Mozaika Pocta dělnosti severních Čech na budově bývalého Krajského národního výboru v Ústí nad Labem

Na budově bývalého Krajského národního výboru v Ústí nad Labem, v níž dnes sídlí řada institucí (magistrát, živnostenský úřad, úřad práce, a mnoho dalších), se nachází údajně největší mozaika v Evropě, Pocta dělnosti severních Čech.

Odborná sochařská databáze:

Název: Pocta dělnosti severních Čech
Autoři díla:
Miroslav Houra (1933–2006)
Rudolf Berger – architekt (*1934) 
Investor: Pozemní stavby, Ústí n. L., Velká Hradební 2800
Ulice: Mírové nám. 3129/ 36
Mozaika je instalována na schodišťovém rizalitu budovy bývalého Krajského národního výboru.
Výška: 2 500 cm
Plocha: 450 metrů čtverečních
Datace: 1985
Materiál: štípané sklo
Dílo bylo restaurováno

Budova Krajského národního výboru v Ústí nad Labem byla vystavěna podle plánů architekta Rudolfa Bergera. Na její uměleckou výbavu byla pochopitelně soustředěna velká pozornost. Bylo zde využito hned několik výtvarných prvků – ve vstupní hale skleněná plastika Pták od Jaroslavy Brychtové a Stanislava Libenského, řada gobelínů a obrazů od severočeských výtvarníků, mezi kterými byl zastoupen i malíř Miroslav Houra. Ten zasáhl zásadním způsobem také do vnější podoby budovy. Pro rizalit předložený u západního průčelí směrem do Pivovarské ulice navrhl monumentální asi 25 metrů vysokou mozaiku.

Kompozici nazvanou Pocta dělnosti severních Čech autor vytvářel šest let. Realizovala ji mozaikářská dílna Ústředí uměleckých řemesel pod vedením Františka Tesaře. Dle jeho vzpomínek se rok tavilo mozaikové sklo a další dva roky se celá scéna připravovala a osazovala v týmu dvanácti lidí. Hourovy kartony zhotovované ve velikosti 1:1 v pronajatých prostorách kostela sv. Vojtěcha, jsou dnes uloženy ve sbírkách ústeckého muzea. Mozaika byla podle nich vyrobena po částech v pražském mozaikářském ateliéru, rozřezána a posléze kladena od shora od korunní římsy budovy. Tento nezvyklý postup byl zvolen kvůli tlaku materiálu, který by svou tíhou mohl způsobit zborcení kompozice. Obrovská narativní scéna pokrývá celý rizalit. Je komponovaná na zakřivených plochách a má omezenou barevnou škálu kombinující světlé pozadí s širokými tmavými liniemi vymezujícími obrysy sošných figur. Ačkoliv pozadí i barva kontur působí jednolitě, bylo zde využito hned několik barevných odstínů, které vytváří výsledný efekt díla. Kompozice je v deseti pásech umístěných nad sebou zaplněna množstvím stojících a jednajících postav, které jsou multiplikovány a vytváří specifický pohyb. Tematicky sahá od mytologických počátků s příchodem Čechů na Říp a Přemyslem Oráčem, přes husitské bouře nebo dělníky z továren po zobrazení těžebního stroje v hnědouhelných dolech, sklářů s foukacími píšťalami až po nejvýše položené motivy slunce zářícího na zástup dětí s mírovými holubicemi.

Mozaika je zajímavá nejen svou velikostí, ale také svými osudy. Dle archivních pramenů chtěl původně Houra využít na fasádě úplně jiné téma –„rotujícího Ikara“, umělecké komisi se však zdálo málo angažované. Vymyslel tedy výjev konvenující více s ideologickým záměrem ve veřejném prostoru – historii Severočeského kraje spojenou s prací a dějinami zdejšího dělnictva. Dílo se však stále jevilo být málo politické, takže do něj byla zapojena textová část s úvodní větou Ústavy socialistického státu z roku 1960: „veškerá moc patří do rukou pracujícího lidu.“ Dle vzpomínek mistra mozaikáře bylo do kompozice vloženo jako samostatný prvek a nevázalo se na okolní kompozici. V dobovém tisku je tento fakt vyzdvižen: „text ústavy se stává dominantním středem předsazeným před ilustrace.“ I z tohoto důvodu mohlo být pole později relativně jednoduše odstraněno. V roce 1997 Okresní úřad v Ústí nad Labem požádal Miroslava Houru, aby část kompozice nahradil jiným prvkem. Plochu o velikosti 4 m² nakonec vyplnil motiv domku, který ve spolupráci s autorem realizoval tvůrce původní mozaiky František Tesař.

