Výří vodopád

Z Brné (dnes část Ústí nad Labem) vede obnovená naučná stezka Pod Vysokým Ostrým Průčelskou roklí podél Průčelského potoka ke skalní stěně, na níž je skryt zdejší poklad – Výří vodopád.

Web o vodopádech udává:

Výří vodopád je nejvyšší vodopád Českého středohoří a jeden z nejvyšších vodopádů České republiky, přesto je prakticky neznámý. Důvodem je zřejmě to, že má velmi málo vody, ale hlavně asi to, že jeho horní (větší) část je prakticky nepřístupná a není ani příliš vidět. Nachází se v Průčelské rokli u Brné, název získal podle Výřích skal, kterými protéká.

První a nejvyšší stupeň má výšku téměř 11 metrů a sklon 65°. Je v nepřístupné skalní rokli a lze ho vidět z okolních skal, když na stromech není listí.

Pod nejvyšším stupněm je nejdelší „rovný“ úsek, který dosahuje 8 metrů délky. Následuje druhý stupeň vysoký 3,9 metru se sklonem 65°.

Těsně pod ním je ještě třetí (3,9 metru, 60°) a čtvrtý stupeň (1,9 metru, 50°). Druhý až čtvrtý stupeň jsou těsně za sebou a z větší dálky nebo při vysokém stavu vody splývají.

Následující stupně, které začínají po rovnějším čtyřmetrovém úseku, jsou už vidět od paty celého Výřího vodopádu, a tak vzniká dojem, že pouze tyto stupně tvoří celý Výří vodopád. Pátý stupeň má 3,5 metru výšky a sklon 55°.

Mezi pátým a šestým stupně stupeň je také výraznější prodleva. Šestý stupeň má výšku 2,6 metru a sklon 55°. Sedmý stupeň (2,7 m, 60°) je už těsně nad posledním osmým stupněm. Ten má výšku 8,7 metru a sklon 70°. Je tedy nejsvislejší ze všech.

Profil celého vodopádu změřil Jaroslav Pilnaj. Je také autorem všech fotografií. Celkově je Výří vodopád 48 metrů vysoký a má sklon téměř 50°. Směle tak konkuruje nejvyšším Krkonošským vodopádům. Přesto, že se jedná o jeden z našich nejvyšších vodopádů, nebývá v mapách značen ani uváděn, nebo bývá zaměňován s nedalekým, mnohem menším Průčelským vodopádem, a to i v řadě průvodců a odborných publikacích.

Výška: 48 m (3 hlavní stupně shora: 10.7, 12 a 20.6 m)
Průtok: 5 l/s
Sklon: celkový 48°
Mohutnost: 240 m*l/s
Nadmořská výška: 450-500 m n. m.
Geologický podklad: čedič

Po osobní návštěvě nezbývá než vyseknout hlubokou poklonu – zmapovat celý vodopád je dílo hodné obdivu… Já takřka vyplivnul duši jen při výstupu z trasy naučné stezky ke skalám. A při pohledu na skály kolem jsem nabyl přesvědčení, že shora sice možná nějaký přístup existuje, ale do rokle se dá nejspíš dostat jen po laně, s pořádným jištěním. Vše navíc komplikováno skutečností, že se jedná o chráněné hnízdiště, takže oblast je přístupná jen určitou dobu. Snad se někdy dostanu i z opačné strany (a nespadnu dolů).

Přístup k vodopádu není jednoduchý – na trase naučné stezky o něm (ani o blízkém Průčelském, který je alespoň za příhodných podmínek z cesty vidět) ani zmínky. A i když je v zatáčce umístěna jedna z informačních tabulí, zůstává vodopád pro neznalé tajemstvím. Na hraně obřího suťového pole „jen“ teče potok, nahoře jsou vidět skaliska – ale po vodopádu odtud ani stopy. Výstup po kamenech kolem potoka je sportovní výkon – sice kupodivu v tomhle počasí neklouzalo, ani se kameny nesunuly, ale určitě to není pro každého. Ale stojí to za to.

