Vzpomínková lavička válečných veteránů v Brné

V parku generále Klemeše v Brné (dnes část Ústí nad Labem) stojí vedle pomníku jedna ze vzpomínkových laviček válečných veteránů.

Jedná se o projekt Military muzea generála Sergěje Jana Ingra, který prostřednictvím těchto laviček zajišťuje „propagaci Dne válečných veteránů (11. listopad), ale také připomenutí tragické události 8. července 2014, kdy v Afghánistánu zahynuli čtyři naši vojáci a pátý o několik dní později podlehl následkům zranění. V neposlední řadě je lavička také vzpomínkou na neúnavného životního bojovníka Jiřího REGI Schamse (bývalého vojáka AČR jednotky SOG), který nás již také opustil…“

Spolek praví:

Cítíme, že všechny tyto silné události spolu úzce souvisí a je jim přikládána mnohem menší společenská důležitost, než by si zasloužily.

Proto jsme se rozhodli k vytvoření této lavičky, která ponese němé poselství, kdy můžete na ni odpočívat a zároveň zavzpomínat! Muži, kteří položili životy za naši vlast a svobodu si to zaslouží…

Na horní hraně lavičky je citát „Kdybys byl třeba jediný, kdo může či umí udělat, co je třeba, musíš to udělat“, na příčných laťkách jsou vlčí máky, symbol Dne válečných veteránů, a na spodní straně opěradla „11. listopad – Den válečných veteránů – děkujeme – nezapomene“.

Každá lavička má své evidenční číslo a kovový štítek – dekret majitele. Tato má číslo 101 a byla odhalena 31. ledna 2022:

01. 02. 2022 – Vzpomínkové setkání k nedožitým stým narozeninám generálporučíka Jaroslava Klemeše (31. 1. 1922 – 7. 8. 2017) se konalo v pondělí 31. ledna 2022 v Ústí nad Labem. Zorganizoval ho ústecký spolek Veselá Brná a 43. výsadkový pluk z Chrudimi. Právě v Brné v Ústí nad Labem Jaroslav Klemeš mnoho let žil. Mezi chrudimskými výsadkáři se pak v posledních dekádách svého života cítil jako doma, považoval je za své nástupce.

V rámci pietního aktu, jenž se konal v pondělí 31. ledna 2022 v Ústí nad Labem, byl místní park v Brné slavnostně přejmenován na Park generála Klemeše. Při této příležitosti byla rovněž odhalena 101. vzpomínková lavička válečných veteránů. Změnu názvu v prosinci odsouhlasilo ústecké zastupitelstvo, o pořízení lavičky se zasloužili manželé Kymličkovi a primátor města Petr Nedvědický.

Památku radiotelegrafisty výsadku Platinum-Pewter Jaroslava Klemeše uctili představitelé města, Armády České republiky, váleční veteráni, zástupci obvodu Střekov a řada dalších osobnosti.

Nejdříve promluvil primátor Ústí nad Labem Petr Nedvědický. Zmínil, jak se generálporučík Jaroslav Klemeš vyrovnal s příkořím, jemuž byli účastníci zahraničního odboje vystaveni za minulého režimu: „Nedával najevo své zklamání ani nenaplněná očekávání. Bral život tak, jak přicházel, žil skromně a poctivě.“

Poté předal slovo řediteli Vojenského historického ústavu Praha, brigádnímu generálovi Aleši Knížkovi, jehož s generálporučíkem Jaroslavem Klemešem pojilo dlouholeté přátelství.

„Bez nadsázky se dá říci, že radiotelegrafista skupiny Platinum-Pewter svým příkladem ovlivnil několik generací vojáků. Jak říká armádní generál Aleš Opata, jenž patřil mezi jeho nejbližší přátele: ,Jaroslav Klemeš, ale i Josef Černota, Rudolf Pernický, Rudolf Krzák a další parašutisté si nikdy nepřipouštěli, že by se vzdali, pro svou vlast byli schopni obětovat cokoliv, nikdy proti své zemi neřekli křivého slova, i když byli v padesátých letech perzekvováni.‘ Generálporučík Jaroslav Klemeš se pravidelně účastnil nástupu vojáků před jejich odjezdem do zahraničních operací. Jeho slova jim dodávala klid a odvahu. Zdůrazňoval vždy, aby nezapomněli, že jako vojáci reprezentují svou zemi,“ uvedl brigádní generál Aleš Knížek a dodal:

„Sám přitom svoje vojenské zásluhy nijak nevyzdvihoval, vždy mu především záleželo na tom, aby se nezapomnělo na jeho spolubojovníky, nikdy nechyběl 18. června v kryptě chrámu svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Památka československých parašutistů i domácích odbojářů, kteří jim pomáhali, pro něj byla nesmírně důležitá. Také proto si vážil práce Vojenského historického ústavu Praha. Vraceli jsme do paměti našeho národa osudy hrdinů, které poúnorový režim pronásledoval a vymazal z historie.“

Ředitel VHÚ Aleš Knížek rovněž přítomným v krátkosti přiblížil Klemešovu cestu do Velké Británie a jeho působení po vysazení do protektorátu. Zavzpomínal také, jak Jaroslavu Klemešovi aplaudovalo na tři sta hostů vernisáže úspěšné výstavy Atentát – operace Anthropoid, kterou Vojenský historický ústav Praha představil také v Berlíně. „Když se účastníci vernisáže dozvěděli, že je přítomen také druhoválečný parašutista Jaroslav Klemeš, strhl se aplaus. Všichni se mohli utleskat a Jaroslav Klemeš mi tehdy řekl, že tímto pro něj druhá světová válka definitivně skončila.“