Pomník generála Jaroslava Klemeše v Brné

V Brné mezi ulicemi U Kapličky, V Průčelí a Karla Maye v parku generála Klemeše je umístěn jeho pomník.

Spolek pro vojenská pietní místa:

Nápis:
„BOJOVAL JSEM ZA VLAST!“
GEN. JAROSLAV KLEMEŠ
31.1.1922 – 7.8.2017
PŘÍSLUŠNÍK PARADESANTNÍHO VÝSADKU PLATINUM PEWTER
ČLEN ZAHRANIČNÍHO ODBOJE ZA 2. SVĚTOVÉ VÁLKY
NOSITEL ŘÁDU BÍLÉHO LVA

Poznámka: Pomník odhalen 8. 11. 2018. Zhotovení pamětní desky pro Statutární město Ústí nad Labem zajistilo Muzeum města Ústí nad Labem.

Autorem pamětní desky je ústecký výtvarník Karel O. Hájek. Pamětní deska byla odhalena za přítomnosti primátorky Statutárního města Ústí nad Labem Ing. Věry Nechybové, starosty městského obvodu Ústí nad Labem – Střekov Petra Vinše, ředitele Muzea města Ústí nad Labem Mgr. Václava Houfka, vnučky Jaroslava Klemeše a dalších hostů, včetně dětí z místní školy.

Jaroslav Klemeš se narodil 22. ledna 1920 v Čadci na Slovensku. Počátkem roku 1940 odešel přes Maďarsko, Jugoslávii, Řecko, Turecko a Sýrii do Francie, kde se účastnil bojů proti nacistickému Německu. Po kapitulaci Francie se opět složitou a nebezpečnou cestou dostal do Velké Británie, kde opět okamžitě nastoupil k československému vojsku. Byl vycvičen jako spojař a radiotelegrafista, prodělal také náročný paradesantní výcvik. 17. února 1945 byl vysazen na okupovaném československém území a zapojil se do místního odboje, který zakončil v květnu 1945 svou účasti na květnovém povstání v Praze.
(zdroj: http://www.muzeumusti.cz )

V Centrální evidenci válečných hrobů pomník není evidován.

O instalaci pomníku na webu města:

7.11.2018 – Jaroslav Brodský, ředitel základní školy v Brné a spoluzakladatel K 231 a generál Jaroslav Klemeš budou mít v Brné pamětní desky.

Vznik desek inicioval spolek Veselá Brná. Vedení města se rozhodlo tuto aktivitu podpořit a uctít památku obou významných osobností.

Odhalení desek se uskuteční ve čtvrtek 8. listopadu. Ceremoniál u desky J. Brodského, která je umístěna na budově mateřské školy, se uskuteční od 9.00. Odhalení pamětní desky generála J. Klemeše bude v 9.45 v parku nad Kapličkou.

Veřejnost je srdečně zvána.

Jaroslav Brodský pocházel ze Soběslavi, kde pracoval jako knihovník a učitel, ale po 2. světové válce přišel do Brné a pomáhal obnovovat české školství. Po změně režimu v roce 1948 musel školu opustit a v roce 1950 byl zatčen a v souvislosti s procesem Milady Horákové byl odsouzen na patnáct let za údajné vedení špionážní skupiny pedagogů. Z vězení se vrátil po amnestii až v roce 1960. V období pražského jara v roce 1968 patřil mezi iniciátory vzniku organizace politicky stíhaných občanů K 231, stal se jejím generálním tajemníkem. Po srpnové okupaci emigroval a postupně se dostal až do kanadského Toronta, kde působil opět jako knihovník a vedl vysílání v českém jazyce Rádio Gama.

Jaroslav Klemeš se narodil v Čadci na Slovensku. Po obsazení republiky nacisty, emigroval a přes Maďarsko, Jugoslávii, Řecko, Turecko a Sýrii se dostal do československého zahraničního vojska ve Francii. Jako spojař se účastnil se bojů o Francii, po ústupu do Anglie absolvoval radiotelegrafický, sabotážní kurz a konspirační kurz a další výcvik. V únoru 1945 byl jako člen skupiny Platinum-Pewter vysazen v Čechách. Působil v odboji na Českomoravské vysočině, později udržoval z Prahy radiotelegrafické spojení s Londýnem a vládou v Košicích. U armády zůstal i po válce. Ale po pěti letech byl z armády propuštěn, zatčen a souzen ve vykonstruovaném procesu. Po propuštění z vězení mu jako bydliště bylo určeno Ústí nad Labem. Pracoval v dělnických profesích mimo jiné jako skladník, závozník nebo řidič v ČSAD. Rehabilitován byl v roce 1968, ale plného uznání se dočkal až v roce 1990. Je nositelem vysokých českých i zahraničních vyznamenání, v roce 2011 se stal čestným občanem města Ústí nad Labem.

Zvláštní je doprovodná fotografie u článku, deska je sice stejná, ale pomník v reálu vypadá zcela jinak:

O instalaci pomníku Český rozhlas Sever:

8. listopad 2018 – Jaroslava Brodského a generála Jaroslava Klemeše připomínají v ústecké Brné pamětní desky. Město Ústí nad Labem je nechalo udělat na návrh místních občanů. Oba muži v Brné po druhé světové válce žili a významně se zapsali do našich dějin. Jaroslav Brodský má pamětní desku na budově školky. V obci totiž působil jako učitel a ředitel školy.

Oba muži v Brné po druhé světové válce žili a významně se zapsali do našich dějin. Jaroslav Brodský má pamětní desku na budově školky. V obci totiž působil jako učitel a ředitel školy.

Do pohraničí přišel Jaroslav Brodský s ideály humanitního socialismu, byl také aktivním členem Československé strany národně socialistické. Doplatil na politický převrat.

