- Muzeum Karlova mostu na Křižovnickém náměstí v Praze
- Městské muzeum v Mimoni – bývalý špitál
- Oblastní muzeum v Chomutově
- Oblastní muzeum v Lounech
- Výstava betlémů v Mimoni 2020
- Hasičské muzeum Krupka
- Výstava betlémů v Mimoni 2018-2019
- Muzeum města Mnichovo Hradiště
- Old Shatterhand bydlel u Drážďan
- Venkovské zemědělské muzeum v Srbské Kamenici
- Muzeum hodin v Klášterci nad Ohří
- Mattoni muzeum Kyselka
- Jan Becher muzeum Karlovy Vary
- Novoveské muzeum (Nová Ves v Horách)
- Muzeum města Ústí nad Labem
- Muzeum Dippoldiswalde
- Královská mincovna v Jáchymově – muzeum
- Muzeum Boží Dar
- Muzeum vitráží v kostele sv. Jiljí v Libyni
- Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě
- Sklářské muzeum Nový Bor
- Městské muzeum v Mimoni – Expedice středověk
- Muzeum Čtyřlístek, Doksy
- Památník Karla Hynka Máchy v Doksech
- Muzeum výroby dřevěných hraček DETOA Albrechtice s.r.o.
- Oblastní muzeum v Mostě
- Výstava betlémů v Mimoni 2014-2015
- Městské muzeum Františkovy Lázně
- Auto moto muzeum ve Františkových Lázních
- Hornické muzeum Krásno (areál cínového dolu Vilém)
- Národní zemědělské muzeum Ohrada (Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství)
- Muzeum vozidel, techniky a řemesel v Pořežanech
- Městské muzeum Chrastava
- Hasičské muzeum Skalná na hradě Vildštejně (a další expozice)
- Muzeum hraček v Jablonci nad Nisou
- Sklářské muzeum v Kamenickém Šenově
- Muzeum Sokolov
- Až do města Aš (národopisné a textilní muzeum)
- Arcidiecézní muzeum Olomouc
- Národopisné muzeum Plzeňska – odborné oddělení Západočeského muzea v Plzni
- Muzeum východních Čech v Hradci Králové
- Vlastivědné muzeum v Olomouci, nositel hlavní ceny Gloria musaealis za rok 2012
- Od minerálky do Českého lesa (muzeum v Tachově)
- Muzeum Cheb – Lidové umění západních Čech
- Přerov nad Labem – muzeum Moto & Velo
- Tam, kde vznikají křišťálové globy (sklárna a muzeum Moser, Karlovy Vary)
- SDH, TFA a muzeum … aneb nezlomnej lidskej duch
- Vojenské muzeum Lešany
V budově bývalého výrobního závodu v centru Karlových Varů (a zároveň na místě původní Becherovy lékárny) sídlí Muzeum Jan Becher, věnované asi nejslavnějšímu českému bylinnému likéru.
K některým místům mám zcela specifický vztah, který těžko kdo jiný může sdílet. Kolem budovy na konci ulice T. G. Masaryka, z jejíchž pootevřených oken se linula doširoka skvělá vůně, jsem 4 roky běhal od autobusu z Dolního nádraží na gymnásium a zpět. Tehdy se samozřejmě ještě ulice jmenovala jinak, tovární objekt měl poněkud ošuntělejší podobu a já se Becherovky napil jednou za uherský rok, když mi bylo hodně špatně od žaludku.
Čas ale oponou trhnul, výrobní prostory jsou úplně jinde a Becherovka už nezraje v dřevěných sudech. Tohle místo ovšem prokouklo – stal se z něho Becherplatz (název tehdy vyvolal bouři ve sklenici vody), v suterénu našel své místo obnovený pivovar a pivo Karel, ale hlavně muzeum, věnované tzv. 13 karlovarskému prameni a Becherům.
Takhle vypadal provoz Becherovky někdy začátkem 80. let. Odborníci by asi dokázali určit čas přesněji díky právě probíhající přestavbě trati z Dolního na Horní nádraží…
Tedy po pravdě – ono je to spíš minimuzeum, prohlédnuté ho máte za docela krátký čas. To hlavní je totiž v něčem jiném – po krátkém filmu přijde čas ochutnávky zdejší produkce. Nejspíš všichni tuší, že Becherovka je Originál a taky Lemond, ale kdo ví, že se tu vyrábí i KV14 nebo sladký Cordial? Komu chutná, má možnost hned z muzea vstoupit do podnikové prodejny a se slevou nakoupit… Pokud budete plánovat návštěvu, dejte si pozor – prohlídky jsou tu sice často, ale jen málokterá v češtině!
Takže ještě něco z oficiálních textů:
V muzeu Becherovky se seznámíte v původních výrobních sklepních prostorech s její více jak 200 letou historií. Nahlédnete pod pokličku tajů její výroby a skladování. Seznámíte se s produkcí světoznámé likérky, s předměty, které se užívaly nebo užívají při její výrobě. Zjistíte, že Becherovka obsahuje karlovarskou vodu, kvalitní líh, přírodní cukr a specifickou nahořklou směs asi dvaceti bylinek a koření. Přesné složení bylinné směsi ovšem znají pouze dva lidé a pro běžné smrtelníky je už po staletí zahalen vábivou rouškou tajemství. Becherovka je zde už více než dvě století a přibližně dvě třetiny z této úctyhodné doby proudila do světa z továrny na Steinberkách, kterou dal roku 1867 vystavět Jan Becher (původně psáno Johann).
Jak uvádí kniha Muzea a galerie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Průvodce po památkově významných stavbách na straně 94, na historické budově likérky od roku 1867 zanechala stopu řada čelnů rodiny – stavebníky byli Johann, Gustav a Alfréd, kteří přizvali následující architeky – Ludwig Stainl, Kubíček & Baier, Ing. Viktor Oertl. Původní Johannovu budovu doplnil Gustav roku 1881 patrovou novostavbou (čp. 282). Roku 1901 byla továrna zvýšena o patro a doplněna charakteristickou dvojicí nárožních arkýřů. Roku 1928 za Alfréda stavební firma Kubíček & Baier zřídila prodejní sklady ve spojovacím křídela a dostavěla patro pro kanceláře v čp. 282. Tehdy byl zřízen i přední oválný trakt podle plánů Ing. Oertla. Poslední velký zásah proběhl v roce 1931, kdy firma Ing. Franz Lapper & Co. sjednotila všechny budovy a namísto historizující architektury s režným cihlovým zdivem bylo uplatněno jednoduché členění fasád s lizénami a pilastry.
V rámci vstupného máte možnost shlédnout unikátní film natočený pro Becherovku bratry Cabanovými a samozřejmostí je ochutnávka. Celou prohlídku můžete zakončit návštěvou obchodu Becherovky, kdy kromě nápojů likérky získáte upomínku na Vaši návštěvu v podobě celé škály předmětů a suvenýrů s logem Jana Bechera.