Kostel svatého Martina v Tursku

V ulici Křížovnická v obci Tursko stojí kostel svatého Martina, v evidenci pražského arcibiskupství evidovaný od 1. 1. 2006 jako klášterní (do té doby farní), spadající pod římskokatolickou farnost Roztoky u Prahy.
Na webu Středočeské vědecké knihovny v Kladně:

V jižní části obce, obklopen hřbitovem. První zmínka o kostelu 1257.

Původně gotický kostel zničen během třicetileté války r. 1637. Znovu postaven v l. 1700-1706, upraven v r. 1894 (podstatně zvýšena věž).

Barokní, obdélný, jednolodní kostel se zaoblenými nárožími. Presbytář obdélný, trojboce ukončený, s hranolovou věží v západním průčelí a s pravoúhlou sakristií v ose; členěn ozdobnými pásy a obdélnými, polokruhem ukončenými okny. Presbytář a sakristie sklenuty valenou klenbou s lunetami; loď plochostropá, podvěží sklenuto křížovou klenbou s lunetami. V presbytáři iluzívní architektonická nástěnná malba a vyobrazení sv. Martina v oválném rámu, z druhé poloviny 18. stol.

Zařízení: hlavní oltář ze druhé poloviny 18. stol., portálový, sloupový s nástavcem a obrazem sv. Martina podle Karla Škréty, od J. J. Heinsche (?) a tři další oltáře. Barokní kazatelna, rokoková křtitelnice a rokokové intarzované lavice s křižovnickými znaky.

Okolo kostela hřbitov, přístupný od fary barokním portálem s uchy. V ohradní zdi hřbitova socha Ecce homo z r. 1700.

Kostel je kulturní památkou:

Centrem areálu (kostel, márnice, socha Ecce Homo, ohr. zeď s branou) je jednolodní orientovaná stavba s trojboce ukončeným, odsazeným kněžištěm a hranolovou věží před západním průčelí. Gotická stavba byla 1700-06 rozšířena a v 19. století znovu upravena.

Ohrazený areál kostela sv. Martina je situován východně od návsi, na návrší. Severozápadně od kostela stojí márnice a v JZ rohu ohradní zdi na vnější straně nika se sochou Ecce homo. Do areálu se vchází brankou v ohradní zdi na SV a Z straně. Severně od ohrazeného areálu kostela stojí památkově hodnotná farní budova čp. 1.

Původní evidenční list památky:

Kostel sv. Martina s ohradní zdí hřbitova, sochou Ecce Homo v nice a s márnicí východně od návsi na návrší je jednolodní obdélná stavba se zaoblenými nárožími a hranolovou věží v západním průčelí a oblou apsidou na východě. Fasáda kostela i věže členěna plochými omítkovými pilastry a čtyřmi půlkruhovými okny. Na severní straně věže jednoduchý kamenný portálek, v nadpraží datum 1700. Hlavní vchod do kostela v ose věže, věž s obdélným kam. portálkem. Prostor kostelní lodi uzavřen plochým stropem, podvěží sklenuto valeně, kruchta jedním polem křížové klenby, presbytář a sakristie v ose presbytáře sklenuty valeně s lunetami. Apsida i kruchta osvětleny dvojicí oken. V apsidě iluzivní architektonické fresky a dřevěný oltář s obrazem sv. Martina. Dřevěné i boční oltáře (sv. Kříž, sv. Barbora), kazatelna a křtitelnice. Presbytář oddělen od lodi dřevěnou balustrovou mřížkou, stejná mřížka na kruchtě s varhanami. Kostel kryt sedlovou taškovou střechou, cibulová střecha věže kryta šindelem. Nad presbytářem hranolová plechová věžička, polygonální plechová věžička ukončuje věž. K ohradní zdi hřbitova na sever od kostela přistavěna čtvercová márnice se segmentovým štítem, krytá prejzem.

Kostel postaven na poč. 18. stol., věž přestavěna na poč. 20. st.

Dřevěný hl. oltář s obr. sv. Martina a s obr. Nejsv. Trojice v nástavci, dřevěné boční oltáře s plastikami – Krucifix a sv. Barbora, vyřezávaná křtitelnice, kazatelna a lavice. Po levé straně dřevěná socha klečícího sv. Jana Nep., před oltářem postavena dřevěná plastika andílka z fary. V lodi kostela zavěšeny 4 oválné, 4 obdélné a 2 velké ležatě obdélné barokní obrazy, vesměs přenesené ze zruš. kaple v Řepích (Praha 8). Ve věži zavěšeny 2 zvony, z nich 1 malý umíráček. Z farní kroniky: 1686 začala stavba, r. 1700 otevřen, r. 1706 vysvěcen.

1970 – Padá omítka, zašlá vnitřní malba, do sakristie zatéká. Nutné větší bezpečnostní zajištění kostela, hlavně dveří sakristie – nebezpečí vloupání.

Jak je z fotografií vidět, aktuálně probíhají na kostele opravy – věž je pod lešením. Google ukázal (bohužel nedatovanou) zprávu o přidělení dotace: Nadace Blíž k sobě přispěla finančně na restaurování barokního kostela vybudovaného v letech 1700 – 1706 na místě původní gotické svatyně z poloviny 13. století. Díky nadačnímu příspěvku pro akademickou malířku M. Houšťovou bylo opraveno kněžiště kostela.

Na obecním webu:

Základem a dominantou obce je kostel svatého Martina, s přilehlým hospodářským dvorem a v obci s tzv. Křížovnickou rezidencí. Celá obec byla roku 1632 vypleněna a vypálena za třicetileté války saským vojskem. K obnově bylo přistoupeno až po utišení válečných bouří po r. 1649. Roku 1661 byl vystavěn rozlehlý komplex hospodářského dvora. V roce 1698 bylo započato s výstavbou nového kostela (vysvěcen r.1700).

V obecních novinách (prosinec 2011):

Dominantou obce je malé návrší s kostelem uprostřed hřbitova a přilehlou farou. Sakrální objekty mají bezprostřední spojitost a vazbu na vznik obce a na působení českého řádu Křížovníků jak v obci, tak i v širším regionu. … Rozhodující postavení zaujímá kostel Svatého Martina s pohnutou historií. Původní stavba kostela je datována již v roce 1257. Za třicetileté války byl v roce 1632 saskými vojsky s celou vsí vypleněn a zcela zdevastován. S obnovou zničeného kostela bylo započato 12. 6. 1698. Dostavěn do dnešní podoby byl roku 1700 a na den Svatého Martina slavnostně vysvěcen. V průběhu dalších let byl interiér postupně dovybavován barokním zařízením a dle potřeby opravován. V druhé polovině 20. století pro omezování činnosti církví zůstala farnost bez duchovního správce a objekt byl celkově zanedbáván. Na přelomu století došlo bohužel i k jeho vykradení a poškození. V současné době je opět v duchovní správě rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou. Po provedených nezbytných opravách a úpravách se zde pravidelně konají bohoslužby a církevní obřady. Kolem kostela je hřbitov s márnicí, obehnaný mohutnou kamennou zdí se dvěma masivními vchody. Od roku 2003 je hřbitov prohlášen veřejným pohřebištěm ve správě obce Tursko.

Snad kvůli výše zmíněným stavebním pracím je areál hřbitova nepřístupný (vrata zamčená), takže obejít kostel a vidět márnici či vojenské hroby se mi nepoštěstilo…