„Krátce po komunistickém převratu, v roce 1948, se stal obětí vykonstruovaných procesů, které navazovaly na procesy s Miladou Horákovou. Byl odsouzen na 15 let do vězení, z kterých si odseděl 10 let. Sám se na konci 60. letech aktivně zapojil do veřejného života, byl spoluorganizátorem organizace K231, která se snažila o rehabilitaci politických vězňů,“ popsal historik a ředitel ústeckého muzea Václav Houfek.

V roce 1968 Jaroslava Brodského Národní fronta v Litoměřicích navrhla i na post poslance. Všechno ale v srpnu zhatila invaze vojsk Varšavské smlouvy.

„On měl být zatčený Sověty. Už první den okupace jsem dostala varování z OV KSČ, že pro něj vyjíždí Volha, ať se schová. Jemu zemřela 21. srpna maminka, takže jsme se naposledy viděli před jejím pohřbem. Na samotný pohřeb už nejel. Už nikdy jsme se pak neviděli,“ vzpomínala dcera Jaroslava Brodského, paní Vlasta Kožíšková.

Jaroslav Brodský zemřel v roce 1981 v kanadském Torontu.

Generál Jaroslav Klemeš má pamětní desku v parčíku u kapličky. Za druhé světové války bojoval v naší anglické armádě a v českém odboji. V roce 1950 ho komunistický režim poslal na dva roky do vězení a degradoval.

Rehabilitace se generál Klemeš dočkal po roce 1989 – zemřel loni v létě.

Park byl přejmenován v roce 2022:

01. 02. 2022 – Vzpomínkové setkání k nedožitým stým narozeninám generálporučíka Jaroslava Klemeše (31. 1. 1922 – 7. 8. 2017) se konalo v pondělí 31. ledna 2022 v Ústí nad Labem. Zorganizoval ho ústecký spolek Veselá Brná a 43. výsadkový pluk z Chrudimi. Právě v Brné v Ústí nad Labem Jaroslav Klemeš mnoho let žil. Mezi chrudimskými výsadkáři se pak v posledních dekádách svého života cítil jako doma, považoval je za své nástupce.

V rámci pietního aktu, jenž se konal v pondělí 31. ledna 2022 v Ústí nad Labem, byl místní park v Brné slavnostně přejmenován na Park generála Klemeše. Při této příležitosti byla rovněž odhalena 101. vzpomínková lavička válečných veteránů. Změnu názvu v prosinci odsouhlasilo ústecké zastupitelstvo, o pořízení lavičky se zasloužili manželé Kymličkovi a primátor města Petr Nedvědický.

Památku radiotelegrafisty výsadku Platinum-Pewter Jaroslava Klemeše (o jeho osudu více ZDE) uctili představitelé města, Armády České republiky, váleční veteráni, zástupci obvodu Střekov a řada dalších osobnosti.

Nejdříve promluvil primátor Ústí nad Labem Petr Nedvědický. Zmínil, jak se generálporučík Jaroslav Klemeš vyrovnal s příkořím, jemuž byli účastníci zahraničního odboje vystaveni za minulého režimu: „Nedával najevo své zklamání ani nenaplněná očekávání. Bral život tak, jak přicházel, žil skromně a poctivě.“

Poté předal slovo řediteli Vojenského historického ústavu Praha, brigádnímu generálovi Aleši Knížkovi, jehož s generálporučíkem Jaroslavem Klemešem pojilo dlouholeté přátelství.

„Bez nadsázky se dá říci, že radiotelegrafista skupiny Platinum-Pewter svým příkladem ovlivnil několik generací vojáků. Jak říká armádní generál Aleš Opata, jenž patřil mezi jeho nejbližší přátele: ,Jaroslav Klemeš, ale i Josef Černota, Rudolf Pernický, Rudolf Krzák a další parašutisté si nikdy nepřipouštěli, že by se vzdali, pro svou vlast byli schopni obětovat cokoliv, nikdy proti své zemi neřekli křivého slova, i když byli v padesátých letech perzekvováni.‘ Generálporučík Jaroslav Klemeš se pravidelně účastnil nástupu vojáků před jejich odjezdem do zahraničních operací. Jeho slova jim dodávala klid a odvahu. Zdůrazňoval vždy, aby nezapomněli, že jako vojáci reprezentují svou zemi,“ uvedl brigádní generál Aleš Knížek a dodal:

„Sám přitom svoje vojenské zásluhy nijak nevyzdvihoval, vždy mu především záleželo na tom, aby se nezapomnělo na jeho spolubojovníky, nikdy nechyběl 18. června v kryptě chrámu svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Památka československých parašutistů i domácích odbojářů, kteří jim pomáhali, pro něj byla nesmírně důležitá. Také proto si vážil práce Vojenského historického ústavu Praha. Vraceli jsme do paměti našeho národa osudy hrdinů, které poúnorový režim pronásledoval a vymazal z historie.“

Ředitel VHÚ Aleš Knížek rovněž přítomným v krátkosti přiblížil Klemešovu cestu do Velké Británie a jeho působení po vysazení do protektorátu. Zavzpomínal také, jak Jaroslavu Klemešovi aplaudovalo na tři sta hostů vernisáže úspěšné výstavy Atentát – operace Anthropoid, kterou Vojenský historický ústav Praha představil také v Berlíně. „Když se účastníci vernisáže dozvěděli, že je přítomen také druhoválečný parašutista Jaroslav Klemeš, strhl se aplaus. Všichni se mohli utleskat a Jaroslav Klemeš mi tehdy řekl, že tímto pro něj druhá světová válka definitivně skončila.“