Kostel Narození svatého Jana Křtitele v Kamenickém Šenově

Na náměstí Míru v Kamenickém Šenově v sousedství starého sklářského hřbitova stojí kostel Narození svatého Jana Křtitele.

Na wiki (doplněno z dalších zdrojů):

Římskokatolický kostel Narození svatého Jana Křtitele v Kamenickém Šenově leží v centru obce. Jedná se o barokní kostel, jenž byl postaven na základech staršího patrně dřevěného kostelíku. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Kostel byl postaven v letech 1715 až 1718 italským stavitelem Petrem Pavlem Columbanim. Věž kostela byla upravována v roce 1754. Kamenický Šenov je známý svou lustrařskou výrobou a jeho chloubou jsou skleněné lustry z roku 1856, které pro kostel věnovala firma Elias Palme.

Mohutný vysoký kostel je barokní, jednolodní a obdélný. Má také obdélný presbytář, který je polokruhově ukončený, a obdélné prostory sakristie a oratoře po stranách. Na východní straně je hranolová věž. Západní průčelí je se středním rizalitem a s konkávně vykrojenými bočními partiemi je členěno pilastry. Průčelí je vyvrcholeno štítem s trojúhelníkovým ukončením. V ose průčelí je obdélný kamenný portál v rámci s uchy. Průčelí má rozeklaný štít s kartuší s erbem dlouholetých patronů kostela rodu Kinských ve středu nad vchodem. Okno nad portálem je polokruhově ukončeno. Okna bočních os průčelí mají čtyři laloky ve štukovém rámci s klenákem. Boční fasády člení pilastry, velká obdélná vpadlá pole a obdélným segmentem ukončená okna a okna se čtyřmi laloky. Hranolová věž je členěna pilastry v nárožích. Jižní stěnu lodi, v sousedství malé předsíně s postranním vchodem, zdobí sluneční hodiny.

Presbytář má křížovou klenbu a v závěru je sklenut paprsčitě. Loď má valenou klenbu s lunetami. Stěny jsou členěny podloženými pilastry. V kostele je trojboká zvlněná kruchta, která je podklenutá křížově. Nad ní je další zvlněná kruchta, která je nepodklenutá.

Rokokový až klasicistní mobiliář kostela pochází z velké části z konce 18. století a z období kolem roku 1800. Hlavní oltář je rokokový, sloupový. Je na něm obraz sv. Jana Křtitele z 1. poloviny 19. století. Oltář je v luisézním rámu a má bohatou figurální výzdobu. Dva boční protějškové oltáře sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie jsou z konce 18. století. Kazatelna s reliéfy a klasicistním dekorem pocházejí z doby kolem roku 1800. Původní varhany pocházely ze Žandova a do kostely byly umístěny po jeho dostavění. V roce 1765 byly vestavěny nové rokokové varhany. Na počátku 21. století má kostel funkční varhany s třemi klaviaturami a 34 rejstříky. Mramorová křtitelnice s dřevěným víkem pochází z roku 1839.

Na konzolách v lodi je Pieta a kříž s Kristem a sochou sv. Maří Magdalény z 1. poloviny 18. století. V kostele se nachází také rokokový oválný reliéf znázorňující výjev sv. Jana Nepomuckého před králem Václavem IV. Kostel je vybaven lustry zdejší výroby, mimořádnými rozměry vyniká hlavní původně svíčkový lustr, darovaný kostelu továrníkem Palmem koncem 19. století. 

Ze severní strany přiléhá ke kostelu zdí obehnaný, dnes nepoužívaný hřbitov. Ten je přístupný skrze empírovou pilířovou bránu se zdobnými vázami z počátku 19. století. Na hřbitově se nacházejí zajímavé náhrobky zdejších majitelů skláren a obchodníků se sklem: rokokový z roku 1769, dvoudílný rokokový z 2. poloviny 18. století a četné klasicistní náhrobky z 1. poloviny 19. století, které jsou figurálně nebo architektonicky členěné. Jsou zde také náhrobky sochařské dílny Emanuela a Josefa Maxe z 50. a 60. let 19. století. Jedna z největších hrobek, kde jsou pohřbeni členové rodiny Hetzelů, byla nedávno opravena občanským sdružením Na výsluní.

