Kostel Panny Marie Sněžné ve Sněžné

Dominantou obce Sněžná (dnes součást Krásné Lípy) je u zdejšího hřbitova stojící kostel Panny Marie Sněžné.

Na wiki:

Poutní kostel Panny Marie Sněžné ve Sněžné (něm. Schnauhübel) na ostrohu nad řekou Křinicí je barokní sakrální stavba z roku 1732. Poutní místo poskytuje výhled na východní část Českého Švýcarska. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Toto poutní místo bylo navštěvováno poutníky již v první polovině 18. století. Manželé Johann Christoph a Anna Liebschovi nechali roku 1732 postavit na vrcholu ostrohu nad údolím Křinice rozměrnou kapli. Z té se stalo vyhledávané poutí místo a proto byly v roce 1847 přistavěna loď, čím kaple dostala parametry kostela. Znovu byl navštěvován poutníky na všechny mariánské svátky, ale od 19. století byla pouť omezena na 5. srpna (svátek Panny Marie Sněžné). Když došlo v roce 1851 ke kanonickému zřízení farnosti, byl západně od kostela zřízen i hřbitov a kostel se stal farním. Ať do začátku 20. století byla pouť četně navštěvována. Poutní tradice byla přerušena po roce 1945, postupně se začala obnovovat v závěru 20. století, kdy došlo i k obnově interiéru kostela. Exteriér je ve 21. století v poměrně dobrém stavu.

Kostel je barokní, jednolodní a obdélný. Je dílem lipovského stavitele Zachariase Hoffmanna, který jej postavil podle vlastních plánů. Ukončen je užším obdélným, polokruhem ukončeným presbytářem. Po severní straně se nachází obdélná sakristie. Vně kostela jsou lizénové rámce a obdélná, segmentem ukončená okna. Presbytář má valenou klenbu s lunetami. Loď kostela má plochý strop a dřevěnou tříramennou emporu. Zařízení kostela pochází z 19. století. Při presbytáři se nachází pískovcový náhrobní kámen s reliéfovou výzdobou z roku 1732.

S uvedenou informací bych polemizoval jak ohledně výhledu, tak „poměrně dobrého“ stavu…

Památkový katalog:

Areál barokního jednolodního kostela s valbovou střechou a náhrobkem rodiny Liebschových na presbytáři pochází z 1. poloviny 18. století. Je dílem lipovského stavitele Zachariase Hoffmanna.

Kostel

Barokní jednolodní kostel obdélné dispozice s půlkruhovým uzávěrem pocházející z 1. pol. 18. st. (vznikl 1732 – 1734, loď přistavěna 1847) je z vnějšku hladce omítnut a v průčelí opatřen trojúhelníkovými štíty. Loď kostela je krytá valbovou střechou a presbytář mansardovou se sanktusníkem

Náhrobek rodiny Liebschových

Pískovcový epitaf s korpusem, při jehož patě se nachází lebka se dvěma klečícími donátory, pochází z roku 1732 a je umístěn při stěně presbytáře. Nad korpusem se je v oblacích vyobrazen Bůh a andělé a na soklu se nachází dvě kartuše s nápisy.

Původní evidenční list památky (kostela):

Obdélné zděné omítané jednolodí s půlkruhovým závěrem. Vnějšek lodi hladce omítnutý, v průčelích trojúhelníkové štíty. Hlavní portál jednoduše rámován, zdoben lištami s kapkami. Nad ním segmentově obdélné okno. V trojúhelníkovém štítě 2 menší obdélná segmentově zaklenutá okna. V lodi 3 okenní osy, okna obdélná, segmentově zaklenutá, uvnitř se sešikmenými špaletami. Presbytář členěn lisenovým rámem, okna obdélná, segmentově zaklenutá, v hladkých rámech s klenáky. Na jižní straně přiléhá k presbytáři sakristie na půlelipsovém půdorysu, členěná pilastry s římsovými hlavicemi. Loď kryta valbovou střechou, presbytář mansardovou střechou se sanktusníkem, břidlice. Loď plochostropá, presbytář sklenut valeně s lunetami nabíhajícími na pilastry, Triumfální oblouk segmentový.

Původní evidenční list památky (náhrobek):

Při presbytáři pískovcový epitaf s korpusem, u jehož paty lebka a 2 klečící donátoři. Nad korpusem v oblacích Bůh Otec a andělé. Na soklu 2 kartuše s nápisy. Datováno 1732. Kámen rámován do volut stočenou páskou. Na bočnicích ve střední části plastický zvoncový motiv. Nepatrné zbytky polychromie.

