Jeskyně Kuhstall (Saské Švýcarsko)

V Saském Švýcarsku je turisticky významných míst víc než mnoho, jedním z nich je jeskyně Kuhstall s hradem Neuer Wildenstein.
Máme tak nějak potřebu občas se vychloubat, propagovat, zdůrazňovat – jedinečnost, originalitu. Aniž jsme schopni se podívat za kopec, kde užívají téže rétoriky, protože mnohdy tam mají totéž. Ale jsou i tací, co nemusí, a přesto mají víc, mnohem víc. Jedeme písničku Pravčická, soutěsky, Jetřichovice (pokud se k těmhle cílům tedy zrovna vůbec nějak dostanete), a na druhé straně čáry je cest a míst mnohonásobek, aniž by se o nich vlastně pořádně vědělo. Byť se někteří snaží a propagují i tato místa.

Kravín (Kraví jeskyně) je údajně druhá největší skalní brána v pískovcích kolem Labe po Pravčické bráně. Nejatraktivnější a nejpohodlnější přístup je dle mého z konečné Křinické tramvaje (od Lichtenhainerského vodopádu) – cesta to není dlouhá a ani se tolik nestoupá. Přijít se dá ovšem i z mnoha jiných stran, stačí se podívat do map. A to pojmenování? Populárnější verze tvrdí (obdobně jako na mnoha dalších místech), že místní obyvatelé v této velmi široké skalní bráně schovávali svůj dobytek během třicetileté války. Osobně se mi zdá pravděpodobnější druhé tvrzení, že zde byla stáj původního středověkého hradu Neuer Wildenstein.

Takže kompilát z různých zdrojů a vlastních vzpomínek:

Skalní brána a její okolí je odedávna vyhledávaným turistickým cílem. V době romantismu se stala inspirací pro řadu umělců. Pro pohodlí turistů byl v roce 1824 v těsném sousedství brány vystavěn horský hostinec „Am Kuhstall“, který se postupem času dočkal několika přestaveb. Po té, co byla v údolí Kirnitzschtal vybudována tramvajová trať, toto místo se stalo dosažitelnějším a jeho obliba ještě vzrostla.

Jedná se o mohutnou tunelovou jeskyni přírodního původu, vytvořenou v jílovitém mezivrství. Jeskyně dosahuje šířky 17 metrů, délky až 24 metrů a její „strop“ se klene ve výšce až 11 metrů. Na severu je ukotvena v úrovni terénu, ale její konec na jižní straně je již vysoko ve skále a vytváří vyhlídkovou terasu. Součástí skalní brány je vyhlídka, která nabízí okouzlující pohled na malebné scenerie Saského Švýcarska.

Branou se dá z plošiny, na níž je bouda s hostincem (a bufáčem za rohem), pohodlně projít na vyhlídkovou plošinu. Pokud se vydáte vlevo, narazíte na průrvu, v níž vedou úzké a dost strmé schůdky Himmelsleiter (pozor, jsou jednosměrné). Po nich lze vystoupat na samotnou bránu, kde stával výše zmíněný hrad, z něhož nezbylo nic s výjimkou několika terénních reliktů. Výhledy odtud jsou fantastické, byť aktuálně obdobně jako u nás poněkud deprimující – i tady si vybral svou daň kůrovec a místo do zeleně koukáte do zrzu… Na opačné straně, než je výlez nahoru, jsou širší a spletitější schody, které vedou zpět k hostinci. Tady to chce víc času, pozornosti a mapu do ruky – než se vrátíte k nějakému občerstvování, chce to prozkoumat i okolní skály. Protější stěny bývají obsypány lezci, já tu povětšinou zastihl mládež. Doleva od konce schodů je Schneiderloch. Místo s poněkud dobrodružným a ne úplně snadným přístupem, ale s opět skvělým výhledem…

Podrobně:

Součástí předhradí skalního hradu Neuer Wildenstein založeného pravděpodobně již ve 14. stol. na území, které tehdy patřilo české koruně, je mohutná tunelovitá jeskyně nazývaná Kuhstall, česky Kravín. Nachází se J od Lichtenheiner Wasserfall (Lichtenhainský vodopád) nad údolím Kirnitzschtal (Křinické údolí) nedaleko obce Lichtenhein a je chráněna jako přírodní památka.

O vzniku názvu skalního útvaru existují dvě teorie. První se přiklání k názoru, že jméno Kuhstall vzniklo za třicetileté války, kdy v neklidných válečných dobách hledali ve skalách útočiště lidé z blízkého okolí a před hordami drancujících švédských vojsk ukryli pod skalní branou i svůj dobytek. Odtud mohl vzniknout příznačný název skalního útvaru. Druhou možností je, že název pochází již ze středověku, kdy se skalní hrad na sklonku své existence stal sídlem loupeživých rytířů, kteří v jeskyni shromažďovali ukořistěný dobytek ze svých loupežných výprav.

První propagátor turistiky v Saském Švýcarsku Wilhelm Lebrecht Götzinger navrhoval, aby byla skalní brána označována jako Wildensteiner Felsenhalle (Vildštejnská skalní síň), ale před názvem Kuhstall nemohlo toto pojmenování obstát. Z doby počátků rozvoje turistického ruchu v této oblasti pocházejí také četné vyryté nebo barvou či sazemi provedené nápisy na stěnách a stropě jeskyně.

Skalní brána je přírodního původu a vytvořila se v měkkém a málo odolném jílovitém mezivrství. Příčinou vzniku byly tektonické pohyby cca 90 m vzdáleného lužického zlomu, který tvoří rozhraní mezi lužickým žulovým plutonem na SV a pískovci české křídové pánve na JZ. Zlom je saxonského věku. Saxonská tektogeneze byla v Českém masivu i ostatních hercynsky konsolidovaných platformních oblastech reakcí na alpsko-karpatskou orogenezi. V jejím průběhu došlo v Českém masivu k pohybu podél starších zlomů. Ve starších třetihorách byla kra lužického plutonu podél této poruchy tektonicky vyzdvižena nad povrch české křídové pánve a spolu s ní byly z podloží křídy k povrchu vyvlečeny i malé kry hornin permského a jurského stáří. Tektonicky je nejednotný, protože jeho JZ křídlo, kde se nachází Kuhstall, pokleslo na některých místech přes 1000 m, kde má charakter přesmyku.

Skalní klenba jeskyně je 11 m vysoká, dosahuje šířky 17 m a délky 24 m. Jeskyně nese stopy umělých úprav v podobě záseků na skalních stěnách. Z přírodního hlediska představuje největší jeskyni v celém prostoru Česko-saského Švýcarska a druhou největší skalní bránu. Svými rozměry ji předčí jen Pravčická brána na české straně národního parku.

Na poč. 19. stol. se Kuhstall stala jedním z nejoblíbenějších výletních cílů v Saském Švýcarsku. Byla důležitou zastávkou na tzv. Malerweg (Malířská cesta). R. 1819 navštívil Kuhstall August von Goethe, syn Wolfganga Goeteho a v r. 1824 byl v těsné blízkosti skalní brány postaven horský hostinec „Am Kuhstall“, který byl poté několikrát přestavován. Když byla v údolí Kirnitzschtal postavena lesní tramvajová trať, stala se Kuhstall ještě více dosažitelnou a navštěvovanou. Významným a hojně navštěvovaným turistickým cílem je Kuhstall dodnes.