Fröhlisův kříž v Dolním Podluží

U křižovatky v Dolním Podluží na výpadovce č. 264 směrem na kruhový objezd „Na Mejtě“ u Jiřetín pod Jedlovou u místní odbočky ke koupališti stojí Fröhlisův kříž.

Kříž, který nelze přehlédnout, kolem kterého všichni místní projíždějí víc než často. Kříž, který je ve vzorném stavu, ač není památkově chráněn. Kříž nezvyklého upořádání, monumentální, překvapivě plný nejrůznějších nápisů. A taky kříž, o kterém Google najde jen a jen to, že byl ve čtvrtek 19. 12. 2019 spolu s dalšími dvěma slavnostně vysvěcen po provedené obnově. Ale ani na obecním webu, na němž je pozvánka, nelze o kříži a jeho obnově najít ani ň. Kupodivu o něm není zmínka ani na webu Lužických hor.

Jediný zdroj alespoň nějakých informací, který se mi podařilo objevit, je kniha Krajina kovaných křížů:

Fröhlichs Kreuz. Třídílný kamenný sokl, siluety Kristus, Panna Marie, Jan. U silnice, proti zaniklému domu čp. 195.

Nápis: Laß dir es so zu Herzen gehn / so stir wird an Maria sehn / Da Jesus am Kreuze gestorben / und durch den Himmel erworben // Wie Maria Herz zerschnitten / da ihr Sohn am Kreuz gelitten / so laß auch Sünder! Jesu Leiden / Dich rühren u. die Sünden meiden // O Jesu! Gotteslamm, in Tod u. Leben bin ich dei. Atd..

Zřizovatel 1810 Franz Frölich a jeho žena Maria Anna čp.195.

Asi jsou nějaké podrobnosti roztroušeny v textu knihy, leč ač jde o knihu perfektní, jedinečnou a informačně bohatou, chybí jí rejstřík, takže něco při listování jen tak objevit je výhra v loterii. Na stranách 133-134:

Mladší kříže (např. Fröhlichs Kreuz 1810) vyšly z dílny jiřetínských sochařů-kameníků Wiedenů. Otec a zakladatel dílny Johann Adam Weiden (1760-1810), mj. autor sochy sv. Vavřince na tamním náměstí, pocházel z Velenic. Jeho syn, kameník Josef Franz Wieden (1791-1848), se v Jiřetíně narodil. V rodinné dílně se dost pravděpodobně vyučilo nebo v ní pracovalo více řemeslníků, s jistotou alespoň kameník Johann Georg Schaller, narozený sand 1772 (byť právě on neměl šanci do tvorby místních drobných památek výrazněji zasáhnout, jelikož zemřel mlád již 14. 4. 1801). 

V knize text pokračuje podrobnostmi o tvorbě této kamenické dílny a užívaných detailech, je tu i fotka kříže před opravou (zelené oprýskané sokly bez siluet). Další fota jsou na straně 180 v kapitole o opravách – detaily poškození (utržená vzpěra, korozí prasklá hlava soklu).

Další zmínka je na straně 232, v kapitole o typologii kovaných křížů. Je zařazen do nepočetné skupiny „Kovářský mistr křížů z Varnsdorfu a Dolního Podluží – tři sokly“:

Nezaměnitelné provedení je charakteristické užitím samostatných soklů pod každou z kalvarijních postav umístěných po stranách centrálního soklu s křížem a siluetou Máří Magdaleny. Sokly spojuje společná podesta, obvykle s několika schody. Vlastní kříž je masivní, spoj křížení je proveden „truhlářsky“ vsazením do výřezů a pojištěn nýtem. Kříž i masivní opěrky siluet v životní velikosti mají k zadní ploše břevna přiložený další pás železa, zapuštěný do stejného otvoru v soklu a s břevnem nebo opěrkou spojený šroubem.

Co se nápisů týče, je jich na soklech podstatně víc, včetně dedikace a záznamů o renovování. Třeba někdy něco ještě najdu či doplním, stejně jako detaily o výzdobě soklu.

Takto kříž vypadal před rekonstrukcí (rok 2016):