Kostel Narození Panny Marie v Holubici

Dominantou obce Holubice je na mírném návrší postavený kostel Narození Panny Marie.
Na wiki:

Kostel Narození Panny Marie v Holubicích (okres Praha-západ) je původně románská rotunda se dvěma apsidami a později přistavěnou hranolovou věží. V jeho interiéru se zachovaly fragmenty gotických nástěnných maleb z 1. poloviny 14. století. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Kostel byl založen v letech 1224-26 jako rotunda s apsidou, po polovině 13. století byl rozšířen o druhou apsidu. Jeho založení je přesně datováno podle pečeti biskupa Pelhřima z let 1224-1225, která byla nalezena v oltáři. Gotická hranolová věž byla přistavěna ve 40. letech 14. století. Při barokních úpravách byla přestavěna horní část věže a schodiště (které bylo strženo při generální rekonstrukci v letech 1955-1957) a přibyla pravoúhlá sakristie.

Jádro tvoří románská rotunda z opukových kvádrů s válcovou lucernou a dvěma půlkruhovými apsidami. Okna jsou románská, ve starší (východní) apsidě jsou oddělena lizénami a opatřená gotickými kružbami. Loď má průměr necelých 6 m, zdi dosahují tloušťky 1,15 m. Hranolová věž s jehlancovou střechou na krakorcích je jednopatrová, s bosovaným nárožím. Věž a lucerna jsou kryty plechem, ostatní střechy prejzy. Kostel s areálem bývalého hřbitova obklopuje ohradní zeď, v rohu stojí socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1854.

V interiéru se zachovalo mnoho původních stavebních prvků – ostění dveří, žebrové klenby se svorníky, kružby oken. V 50. letech 20. století byly v přízemí věže na 3 stěnách předsíně a v apsidě odkryty fragmenty raně gotických nástěnných maleb s výjevy Stětí sv. Kateřiny, Kamenování sv. Štěpána a postavami sv. Jeronýma, Augustina, Madony, sv. Kateřiny, Panny Marie se sv. Vojtěchem, sv. Klimenta a jiných světců; další malby byly objeveny ve špaletách oken východní apsidy. Heraldické znaky byly identifikovány jako erby pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic a Tamma Pluha z Rabštejna, v té době kostel a ves náležely ke zboží svatovítské kapituly.

Kostel je kulturní památkou:

Dominantou menšího sakrálního areálu je rotunda se dvěma apsidami a představenou hranolovou věží. Kostel byl mnohokrát přestavěn, ale zachoval si středověký charakter (jádro z 1. pol. 13. století; dochovány hodnotné malby z 1. pol. 14. st.).

Kostel vysvěcený pražským biskupem Pelhřimem byl vystavěn ve 3. desetiletí 13. století „doksanskou“ hutí. Kolem poloviny 13. století byla přistavěna další podkovovitá apsida, sklenutá kolem roku 1400. Ve 40. letech 14. století byla přistavěna hranolová věž. V barokní době vznikla sakristie a zřejmě v 17. století došlo k nastavění věže. Novogotické úpravy kostela se uskutečnily ve 2. polovině 19. století. Další úpravy proběhly v roce 1933 a ve druhé polovině 20. století. Při opravách v roce 1955 byly v předsíni kostela objeveny raně gotické nástěnné malby z poloviny 14. století. Restaurovány byly v letech 1956-1957. V 70. letech 20. století byly odkryty i malby ve špaletách oken ve východní apsidě (dochována především horní část těla stojících světců, odkazující na vliv byzantské malby).

Areál kostela Narození Panny Marie leží v centrální části obce. Sestává z vlastního kostela, plochy bývalého hřbitova a ohradní zdi, v jejímž severozápadním rohu stojí socha sv. Jana Nepomuckého. Půdorysně velice členitá stavba vznikla adicí hmot z různých slohových etap. Jádro tvoří původní románská rotunda s kruhovou lodí završenou válcovou lucernou a podkovovitou apsidou na východní straně, členěnou třemi slepými arkádami a hrotitými okny s kružbami. V raně gotické fázi byla loď rozšířena o větší jižní podkovovitou apsidu, s okny zakončenými půlkruhovým obloukem. V období vrcholné gotiky byla na západní straně přistavěna jednopatrová hranolová věž s jehlancovou střechou vynášenou dřevěnými krakorci. Z období baroka se do dnešní doby zachovala pouze nízká pravoúhlá sakristie s valbovou střechou, která byla přistavěna k severní straně rotundy. Schodiště obíhající ze západu stěnu jižní apsidy bylo strženo při generální opravě rotundy v 2. polovině 20. století. Zatímco starší stavební etapy (románská a raně gotická) jsou zděny z opukových kvádrů, je věž vyzděna ze smíšeného zdiva s bosovaným nárožím a opatřena hladkou omítkou okrové barvy stejně jako barokní sakristie. Střecha věže a válcové lucerny je kryta plechem, ostatní střechy prejzy. Loď je sklenuta kupolí s lucernou se čtyřmi podvojnými okénky, hlavní apsida konchou. Jižní apsida s klenbou o třech klínových žebrech je spojena s lodí širokým lomeným obloukem. Předsíň v přízemí věže je sklenutá žebrovou klenbou nesenou klínovými žebry, dosedajícími na nízké jehlancovité konzoly. Sakristie je sklenuta valenou klenbou s lunetami. V předsíni se dochovaly středověké nástěnné malby, s výjevy Stětí sv. Kateřiny, Kamenování sv. Štěpána, s postavami sv. Jeronýma, Madony, sv. Kateřiny, sv. Vojtěcha, s polofigurami sv. Otýlie, sv. Barbory, sv. Ambrože, sv. Biskupa a skupinou Ukřižování. Ohradní zeď vymezuje plochu bývalého hřbitova vyvýšenou nad okolní terén. Je zděná ze smíšeného zdiva a krytá pískovcovými plotnami. V severozápadním rohu stojí na novodobém hranolovém soklu socha sv. Jana Nepomuckého pocházející z roku 1854. Socha je z šedého hrubozrnného křemičitého pískovce, o výšce 157 cm. Patrné jsou četné cementové plomby, krucifix je z větší části kopie.

