Kaple svaté Anny na Anenském vrchu u Lobendavy

Součástí areálu křížové cesty na Anenském vrchu u Lobendavy je blízko silnice stojící kaple svaté Anny.

Na wiki (doplněno z dalších zdrojů):

Poutní kaple svaté Anny v Lobendavě na Anenském vrchu (Annaberg), která se nachází přibližně 800 metrů východně od centra obce, je sakrální stavbou postavenou v letech 1775–1777 podle plánů Antonína Schmidta (1723–1783). V roce 1857 byla rozšířena a v zadní části pseudogoticky upravena. Kaple svaté Anny je nemovitou kulturní památkou České republiky.

Podle místní tradice uviděl prý jeden lobendavský občan při své cestě Saskem děti, jak při hře táhnou na provázku dřevěnou sošku sv. Anny. Koupil ji od nich a věnoval lobendavskému kostelu. Pozdně gotická soška z počátku 16. století byla postavena nejprve na tzv. kopci sv. Jáchyma a nad ní byla postavena prostá dřevěná kaple, která byla roku 1776 nahrazena kamennou barokní kaplí, rozšířenou pak roku 1857. V trojlodní kapli se tato soška těšila velké úctě věřících, kteří sem putovali po celé léto, zejména pak v oktávu sv. Anny, kdy sem přicházelo až několik tisíc poutníků a bylo udělováno na 500 svátostí. Později počet věřících klesal, ale poutě ke sv. Anně trvaly až do poloviny 20. století. Po roce 2000 došlo k postupnému obnovování poutních aktivit a v sobotu 2. září 2017 litoměřický biskup Jan Baxant požehnal zrestaurovanou křížovou cestu na Anenském vrchu a sloužil mši svatou v kapli sv. Anny.

Barokní kaple je původně centrální stavbou na půdorysu řeckého kříže s osmibokým jádrem s kupolí. Přistavěná východní část má v klenbě šest polí české placky. Vně kaple jsou lizénové rámce a segmentem ukončená okna. V západním průčelí je kamenný portál se salmovským znakem a datem 1775. Vnitřní zařízení je klasicistní z období kolem roku 1800. Milostná pozdně gotická socha sv. Anny pochází z počátku 16. století.

Kaple je kulturní památkou:

Na vrchu Annaberg byla v letech 1775 – 1777 pro milostnou pozdně gotickou sochu sv. Anny postavena barokní kaple. V 19. století poutní místo doplnila křížová cesta z roku 1834, socha Ježíše Krista a apoštolů v Getsemanské zahradě a kaple Božího hrobu.

Obdélná kaple pocházející z r. 1777 byla v r. 1857 rozšířena o severní jednolodí. Její klenba je nesena kladím spočívajícím na pilastrech s ionizujícími hlavicemi, které flankují nároží. Severně je trojlodí zaklenuté 6 plackami posazenými na pasech.

Původní evidenční list památky:

Zděná stavba na kamenném soklu s dvěma celami, spojenými průchodem a volně vestavěným dvoustranným oltářem. Jižní je centrální, zaklenutá osmibokou kupolí se dvěma bočními samostatně zaklenutými poli. Její klenba je nesena kladím spočívajícím na pilastrech s ionisujícími hlavicemi, které flankují nároží. Severně je trojlodí zaklenuté 6 plackami posazenými na pasech. Vnějšek stavby nově omítnut, členěn lisenovým rámem. Okna jsou vysoko posazená, obdélná segmentově zaklenutá s klenákem. Na severu pozdější průčelí, vystupující z těla stavby ve střední ose mělkým risalitem s širokou branou, rámovanou novogotickým omítkovým portálem s kamennými křížovými kytkami. Nad ním trojúhelný štít s novogotickou nástavbou. V jižním průčelí na střední ose předsíň ve výši stavby s pravoúhlým kamenným portálem s lištami a kapkami. Nad ním kamenný Salmovský znak a obdélné okno se segmentovou římsou, pod níž je omítnou vyznačen letopočet 1775. Průčelí završeno na hrotu zalomenou římsou, na jejímž vrcholu je kamenná Pieta. Střecha kryta břidlicí, sanktusník plechem, zakončený křížem.

Kolem kaple křížová cesta se skupinou pěti pískovcových soch (Kristus na hoře Olivetské) v mírně podživotní velikosti.