Pamětní deska Václava Kliera na Tyršově domě ve Vaníčkově ulici v Ústí nad Labem

Ve Vaníčkově ulici v Ústí nad Labem na Tyršově domě je vlevo od pravého vchodu umístěna pamětní deska Václava Kliera.

Na tabuli nápis:

JUDr. VÁCLAV KLIER
15.1.1926-17.2.2004
ROZHODNOU PRACÍ PRO T.J. SOKOL ÚSTÍ N.L.
PO ROCE 1989 SE ZASLOUŽIL
O VRÁCENÍ SOKOLSKÉHO MAJETKU
A O OBNOVU ČINNOSTI JAKO CVIČITEL,
ČLEN VÝBORU A STAROSTA 1998-2001.

ODHALENO V ROCE 2009 KE 115- VÝROČÍ
ZALOŽENÍ SOKOLA ÚSTÍ NAD LABEM.

Moc se toho o něm nenajde, a ani se další prameny neshodnou: Narozen 15. 1. 1926 v Hradci Králové, zemřel 17. 3. 2004 v Ústí nad Labem.

Únorové taženíproti bývalým aktivním členům strany lidové a národně socialistické se odrazilo i v novém přerozdělení funkcí v národních výborech. Protože národní výbory, jakožto lidem volené orgány veřejné správy podléhaly stále „kontrole lidu“ a „oprávněnými mluvčími vůle československého lidu“ byly akční výbory Národní fronty, byly národní výbory povinny dbát „politické vůle lidu“, kterou jim AV NF „tlumočí“ (oběžník ministerstva vnitra z 8. března 1948, č. 15 VMV z r. 1948). Proto byli s okamžitou platností rozhodnutím Místního akčního výboru v Ústí nad Labem zproštěni všech funkcí v MNV a v jednotlivých komisích národní socialisté Josef Vondra, Josef Kanda, Marie Smržová, František Hašek, Marie Rennová, Karel Johanovský, Karel Slavík, ing. Čestmír Vacek, JUDr. Václav Klier, Václav Hartman, Antonín Janáček, Bohumil Štekr, Václav Treitler, Jan Švankmayer, Anežka Karasová, František Mikulec, Antonín Doubrava, Miroslav Smíšek a lidovci Karel Vaněk, Alois Švec, Jaroslav Kozlík, Ferdinand Fajkus a Bedřich Mleziva.

Ke skutečné obnově Sokoladošlo až po pádu komunistického systému po listopadu 1989. Po obnovení našich sokolských jednot se konala 23.února 1991 v Ústí nad Labem obnovující valná hromada Sokolské župy v Krušnohorské-Kukaňovy se sídlem v Duchcově. Jejím prvním starostou se stal JUDr. Václav Klier.

Zmínky o Václavu Klierovi jsou v řadě míst disertační práce Odboj a odpor proti komunismu v Československu a v Polsku 1944–1953 / Komparace protikomunistických aktivit v regionálním historickém kontextu Ústecka a oblasti Toruně Mgr. Adama Zítka. Např:

Shodně s hlásanou teorií třídního boje byl jindy zdůrazňován původ a politická minulost „pachatelů“: „Všichni obvinění jsou vesměs bývalými funkcionáři býv. Krajského výboru národně socialistické strany v Ústí n. L. Aby mohli opět těžit z vykořisťování člověka, spolčili se po únoru r. 1948 za tím účelem, aby záškodnickou a rozvratnickou činností, v úloze ‘Páté kolony’ na území ČSR za pomoci války vyprovokované západními imperialisty proti SSSR a zemím lidové demokracie, zničili vymoženosti pracujícího lidu a nastolili kapitalismus. Jsou odpornými představiteli degenerující měšťácké společnosti […],“ znělo v trestním oznámení v kauze Václava Kliera.

…

Soudní senáty tyto okolnosti v některých případech skutečně braly v úvahu a zejména z důvodu používání fyzického a psychického násilí původní rozsudky rušily. V kauze bývalých národních socialistů vedených Václavem Klierem zvláštní senát Krajského soudu v Ústí nad Labem mj. poukázal na zcela účelové formulování výpovědí vyšetřovateli a výběr skutečností do protokolů předkládaných soudům.