V sousedství hřbitova u kostela je další – mladší a stále používaný hřbitov. U vchodu stojí secesní márnice. Ta byla vzhledem ke své zchátralosti určena k demolici, ale zdejší občanské sdružení Na výsluní ji od města za 1 Kč odkoupilo a zahájilo její rekonstrukci.

Kostel je kulturní památkou:

Nynější jednolodní barokní kostel byl postaven na místě staršího dřevěného kostela v letech 1715–1718 Petrem Pavlem Columbanim. Zařízení pochází vesměs z období rokoka, v interiéru jsou dochovány lustry místní sklárny Elias Palme z roku 1856.

Původní evidenční list památky:

Orientovaný, obdélný s trojbokým závěrem a k němu přisazenou hranolovou věží, v rozích s čtvrtkruhovými přístavky, při jižní stěně nízké přístavky vchodů. Stěny rozčleněny lisenovými rámy s přeloženými římsovými hlavicemi. Západní průčelí s vchodem v portálu s uchy, zde rosety. V rozlomené půlkruhové supraportě erb Kinských. Nad portálem velká půlkruhově zaklenutá okna, v ostění s uchy a klenákem, v němž andílčí hlava. Segmentová římsa. Tabulový štít s protáhlými křídly a trojúhelným nástavcem, uprostřed nika se sochou. Stěny mají pod římsou segmentově zaklenutá okna v ostění s uchy, níže jsou kruhová čtyřlistá okna v ostění s klenákem, v němž se střídají dva druhy festonu. Střední pole jižní fasády se slunečními hodinami. Věž se stejnými okny jako loď, v patře obdélná okna zaklenutá stlačeným obloukem. Půlkruhově proložena římsa. Nároží armována římsovými pilastry. Valbová střecha kryta eternitem. V západní části polygonální sanktusník krytý plechem. Na věži pultovitá střecha s lucernou, krytá plechem. Uvnitř valená klenba s lunetami. V západní části zděná, patrová kruchta ve spodní části protažená k postranním stěnám.

Hřbitov při severní stěně kostela. Brána vlevo za záp. průčelím, s kamennými pilíři, na jejíž první stěně reliéfní květiny, na vrcholu empírová váta /jedna leží uražena na hřbitově/.

Doplňující info:

V Kamenickém Šenově byl v letech 1715-18 postaven italským stavitelem Petrem Pavlem Columbani katolický farní chrám Narození sv. Jana Křtitele, a to v barokním stylu za 7000 zlatých. Starý dřevěný kostelík z 12. – 13. století stával nedaleko nynějšího chrámu.

Hrabě-knížecím patronátním úřadem v České Kamenici byl pečlivě prováděn patronát až do r. 1939, což dodnes dokazuje erb se 3 kančími zuby nad hlavním portálem tohoto chrámu. Uvnitř kostela je umístěna zdařilá kopie obrazu Leonarda da Vinci „Poslední večeře Páně“ od děčínského malíře F. Hochelbera. Zajímavá je i nástropní malba dle předlohy A. Müllera. Lustry jsou z roku 1669 od místní firmy Elias. Na přilehlém hřbitově najdeme empírové figurální náhrobky z 19. století.

Městský web:

Kostel byl r. 1928 celý zrestaurován.

Obraz na hlavním oltáři představující „Křest Ježíše“ vytvořil Anton Wenzel z Trutnova v r. 1896. Půvabný malý hlavní oltář – kopule na 7 sloupech, má připomínat Chrám Boží moudrosti. Obrazy na postranních oltářích: Sv. Jan z Nepomuku, Nanebevzetí Panny Marie a Sv. Antonín Paduánský, jakož i zdařilou kopii „Poslední večeře“ od Leonarda da Vinci, vymaloval František Hochelber z Děčína. Skleněný lustr uprostřed chrámu byl okolo roku 1856 věnován zdejší továrnou na lustry Elias Palme.

K severní straně kostela přiléhá zbytek starého hřbitova s velkolepými náhrobky bohatých sklářských rodin. Náhrobky jsou postupně restaurovány. O záchranu starého hřbitova se stará sdružení Sonow.