Na webu Lužických hor:

Na západním okraji vsi je pozdně barokní poutní kostelík Panny Marie Sněžné, který nechali v letech 1732 – 1734 postavit manželé Johann Christoph a Anna Maria Liebschovi. Základní kámen byl položen 29. července 1732 a 18. února 1734 Zacharias Hoffmann z Lipové stavbu dokončil. Kaple dostala oltář, lavice i varhany a ve zvonici měla dva zvony. První slavnostní bohoslužba se uskutečnila na svátek Panny Marie Sněžné v srpnu 1734 a o 4 roky později udělil Papež Klement XII. kapli odpustky, čímž tu založil tradici poutního místa. V letech 1845 – 1847 byla kaple rozšířena o větší čtvercovou loď, kterou postavil Franz Eiselt z Lipové. Uvnitř ní je třístranná dřevěná kruchta a kazatelna s reliéfy svatých. Na vnější zdi původní kaple, tvořící dnes presbytář, je krásný pískovcový náhrobek manželů Liebschových, kteří jsou v ní pohřbeni. Pod stromy u kostela stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého, která sem ale byla umístěna až kolem poloviny 19. století.

Před kostelem stojí bývalá škola, o jejíž stavbu v letech 1732 – 1736 se také zasloužili manželé Liebschovi. Původně roubená stavba byla roku 1745 zvětšená o patro a později přestavěná do nynější podoby. Dnes je ale budova prázdná a postupně chátrá.

Místopis:

Jednolodní bezvěžový neorientovaný barokní kostel s polokruhově ukončeným presbytářem stojí na západním okraji vsi, na samé hraně srázu nad Dlouhým Dolem. V interiéru, vybaveném vesměs v 19. stol., zaujme především kazatelna s polychromovanými reliéfy svatých a dřevěné kruchta, vybíhající nezvykle též po stranách lodi (nahlédnout bývá možné otevřenými bočními dveřmi). Na vnější straně kostela nádherný kamenný náhrobník manželů Liebschových s reliéfem Sv. Trojice a manželů klečících u kříže. Před kostelem kamenná socha sv. Jana Nepomuckého, údajně z 1. pol. 18. stol. (často tradovaná informace, že pochází ze zrušeného mostu na náměstí v Krásné Lípě, je mylná – zde již prokazatelně stála roku 1859, zatímco “krásnolipská” byla na svém místě až do roku 1874). Ke kostelu přiléhá hřbitov, areál doplňuje bývalá fara (č.p. 55) a škola.

Kostel nechali postavit v letech 1732-1734 manželé Johann Christof a Anna Marie Liebschovi jako poděkování za přízeň osudu, který jim umožnil vypracovat se z chudého obchodníka s přízí až na zámožného majitele několika bělidel (nutno podotknout, že více než přízeň osudu za to mohla šikovnost paní Liebschové, které dovedla vybělit tak bělostnou přízi, že ji v kraji nebylo rovno). Podnětem k postavní kaple na místě prastarého dřevěného kříže, ke kterému se manželé za své budoucí štěstí prý chodili modlit, byl dle legendy sen, ve kterém se oběma z nich současně zjevila Panna Marie a o postavení kostela zde požádala. Již rok předtím však nechali manželé postavit v místech dnešní márnice prostou dřevěnou zvonici se zvonem. Pro ten účel nechali speciálně odlít od pražského zvonaře Zachariase Dittricha centový zvon. Ještě předtím obnovili onen dřevěný kříž a intenzivně podporovali kostel v Brtníkách, takže spíše než náhlé vnuknutí byla stavba a následné bohaté zajištění kostela v “jejich” Sněžné logickým vyústěním jejich životní filozofie. Kromě kostela založili manželé Liebscherovi na Sněžné i školu a chudobinec. Po smrti (1745, resp. 1749) byli manželé Liebschovi pohřbeni v kryptě pod kaplí.

Stavitelem kostela byl Zacharias Hoffmann z Lipové. Roku 1738 udělil papež Klement XII. kapli o svátku Panny Marie Sněžné odpustky, čímž položil tradici zdejších poutí. V letech 1945-47 byla kaple rozšířena – z původní soukromé kaple se stal dnešní presbytář. Roku 1749 dodal vlčihorský hodinář dnes již neexistující “střešní” hodiny. 1850 se stala Sněžná samostatnou farností. V 80. letech 19. stol. usiloval místní farář Anton Tscherney o novogotickou přestavbu kostela a přístavbu vysoké zvonice – k tomuto naštěstí nikdy nedošlo.