Hrob Ferdinanda Schwarze na hřbitově ve Stráži nad Nisou

Na hřbitově ve Stráži nad Nisou je pod stromy skryt nenápadný hrob Ferdinanda Schwarze.

Jedná se trochu překvapivě o kulturní památku:

Náhrobek náleží přední osobnosti celorakouského vedení sociálně demokratické dělnické strany Ferdinandu Schwarzovi (1852-1906). Ten byl původně pohřben mezi chudinu, současný náhrobek pochází z roku 1956.

Původní evidenční list památky:

Hrob o několika deskách z umělého kamene stupňovitě kladených, v pozadí obdélný náhrobní kámen se skloněnou černou deskou a nízkými křidélky po stranách.

Nápis: Průkopník socialismu / Vorkämpfer des Sozialismus / Ferdinand / Schwarz / 1852-1906

Zemřel v bídě v Liberci, pohřben mezi městskou chudinou. Náhrobek osazen v roce 1956, do Stráže nad Nisou přenesen v roce 1969 při rušení hřbitova v Ruprechticích, nynější úprava hrobu z roku 1975.

O Ferdinandu Schwarzovi podrobně zde ->

Schwarz Ferdinand, 22. 3. 1852 Starý Habendorf (dnes Stráž nad Nisou) – 15. 12. 1906 Liberec, německý politik a novinář v severních Čechách; průkopník sociálně demokratického hnutí v českých zemích. 1869 se vyučil pekařem u svého otce, po němž později převzal pekařskou živnost; 1869-70 byl na zkušené v Bavorsku a Rakousku. 1870 se účastnil založení čtenářského kroužku Bildungstufe (Vzdělanost) ve Stráži nad Nisou a stal se jeho místopředsedou, posléze předsedou. Spolek, první svého druhu na Liberecku, měl rozsáhlou knihovnu a byl vzorem pro ustavení dalších obdobných vzdělávacích organizací v širokém regionu. 1874 se podílel na vzniku Sociálně demokratické strany dělnické v Rakousku a v následujících letech patřil k jejím vedoucím představitelům. 1874-75 vydával v Liberci časopis Arbeiterfreund. 1877-80 stál v čele libereckého vedení celorakouské sociální demokracie a 1878-81 řídil s J. Schillerem její ústřední orgán – měsíčník Sozialpolitische Rundschau. Udržoval těsné kontakty s českými sociálními demokraty, zejména s J. B. Peckou a Ladislavem Zápotockým; aktivně se podílel na založení Českoslovanské sociálně demokratické strany a účastnil se jejího břevnovského ustavujícího sjezdu v dubnu 1878 (v důsledku toho 1879 několik měsíců vězněn). Usiloval o překonání česko-německého nacionálního antagonismu a o dělnou spolupráci všech národnostních skupin v rakouské sociální demokracii; odmítal anarchismus. 1881-82 člen provinčního německo-českého vedení sociální demokracie na Liberecku. 1882 spolu s padesáti sociálními demokraty obou národností zatčen a zemským soudem v Praze odsouzen ke čtyřem měsícům vězení. Následkem své politické činnosti i perzekuce se zadlužil a 1890 byl nucen prodat pekařskou živnost a všechen majetek ve Stráži nad Nisou. Odstěhoval se do Liberce, kde pracoval jako obchodní zástupce mlýna.