Jeskyně Idagrotte (Saské Švýcarsko)

V Saském Švýcarsku je turisticky významných míst víc než mnoho, jedním z nich je ve skalním městě Affensteine zhruba na půl cestě mezi Schmilkou a Lichtenhaimem jeskyně Idagrotte.
Máme tak nějak potřebu občas se vychloubat, propagovat, zdůrazňovat – jedinečnost, originalitu. Aniž jsme schopni se podívat za kopec, kde užívají téže rétoriky, protože mnohdy tam mají totéž. Ale jsou i tací, co nemusí, a přesto mají víc, mnohem víc. Jedeme písničku Pravčická, soutěsky, Jetřichovice (pokud se k těmhle cílům tedy zrovna vůbec nějak dostanete), a na druhé straně čáry je cest a míst mnohonásobek, aniž by se o nich vlastně pořádně vědělo. Tedy aspoň u nás – jak je vidět z fotek, zrovna na Idagrotte se v sezóně občas taky stojí v zástupu, aby se člověk vůbec někam dostal…

Nutno poznamenat, že to ovšem není výletní místo pro každého. I to je snad vidět z obrázků – kdo má závratě a nejistou nohu, může mít v některých místech docela problém. Ale kdo se na plato před „jeskyní“ dosouká, určitě nebude litovat. Ten rozhled odtud za to stojí…

Takže kompilát z různých zdrojů a vlastních vzpomínek:

Možností, jak sem, je mnoho. Ze severu od trati Křinické tramvaje ze zastávky Kirnitzschtal Beuthenfall nebo od Lichtenhainerského vodopádu přes Kuhstall, z jihu od Schmilky buď přes Heilige Stiege nebo od Großer Winterbergu (výčet tím zdaleka není vyčerpán). Závěrečná fáze ale musí být vždy stejná – skalní blok je třeba obejít, aby se člověk dostal k cíli a mohl se kochat. Musím ale přiznat, že fakt, že tu kdysi býval nějaký hrad či strážní místo jsem se dočetl až po letech – přímo na místě jsem si ničeho nevšiml, protože jsem zíral do krajiny…

Podrobně:

Jeskyně Idagrotte se nachází 1,5 km J od konečné zastávky Lichtenhainer Mühle lesní tramvajové trati Kirnitzschtalbahn a je součástí V stěny stolové hory s názvem Frienstein, jejíž osamělé skalisko bylo v pol. 13. stol. využito pro stavbu skalního hradu, či spíše strážního bodu nazývaného též Vorderes Raubschloss.

Přístup k hradní skále vede od SZ, je nutné obejít skalní blok na S, kde se nachází úzká skalní rozsedlina se zaklíněným balvanem. Ve středověku zde stávala jednoduchá hradní branka vedoucí do předhradí. Po asi 15 m dlouhé pískovcové římse dojdeme podél skalní stěny na V úpatí Friensteinu k velké skalní puklině tvořící přední část jeskyně Idagrotte. Jedná se o přirozenou dvoudílnou dutinu s dvojicí pilířovitých sloupů ve svém čele. Její přední část je částečně zavalena zřícenými balvany.

Jeskyně má několik vchodů a je průchozí ve směru východ-jih. Podle dochovaných záseků vysoko na začátku S stěny je zřejmé, že jeskyně sloužila potřebám hradu. Usuzuje se na přítomnost zaniklého objektu, zapuštěného do přírodní dutiny a využívaného nejspíš jako hospodářské zázemí hradu. Jižní, rovněž otevřená část jeskyně mohla být využita jako hradní nádvoří.

Při skalních stěnách se nachází několik převisů, které pravděpodobně patřily k hospodářské části hradu. Prostranství před jeskyní vévodí plochá terasa, vroubená široce rozevřeným amfiteátrem složeným z propojených skalisek. Krásný výhled je např. směrem k dalšímu skalnímu hrádku Neuer Wildenstein se skalní bránou Kuhstall.

Jeskyně je poprvé zmiňována r. 1479 nebo 1480, kdy jeden z dopadených loupeživých rytířů, kteří se na zpustlém skalním hradě usídlili, přiznává, že na Friensteinu je jeskyně, kde byli zajatci vězněni a mučeni („item beym Freynstein ist eyn loch vnnd beym Wildensteiyn ist ouch eyns, do man die gefangen eynfurt zu peynigen“).

Rozvětvené jeskynní systémy s krápníky, jak je známe z krasových oblastí, se v oblasti Labských pískovců, resp. na území národního parku Saské Švýcarsko, nevyskytují. Zde v mocných pískovcových sedimentech vznikají jeskyně jiným způsobem. V období křídy, cca před 60-100 mil. let, se na dně tehdejšího mělkého moře usazovaly převážně jílovité částice. Ty vytvořily v pískovcových usazeninách nepropustné vrstvy. Porézní pískovec pomalu nasakoval dešťovou vodu dopadající na vrcholy skal a skalních plošin. Voda prosakovala stále níž, až narazila na nepropustné jílovité vrstvy, nad kterými se začala hromadit a nakonec prostoupila bočními stěnami skal. Miliony let trvající procesy zvětrávání a usazování v horizontálním rozhraní méně odolných vrstev vedly postupně k vytvoření puklinových jeskyní.

Jeskyně Idagrotte se nachází právě na jednom z takových přechodů a vznikla současně jako puklinová a rozsedlinová jeskyně. Z kolmých rozsedlin a prasklin, které se vytvořily při vyzdvižení pískovcové plošiny, byl po miliony let odplavován pojivý materiál. Tak vznikly velké propadlé vertikální rozsedliny, které dnes obdivujeme jako vysoké skalní komíny. Jeskyně Idagrotte je zvláštností Labských pískovců a také kulturně-historickou památkou národního parku Saské Švýcarsko.

Výhled z přístupové terasy i plató před jeskyní k severu až východu (Neuer Wildenstein, Lorenzstein, Kleiner Winterberg, na obzoru Unger, Tanečnice, Weifberg, Vlčí hora…). Výhled k severozápadu na masiv Affensteine (hřeben Langes Horn) z vyhlídky na severní straně ostrohu před skalní bránou.