Rozhledna Krudum

Zhruba na půli cesty mezi Sokolovem a Horním Slavkovem, těsně za hranicí CHKO Slavkovský les, leží bájný vrch Krudum, na němž stávala a už zase stojí rozhledna.

Jeden z nejvýznamnější bodů Slavkovského lesa je Krudum s výškou 838 m.n.m. Ještě poměrně nedávno bylo možno v literatuře, věnované rozhlednám, najít povzdech nad zánikem místní vyhlídky, zvané Kempfova. Místo ní tu však od roku 2008 stojí nová impozantní kovová věž, sloužící primárně Českému telekomunikačnímu úřadu.

V bibli rozhlednářů, knize Jana Nouzy Rozhledny Čech, Moravy a Slezska, lze na stranách 88 a 89 najít exkurz do historie předchozí kamenné stavby, některé další detaily jsem našel v encyklopedii Sokolovsko – umění, památky a umělci do roku 1945 Vladimíra Prokopa a Lukáše Smoly:

Zásluhu na vybudování měla loketská odbočka německého vlastivědného spolku Eghalanda Gmoi, která se rozhodla stavbu věnovat památce Andrease Kempfa (1865-1929), významného lékaře a rodáka z nedalekého Krásenského Lánu, který byl zřejmě otcem myšlenky postavit zde vyhlídkovou věž. Po studiu na lékařské fakultě ve Vídni se později stal vrchním lékařem na tereziánské akademii a většinu života strávil ve Vídni, ale na svůj rodný kraj nikdy nezapomněl. Vracel se k němu ve svých prózách, psaných v chebském dialektu. Tři roky po jeho smrti, 11. září 1932, byla na Krudumu otevřena rozhledna nesoucí jeho jméno.

Náklady na stavbu kamenné desetimetrové věže byly pokryty z darů a výnosů Kempfovy knihy, věnované právě kraji kolem Krudumu. Stavbu řídil sokolovský stavitel Adolf Marsch. Otevření a vysvěcení se stalo významnou kulturní a společenskou událostí (na stavbě v době krize našla práci řada nezaměstnaných). Slavnost byla zahájena oslavným chorálem To je den Páně /Das ist der Tag des Herrn/. Hlavní proslov v místním nářečí pronesl místodržící poštovní sekretář Karl Cawrnoch z Karlových Varů. Ve své řeči vysoko vyzdvihl práci, dílo a odkaz A. Kempfa pro zdejší region. Zdůraznil význam jeho činnosti v hlavním městě mocnářství a nepopsatelný vděk místních obyvatel. Sliboval, že ti mu jeho práci pro rodný kraj nikdy nezapomenou a navždy jej budou nosit ve svých srdcích. Církevní ceremoniální obřad provedl P. Bayan /kněz Řádu křížovníků s červenou hvězdou z Lokte/. Na závěr promluvil jménem „Spolku starých pánů“ ředitel střední školy ze Stříbra J.Pfrogner /kterou A. Kempf před lety absolvoval/. Hladký průběh akce i po setmění zajišťovalo umělé osvětlení pana Josefa Topinky z Horního Slavkova, který dodával proud žárovkám z vlastní benzinové elektrocentrály.

Zdálo by se, že kamenná rozhledna musí přetrvat věky, zvláště na tak atraktivním místě. Jenže po druhé světové válce upadla v zapomnění a místo sloužilo jako vojenský prostor. Bez jakékoli údržby byla masivní rozhledna, připomínající hradní věž s cimbuřím, v 70. letech 20. století (podle jiných pramenů v roce 1981) tehdejším majitelem (Státní statky Rovná) srovnána se zemí. Na Krudumu zůstala jen symbolická hromada suti.

Podle některých výzkumů zřejmě kamenná stavba nebyla tou první ->

Dle nových pramenů roku 2001 vznikla společnost Krudum a spol., která si po vzoru svých předchůdců vytkla za cíl opětovné postavení původní rozhledny. Její snaha však ztroskotala na nedostatku financí, protože náklady na obnovu rozhledny v původní podobě se odhadovaly na 16 až 25 milionů korun.

V roce 2005 se ozval Český telekomunikační úřad se snahou vystavět na Krudumu svůj stožár sloužící jako monitorovací stanice kmitočtového spektra. Zatímco město Loket i Karlovarský KÚ podpořily myšlenku na stožáru vybudovat schodiště s vyhlídkou, sokolovský KČT se postavil proti výstavbě typizované a nevzhledné konstrukce. Záměr podpořila i petice. Výstavbu však nakonec radnice v Lokti prosadila a s výstavbou věže bylo započato na jaře 2008 úpravou vrcholových partií a vybudováním přístupové cesty. Dokončení věže proběhlo v červenci 2008 firmou Techniserv s.r.o. Schodiště s vyhlídkou byly vybudovány za téměř 4 miliony korun za přispění okolních měst a obcí, krajského úřadu a sponzorů. 15. 10. 2008 byla věž otevřena a nyní slouží i turistům. O její provoz se stará společnost Loketské městské lesy. Součástí (oploceného) areálu je i technologický kontejner, jehož vlastníkem je zmíněný Český telekomunikační úřad.

Věž je vysoká 60 metrů, vyhlídková plošina je ve výšce 29,5 metrů a vede na ni 152 schodů. Výhled je na Slavkovský les, Krušné a Doupovské hory, Ašsko…

Vrchol s rozhlednou je přístupný z několika stran, ale pouze pro pěší či cyklisty. Od Sokolova přes obec Hrušková po žluté, z níž míří na Krudum místní odbočka, ze druhé strany zelená mezi Loktem a Mariánskými Lázněmi. Nebo ze směru od Horního Slavkova po slinici do Třídomí, a tady se u hájovny napojit buď na žlutou, nebo na zelenou.

Jak je snad z fotografií vidět, chce to jen trefit počasí – byť je rozhledna volně přístupná, jsou okamžiky, kdy rozum doporučí neriskovat, i když jsou její dveře otevřené. Jednak bylo na první pohled jasné, že z rozhledu nic nebude, když se polovina výšky ztrácela v mlze, jednak už první schody byly pokryty silnou námrazou. Nezbývá mi tak nic jiného, než tohle místo zařadit na čím dál rozsáhlejší seznam „sem se jednou musím vrátit“.