- Studna na východním okraji Michalovic
- Pramen pod Studničním vrchem v Czedikově ulici v Litvínově
- Studánka Polerady
- Studánka U Zabitého pod Božanovským Špičákem
- Pramen Lužničky
- Prameniště za kaplí Panny Marie u bývalého zámku Ledebour
- Pramen hraběnky Marie na Francouzské cestě pod Smrkem
- Studna u kaple svatého Jana Nepomuckého ve Vehlovicích
- Pavlova studánka u silnice v Dolním Prysku
- Studánka před domem čp. 69 v Dolním Prysku – Pryský pramen
- Studánka před domem čp. 73 v Dolním Prysku
- Studánka u domu čp. 194 v severní části Cvikova
- Studánka Augenwasserquelle v údolí Samoty mezi Cvikovem a Radvancem
- Pramen Blažena u silnice Rybniště-Doubice
- Pramen Matyásky u Rybniště
- Mnišský pramen u Farské kaple
- Studánka u bývalého zámečku Šternberk u Brtníků
- Studánka Boreč u Režného Újezda
- Studánka na návsi v Režném Újezdě
- Studánka Arba v Srbské Kamenici
- Pramen u silnice naproti domu čp. 106 v Benecku
- Studánka Žalý
- Studánka u silnice mezi obcemi Třtěno a Chožov
- Skautská studánka u chaty Seleška
- Kočičí studánka pod Sokolem
- Kamzičí studánka pod Klíčem
- Lesní studánka pod Pramenným vrchem u Arnultovic
- Lesní pramen pod Medvědí hůrkou severně od Polevska
- Otročínská kyselka
- Studánka Svěcenka u osady Radovič u Velvar
- Stříbrná studánka mezi osadou Peklo a Raspenavou
- Kristiánův pramen na kolonádě v Lázních Libverda
- Hubertova studánka u Jetřichovické Bělé
- Studánka Panny Marie v Kostomlatech pod Milešovkou
- Pramen U Strážce ve Svojkově
- Skalický pramen
- Studánka u Besedických skal
- Vývěr Rudného pramene pod kostelem Narození Panny Marie v Roudnici nad Labem
- Pomník Jacobova pramene u Zákup
- Pomník Dívčina (Ženského) pramene u Zákup
- Pomník neznámého (vyschlého) pramene u Zákup
- Pramen Tří Svatých u Zákup
- Pramen Svatého Kříže u křížové cesty v Kamenickém Šenově
- Sirný pramen v Lužických horách
- Hadí pramen
- Studánka u Vlčí Hory
- Englův pramen u Vlčí Hory
- Seibtova studánka u křížové cesty Horní Maxov
Na konci křížové cesty u Horního Maxova poblíž rozhledny Slovanka se nachází Seibtova studánka.
Evidence vodních zdrojů udává:
Seibtova studánka je zakončením Křížové cesty vedoucí z Horního Maxova přes Slovanku vybudované rodinou Antona Seibta a vysvěcené 11. srpna 1840 janovským farářem Petrem Jůnou. V současné době (2012) je ve spolupráci mezi občanským sdružením Spolek Patron a Lesy ČR, s.p. rozpracována obnova Křížové cesty i Seibtovy studánky včetně okolí.
V červnu 2013 v obnovené nádrži u studánky pozorován samec čolka horského. Jedná se o potenciální biotop, kam se návštěvníci v příštích letech budou moci chodit dívat na tyto pěkné obojživelníky.
Srpen 2018 – letošní léto vysušilo celou republiku a bohužel i studánka je prázdná.
Tato studánka je od velebného pana faráře Petra Juna. Křížovou cestu zřídili na památku Antonín a Josef Seibt 2. srpna 1840. Jednomu velice nemocnému člověku (nemohl chodit ani se jinak pohybovat) se zdálo, aby se nechal vyvézt na toto místo, co vytéká voda, a aby mu zde jímku na vodu vykopali, v které by mohl provádět koupele a vodní masáže, též vodu pil a zdejším bahnem si dělal obklady. Po delší době se mu natolik ulevilo, že mohl chodit o holích. Za další čas se uzdravil tak, že dobře chodil o jedné holi. A z vděku nechal postavit se svým bratrem křížovou cestu.
O této události se dozvěděli lidé ze širokého okolí, začali toto místo hojně navštěvovat a tuto lidovou léčbu provádět a mnohým pomohla k uzdravení. Dříve se též používala horní jímka (dnes polozasypaná) jako rašelinové lázně, rybníček ke koupeli a masáži a voda ze studánky k pití. V roce 1934 studánku opravili přátelé G. Bauchl, J. Klamt, A. Wode a ing. Schnader Beck.
Wiki takřka totožný text plus citace z knihy Miloslav Nevrlého Kniha o Jizerských horách:
Skutečně jsem ji podle popisu nalezl ve smrkovém lese na severním svahu Seibtova vrchu, několik set metrů pod rozhlednou Slovankou. Je bytelná a kamenná, v zemi zahloubená a se schůdky a s dosud dobře čitelným německým nápisem, že “tato studna byla, včetně křížové cesty, vysvěcena D.P. Petrem Junou, farářem z F. a nesmí být nijak znesvěcena. Vysvěcena dne 11. srpna 1840. Zbudována byla Antonínem a Josefem Seibtovými na památku. Renovována Horským spolkem (skupinou pro údolí Horní Kamenice) roku 1934. Po křížové cestě (vedla sem možná od kapličky v Karlově) není téměř ani památky. Petr Juna z Držkova byl v letech 1840-1872 farářem v Janově nad Nisou, kam patřil i Bedřichov (odtud patrně ono F., tedy Friedrichswald).