Sloup s kaplicí v Hořicích

Kromě Mariánského sloupu na náměstí Jiřího z Poděbrad je v Hořicích k vidění sloup ještě jeden, tzv. Toskánský.

Jde o sloup podstatně méně nápadný, trochu zastrčený, překvapivě však cennější, než zmíněný Mariánský. Je nejstarší sochařskou památkou na Hořicku a v jičínském okrese.

Sloup s kaplicemi a vrcholovým křížem na Hankově náměstí.

Toskánský sloup, též boží muka, stojí v zatravněné ploše na Hankově náměstí nedaleko vchodu do bývalého hořického zámku. Informací o sloupu lze najít minimum, vše se v podstatě vztahuje k jeho vyhlášení kulturní památkou:

Na svém místě se sloup z roku 1642 nacházel ještě počátkem padesátých let minulého století. Pak ho však povalili splašení koně. O nehodě se nic bližšího neví. V knize Paměti města Hořic je pouze záznam z roku 1957, ale velmi stručný. Průběh nehody tam popisován není, ale je tam zmínka, že sloup byl určenrestaurování. Rozbité části sloupu byly uloženy v místní sochařsko-kamenické škole téměř půl století. Koncem devadesátých let nechalo město sloup zrestaurovat a v roce 2000 byl na původním místě opět vztyčen.

V památkovém katalogu je k dispozici detailní popis:

Kamenný toskánský sloupek se nachází poblíž budovy bývalého zámku na Hankově náměstí v trojúhelném cípu zatravněné plochy, po levé straně u průjezdní komunikace ve směru k Miletínu. Na dvoustupňových čtvercových základnách o rozměru 185 cm a 125 cm je postaven čtyřboký hranolový podstavec o rozměru 60 x 60 x 100 cm výšky, strany jsou po obvodu zdobeny rytou paspartou a fasetovým bosovaným opracováním do čtyřbokých jehlanů v ploše. Sokl ukončen profilovanou přesahující plochou římsou, na které je vztyčen dřík hladkého sloupu s mírnou entazí, stojící na oblounové patce a plintu. Nízká hlavice pozůstává z krčku, echinu a profilovaného abaku. Na abaku hlavice je posazen čtyřboký kvádrový architráv, je jehož východní straně je v reliéfu vytesána Kalvárie, pod krucifixem Matka Boží se sv. Janem, k jižní straně zobrazen christogram, západní strana s textem a severní strana s vytesaným krucifixem a letopočtem – 1642. Text z Řehákovy sbírky Hořičáci, I., z opisu rukopisu D. Hakla: ARH/ Effigiem Christi dum transire pergis, adora/ non tamen effigiem, sed quem designat, honora/. Hoc opus factum ost tempore Capitanci Dom. Caroli Rodovski de Hustirzan/ A. D. 1642/. Překlad prof. Jaroslava Drobka, z 24. 1. 1959: ARH/ Zatím co pospícháš minouti podobu Kristovu, vzývej ho/, přece však neuctívej podobu, ale toho, koho představuje/. Toto dílo bylo zbudováno v době hejtmana Karla Rodovského z Hustířan L. P. 1642.