Web o mozaikách:

Název mozaiky: Pocta dělnosti severních Čech
Autor: návrh Miroslav Houra, realizace Ústředí uměleckých řemesel
Datace: 1985
Místo: budova Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových – Územní pracoviště Ústí nad Labem, Mírové náměstí 3129/36, Ústí nad Labem – město
Rozměry mozaiky – výška cca 30 m
Mozaika je instalována na schodišťovém sloupu budovy.
Výška umístění mozaiky nad zemí 1 m
Mozaika je směřována: sever, východ, jih
Mozaika se nachází v městské zástavbě v centru města. Budova nevykazuje známky poškození.
Jedná se o jednu z největších mozaik na světě, její rozloha je 450 m2.

Mozaika je v celé své ploše vystavena působení okolního prostředí. Byla zaznamenána přítomnost pavučin.

Ztráty materiálu v ploše nebyly zaznamenány, avšak pod mozaikou byly nalezeny skleněné kostky; mohlo by se jednat o materiál z opravy mozaiky z roku 1997, kdy byla část mozaiky nahrazena.

Mozaika je sestavena ze štípaných skleněných kostek o přibližné velikosti 5 cm x 3 cm. Použité sklo je zakalené, ojediněle se vyskytují bubliny. Na povrchu některých kostek je patrné lehké znečištění prachem a pavučinami. Ve spodní části mozaiky jsou drobné grafity. Povrch červených kostek vykazuje známky iridiscence. Zastoupeny jsou kostky se zlacením. Pojivo mezi kostkami je šedé až šedohnědé, s viditelnými zrny písku.

Další web o mozaikách:

Mozaika ve svém středu původně obsahovala nápis „Veškerá moc patří do rukou pracujícího lidu“, v roce 1997 na žádost města nápis odstraněn a nahrazen motivem domu (prý rodného domu autora).

Dobové foto: katalog Miroslava Houry vydaný Svazem Českých výtvarných umělců a Oblastní galerií výtvarného umění v Roudnici nad Labem v roce 1988 („Autor při práci na kartónu mozaiky Pocta dělnosti severních Čech“)

Další dobová fota na webu ->

Bakalářská práce Současné přístupy k soše ve veřejném prostoru z období 70. až 80. let v Ústeckém kraji Kateřiny Petráskové z roku 2023:

Mezi monumentální tvorbu v Ústí nad Labem je možno jako příklad uvést 400 m2 velkou mozaiku s názvem „Pocta dělnosti severních Čech“ na pylonu průčelí budovy bývalého KNV, nyní ÚZSVM význačného autora mozaik a grafiky Miroslava Houry3. Jde o nejmonumentálnější dílo z minulého režimu v Ústí nad Labem umístěné na architektuře a zároveň o nevětší mozaiku v Evropě. Jde o dílo v centru města, které vyobrazuje historii Severních Čech „kresbou s barevnými konturami v paralelních pásech nad sebou, od bájných mýtů přes revoluční boje husitů i proletářů v hornické krajině, a přes vyobrazení symbolů hlavních průmyslových odvětví v Severních Čechách až k symbolu bezstarostné komunistické budoucnosti. Součástí byl dříve dominantní nápis uprostřed „Veškerá moc v Československé socialistické republice patří pracujícího lidu.“, který byl v roce 1997 nahrazen přijatelnějším motivem bílého domu, který zrealizoval původní tvůrce mozaiky. Skutečnost, že zásah zhotovil samotný umělec, může být považováno jako únosnější, než když do zásadních prvků děl zasahují lidé, kteří ho nevytvořili a tuto změnunekonzultují s historiky, restaurátory a dalšími odborníky, kteří by u těchto výrazných změn měli být přítomni.