Pamětní deska Leopolda Pölzla v průchodu do atria Magistrátu v Ústí nad Labem

V průchodu do atria komplexu budov bývalého Krajského národního výboru v Ústí nad Labem z ulice Velká Hradební je umístěna pamětní deska Leopolda Pölzla.

Spolek pro vojenská pietní místa:

Nápis:
PAMÁTCE LEOPOLDA PÖLZLA
*14.11.1879 V ST. ÄGYD, DOLNÍ RAKOUSY. +1.9.1944 v ÚSTÍ NAD LABEM
V LETECH 1920 – 1938 BYL STAROSTOU A MÍSTOSTAROSTOU
MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM. PO ROCE 1938 BYL PRONÁSLEDOVÁN
NACISTICKÝM REŽIMEM. ZASLOUŽIL SE O ROZVOJ A PROSPERITU
NAŠEHO MĚSTA. VĚNUJE MĚSTO ÚSTÍ NAD LABEM 1997.

Během 40. let se kolem Leopolda Pölzla seskupila podzemní skupina, složená převážně z bývalých sociálních demokratů. Ke konci války se jí podařilo mj. několik důležitých sabotáží. Roku 1944 měl Pölzl zdravotní problémy a byl hospitalizován v ústecké nemocnici, kde zemřel na selhání srdce. Podle svědků byl zavražděn nemocniční sestrou, zřejmě nacistkou, která mu měla záměrně způsobit krevní embolii.

V centrální evidenci válečných hrobů není deska evidována.

Z wiki:

Ještě roku 1996 tehdejší představitelé Ústí nad Labem odmítli návrh připomenout Pölzlovu památku pamětní deskou. Roku 1996 byla pak navrhovaná deska odhalena německými sociálními demokraty z Československa na Aussiger Platz v Mnichově. Nakonec byla roku 1998 i v Ústí nad Labem odhalena Pölzlova pamětní deska. Příčinou Pölzlova odmítání byla patrně i široká neznalost vlastních dlouhá léta tabuizovaných dějin. Právě koncem 90. let vyšly péčí historiků Kaiserových široce koncipované Dějiny města Ústí nad Labem, kde byly novější dějiny města objektivním způsobem popsány vůbec poprvé.