Areál kostela Narození Panny Marie, s jádrem z druhé čtvrtiny 13. století, je cenná památka románskogotické architektury a raně gotického umění. Na stavbě se podílela stavební huť, působící na výstavbě premonstrátského kláštera v Doksanech v době kolem roku 1220. V té době již ves Holubice patřily Pražské kapitule (dar Přemysla Otakara I. na žádost biskupa Daniela v roce 1204). V evropském kontextu je významné vnější členění východní apsidy trojicí slepých arkád z doby kolem roku 1220, které nemá adekvátní srovnání ani v českých zemích, ani v přilehlým oblastech. Holubická stavba se jen volně řadí k několika málo uherským rotundám s vnějším pláštěm zdobeným slepými arkádami (Šivetice) nebo hustě řazenými lisenami (Kallósd, kaple sv. Jakuba v Jáku, kaple sv. Mikuláše ve vsi Selo ve Slovinsku, kostel sv. Pavla ve Vitenyédszentpál). Vzácně dochované raně středověké malby v prostoru pod věží vznikly kolem roku 1340 a patří k nejlépe zachovaným malbám lineárního slohu první poloviny 14. století a také k nejkvalitnějším ve fondu monumentálních maleb. Jejich výtvarnou kvalitu lze odvodit z dvorského prostředí krále Jana Lucemburského, patrný je vliv dílny Mistra vyšebrodského oltáře. Z hlediska odborného poznání je jejich existence důležitá také pro oblast samotné Prahy, kde jsou z tohoto období známé realizace jen z menších zlomků (kostel sv. Bartoloměje v Kyjích).

Původní evidenční list památky:

1970 – Románská rotunda s válcovou lucernou, dvěma apsidami – východní a jižní, s hranolovou věží v záp. průčelí a obdélnou sakristií na severu. V přízemí věže předsíň kostela, v 1. p. zvonice přístupná z jihu po vnějším barokním schodišti. Kruhová loď osvětlena dvěma půlkruhovými okénky, ve východní apsidě tři gotická okénka oddělená lisenami. Okénko i v jižní apsidě. Vstup do kostela obdélným portálkem v přízemí věže. Nad vchodem vsazeny kamenné tesané znaky – radlice, otka a ještě jeden znak. Po stranách dva střílnovité otvory. Jehlancová střecha věže krytá taškami je nesena dřevěnými krakorci. V přízemí věže osvětleném malým got. okénkem v severní stěně got. fresky – postavy světců a světic. Nad vlastním vstupem do kostelní lodi reliéfní písmena MN, stejná i na kovové mřížce obdélného gotického sanktuáře vlevo za hl. oltářem. Loď kupolovitě sklenuta. Okolo kostela hřbitovní zeď, v severozápadním rohu na ní socha sv. Jana Nep. Střecha kostela tašková, apsidy kryty prejzem.

Původní rotunda z l. 1224-26, mladší jižní apsida, věž s freskami 14.-15. stol., horní část věže, sakristie i schodiště barokní. Vnitřní úprava pol. 19. stol., socha sv. Jana na ohradní zdi z r. 1854. Malby odkryté roku 1955 ze 2. pol. 14. stol. Třídílný dřevěný hlavní oltář s obrazy J. Hellicha z r. 1865.

Střecha jižní apsidy v havarijním stavu, na celém kostele chybí žlaby, stavba podmáčena. Sakristie již zcela bez střechy a krovu. Silně poškozená omítka, místy vypadává zdivo. MNV začíná s opravou vnějšku. Nevyužito, bohoslužby se zde nekonají.

Na obecním webu:

Nejvýznačnější památkou Holubic je románský kostelík Narození Panny Marie, dílo doksanské huti, založen za panování Přemysla Otakara I., o čemž svědčí i vzácná památka – pečeť biskupa Pelhřima z roku 1124-1125 nalezená roku 1865 s olověnou skříňkou, v níž byly uloženy svaté ostatky, při odstraňování starého oltáře. Jádro kostela tvoří kruhová rotunda s půkruhovou apsidou z kvádříkového zdiva. Věž, další apsida a sakristie na severní straně jsou pozdějšími přístavky. Kostel je nyní obehnán ze tří stran vysokými opěracími zdmi a bývalým hřbitovem. Uvnitř kostela jsou zachovalé původní románské fresky.