Keglevičův (Keglewiczův) kříž u Grandhotelu Pupp v Karlových Varech

Na skále nad ulicí Stará louka u Grandhotelu Pupp v Karlových Varech stojí Keglevičův kříž.

Nejspolehlivější a nejobsažnější zdroj – Památky a příroda Karlovarska:

Velký dřevěný kříž nechalo vztyčit město Karlovy Vary v roce 1795 na náklady maďarského velkoprobošta Sigmunda Keglewicze z Ostřihomi na vrcholu nápadného žulového ostrohu, zvaného Tschierl Felsen, vypínajícího se nad levým břehem říčky Teplé za domem Drei Schwalben (Tři vlaštovky) na konci Staré Louky v jihozápadní části města Karlovy Vary (Karlsbad). Skála se stala protějškem Jánské skály (Johannesfelsen) s dřevěným křížem na severním okraji města. Skálu s Keglewiczovým křížem si do svého skicáře namaloval při jednom ze svých pobytů v lázních na počátku 19. století rovněž německý básník a také vášnivý mineralog a geolog Johann Wolfgang von Goethe. Vrchol žulového ostrohu u Keglewiczova kříže byl patrně v průběhu 19. století upraven a byla zde zpřístupněna menší vyhlídková plošina. Kolem kříže vedla tzv. Promenádní cesta (Promenadenweg, také Neueweg) směrem do dnešní ulice Pod Jelením skokem. Na konci sedmdesátých let 20. století byl již dřevěný kříž ve špatném technickém stavu, malovaný plechový Kristus byl někdy předtím snesen. Patrně v listopadu 1979 byl kříž ze skály odstraněn z důvodu rekonstrukce, zpět již však nebyl osazen. V roce 1990 byl Keglewiczův kříž obnoven podle historických předloh díky iniciativě skupiny karlovarských výtvarníků. Roku 2008 byl dřevěný kříž restaurován firmou Art Kodiak s.r.o. ve spolupráci s akademickými sochaři Mgr. Marcelou Hronou a Mgr. Jiřím Fialou.

Velký dřevěný kříž s jetelovým zakončením ramen. Na přední pohledové straně kříže je zavěšena na plechu malovaná postava Ukřižovaného Ježíše Krista a stylizovaná tabulka s nápisem „INRI“ (zkratka latinských slov Iesus Nazarenus Rex Iudaeorum, česky Ježíš Nazaretský, král židovský).

Vrchol žulového ostrohu u kříže s vyhlídkou je přístupný původně ve skále vysekanými, dnes betonovými schody a doplněn kovovým zábradlím.

Turistický web:

Zajímavý dřevěný kříž se nachází v lázeňské části města, nad ulicí Stará louka nedaleko Grandhotelu Pupp. Z keltštiny převzatý německý název skalního masivu zní Tschierl Felsen. V roce 1795 se léčil v Karlových Varech maďarský velkoprobošt z Ostřihomi, hrabě Sigmund von Keglewich. V tom samém roce dal městu peníze na výrobu a vztyčení kříže. V následujících letech navštěvovali toto místo obyčejní lidé i významní hosté. Skála byla častým námětem pláten malířů. Místo si zalíbil také Johann Wolfgang Goethe, který zvěčnil kříž v roce 1807 na jedné ze svých kreseb.

V listopadu 1979 byl kříž odstraněn s tím, že se bude opravovat. Na místo se ale už nikdy nevrátil. Jedna verze také uváděla, že byl ukraden. Další z možných vysvětlení říká, že kříž nebyl po vůli tehdejšímu režimu, a z tohoto důvodu opustil své místo 19. srpna 1977 v jednu hodinu po půlnoci. Jaké byly skutečné důvody odstranění kříže a kdy se to přesně stalo těžko zjistit.

Na podzim roku 1990 se na skále objevil nový dřevěný kříž. Podle historických předloh vznikl díky iniciativě několika karlovarských a pražských výtvarníků. Opatřili ho malbou Krista na plechu. Roku 2008 byl kříž restaurován.

Kolem kříže vede promenádní cesta od ulice Mariánská (spodní stanice lanovky na Dianu) směrem do ulice Pod Jelením skokem. Přímo u kříže, na vrcholu žulového ostrohu, je malá vyhlídková plošina, ke které vedou původně ve skále vytesané, dnes betonové schody.

Další zajímavostí je, že proti Keglevičovu kříži (asi na Jánské skále), stál v minulosti ještě jeden kříž a oba dohromady symbolizovali jakýsi vstup, do lázeňské části města.

Článek v Karlovarském Deníku upřesňuje legendu o zmizení kříže v 70. letech 20. století:

1.2.2009 – S novým pohledem na případ zmizelého Keglevičova kříže ze skály nedaleko karlovarského Grandhotelu Pupp přišel na základě našeho článku o tomto případu z 22. ledna Václav Hrázský. Podle jeho slov nebylo zmizení kříže ani zdaleka tak dramatické, jak to popisoval zdroj citovaný v materiálu z minulého čtvrtka, který chce zůstat v anonymitě (kontakt na něj zájemcům redakce zprostředkuje).

V roce 1978 jsem nastoupil na městský národní výbor jako inspektor veřejného pořádku. V té době ještě Keglevičův kříž stál na svém místě,“ uvedl Hrázský. (Podle slov člověka, který tvrdil, že kříž zmizel na rozkaz tehdejšího vedení města a KSČ, se tak stalo v noci 19. srpna 1977, tedy o rok dříve. Pozn. aut.)

„Kříž už v té době nebyl osazený plechovým Kristem. Asi zreazavěl. Někdy v květnu 1978 jsme zjistili, že u ukotvení kříže je jeho dřevo vyhnilé. Nevím, jestli to byli lidé z lázeňských parků, nebo pracovníci technických služeb, ale někdo spodek kříže provizorně opravil jeho olaťováním,“ pokračoval Hrázský ve vzpomínání.

Definitivní zmizení kříže ze skalního masivu, jejíž z keltštiny převzatý německý název zní Tschierl – Felsen, pak Václav Hrázský datuje až do roku 1979. „Tuším, že to bylo v listopadu, kdy kdosi kříž ze skály odstranil s tím, že se bude opravovat. Na místo se ale už nikdy nevrátil,“ dodal Václav Hrázský.