Turistický web popisuje:

V levotočivé zatáčce se před námi rozevře mohutné kamenné moře spadající od strmých skalních masivů roztodivných tvarů s přiléhavými názvy, jako např. Velký a Malý sokol, Čertova zahrádka, skalní věž Kulatá bába a jak jinak, Výří věže – Velký a Malý výr. Je to i ideální místo pro hnízdění sokola stěhovavého, který je kriticky ohroženým druhem. Území je proto občas v době hnízdění dočasně uzavřeno od 1. 3. do 30. 6.

Naučná tabule nás informuje o rozpadu skal a nálezech některých reliktních druhů pavouků, ale nezmiňuje se o tom, že se zde nachází nejvyšší vodopád Českého středohoří, patřící mezi pětici nejvyšších vodopádu České republiky. Bohužel není vidět v celé své výšce 45 metrů. Z místa pod vodopádem si lze vychutnat asi prvních 15 metrů jeho celkové výšky, větší zbytek vodopádu je schovaný v zákrutě za hranou skály. Pokud se suťovým polem vyšplháme asi 100 metrů přímo vzhůru až k patě Výřích skal, odměnou nám bude nádherný výhled na masiv Výřích skal, pohled na první dva stupně vodopádu, ale i dolů do labského údolí.

Web o Českém středohoří:

Jeden z největších vodopádů nejen Českého středohoří, ale také České republiky, se ukrývá mezi Výřími skalami nad Průčelskou roklí. Kvůli své obtížné dostupnosti je téměř neznámý. Ačkoli je málo vodnatý, je vysoký asi 45 metrů a patří k udivujícím přírodním skvostům. Celou scenérii dotvářejí okolní rozervané skály s příkrými a vysokými stěnami s horolezeckými cestami. Je to opravdu nádherná podívaná.

Z naučné stezky Průčelskou roklí není k vodopádu daleko, ale cesta vede velmi obtížným terénem mezi balvanitou sutí. Od zastávky naučné stezky pod kamenným mořem (již zde můžeme vodopád zaslechnout), v místě, kde se cesta stáčí ostře vlevo (jdeme-li směrem z Brné), stačí jít rovně vzhůru podél kamenného moře, kde mezi kameny teče drobný potůček, který nás k vodopádu dovede.

Další podrobnosti zde ->

Zřejmě nejvyšší vodopád českého středohoří, který padá ve Výřích skalách z výšky skoro 50 metrů po nepřístupných kaskádách o osmi stupních na Průčelském potoce, který pramení jen o něco výše. Lehce přístupná je pouze vrcholová partie na vrchu skal, odkud je ale vodopád špatně viditelný, navíc z míst vhodných jen pro zkušené turisty / horolezce.

Spodní část vodopádu je těžko přístupná po kamenné suti a ani odtud nelze spatřit celý vodopád naráz. To ho činí ještě tajemnějším než je, protože je závislý hlavně na dešťových srážkách a navíc jej některé mapy opomíjí či jej zaměňují za nedaleký, mnohem menší Průčelský vodopád.

Pokud se rozhodnete pro přístup k horní partii vodopádu, nabízí se jako výchozí bod okolí nejvýše položené obce v České středohoří – Němčí, odkud se dá jít po červené značce přes Trpasličí kameny směr Střekov a poté odbočkou po neznačené cestě až k vodopádu.

Ke spodním partiím zase musíte vystoupat od kapličky z Brné Průčelskou roklí vzhůru asi 1,5 km po naučné stezce „Pod Vysokým Ostrým“ až do 180 stupňové zatáčky za Průčelským vodopádem, kde najdete i informační panel o Výřích skalách a těsně před touto zatáčkou sledovat slabý tok Průčelského potoka až přímo ke skalám. Je to ale velmi obtížná cesta.

Zimní foto na mapy.cz:

Další zimní foto:

Za sucha: