- Naučná stezka Viadukt a studánka Polerady
- Naučná stezka Pod Vysokým Ostrým
- Hranice katastrů v Mehlrinne na naučné stezce v Jetřichovických skalách
- Dehtářská pec na naučné stezce Česká silnice
- Naučná stezka Boreč
- Naučná stezka Supí vrch
- Doksanská cesta
- Naučná stezka Slánská hora
- Sloupský vyhlídkový okruh
- Naučná stezka Bertino údolí
- Naučná stezka Božídarské rašeliniště
- Naučná stezka Blatenský příkop
- Naučná stezka Vlčí jámy (Horní Blatná)
- Naučná stezka Svatý vrch – město Kadaň
- Údolím Robečského potoka (národní přírodní památka Peklo)
- Naučná stezka Dubsko-Kokořínsko
- Naučná stezka Růžová
Kousek od centra Ústí nad Labem se skrývá velké překvapení – pár minut cesty po žluté turistické značce lze dojít na naučnou stezku Bertino údolí, kde se člověk na chvíli ocitne ve zcela jiném světě…
Takřka ve stínu Mariánské skály mezi ulicí Důlce a sídlištěm Stříbrníky se podél koryta Stříbrnického potoka rozkládá parkový areál, skrytý před nezasvěcenými zraky. Samotná naučná stezka není příliš dlouhá a vede souběžně se žlutou, která pak přes Dobětice pokračuje na Erbenovu vyhlídku. Infocedulí je ale plno a jsou v zachovalém stavu. To se bohužel nedá v zimním období tvrdit o cestách a schodech, takže tou dobou lze návštěvu doporučit asi jen odvážným a vybaveným. Zcela neschůdné schodiště jak u nástupu do údolí za garážemi, tak u vodopádu, a zledovatělý povrch cestičky nad korytem, nutící k neustálému přemýšlení, jak nesklouznout do vody… Beze sněhu je tu procházka asi podstatně pohodlnější.
A malý mix informací z webů, letáků a infocedulí:
Původně samostatná obec Stříbrníky (cca od roku 1438 Ziebernik), dnes část Ústí nad Labem, dostala svůj název od stříbra, které se ve středověku v údolí těžilo. Pozůstatky po štolách jsou ještě dnes v údolí patrné.
V 80. letech 19. století si toto místo oblíbila Bertha Schaffnerová, manželka Maxe Schaffnera, jenž byl ředitelem Spolku pro chemickou a hutní výrobu. Iniciovala myšlenku vytvořit zde přírodní park a podpořila tento nápad peněžitým darem.
V roce 1899 bylo údolí na její počest pojmenováno „Berthagrund“ neboli Bertino údolí. Cesty procházející napříč celým územím s odbočkami až na Mariánskou skálu byly lemovány lavičkami a pomístně záhony okrasných květin. Dnes bohužel řada pěšin dávno zanikla, o výzdobě ani nemluvě. Pod romantickým vodopádem vybudovaným r. 1890 se nacházel altán, v němž se nejen odpočívalo, ale pořádaly se zde i příležitostné koncerty.
Údolí se brzy stalo oblíbeným vycházkovým cílem obyvatel, korzem města, nosícího tehdy jméno Aussig. Místní „Horský spolek“ (Versgebirge) se stal správcem, udržujícím areál až do ukončení svého působení na konci 2. světové války. Vlivem urbanistických změn v druhé polovině 20. století se zmíněná lokalita stala součástí centrálního městského obvodu, obklopena ze tři stran čtvrtěmi města – centrum, Skřivánek, Stříbrníky. Současně docházelo k postupné devastaci struktury cest a drobných staveb v údolí.
Několikrát se občané z okolí pokusili postupující devastaci zastavit a opravili vlastními silami přístupové cesty, opěrné zídky, vodopád apod. a to zejména v 50. a 70. letech minulého století. Tzv. Podskaláci, obyvatelé domů pod Mariánskou skálou, zde dokonce vybudovali dětské hřiště a v roce 1959 uspořádali slavnosti přejmenovaného Skalního údolí.
Ještě později, v devadesátých letech 20. století, nejrůznější občanské a mládežnické iniciativy a sdružení (ochránci přírody, Junák) čistily údolí od narůstajících černých skládek za občasné podpory Spolku pro chemickou a hutní výrobu a.s. Ústí nad Labem. V současné době převzal iniciativu Úřad MO Ústí nad Labem – Severní Terasa, který upravil údolí do dnešní podoby (náročná obnova začala v roce 2003).