Křížová cesta Starý Hrozňatov

U areálu Loreto Starý Hrozňatov je k vidění pár posledních dochovaných zastavení neobvyklé „Velké“ křížové cesty.
Pokud hovoříme o křížových cestách, většinou je vnímáme v jejich ustálené podobě – ať už obrazy v kostele nebo kapličky někde v exteriéru, za správné považujeme číslo 14. Časem člověk zjistí, že někdy je zastavení jen polovička – většinou jde o sedmero bolestí Panny Marie, výjimečně o Sedm pádů Kristových. No a pak se najdou takové, které vybočují ze všeho, co jsme si mysleli že známe. U Starého Hrozňatova bývalo těch zastavení 29. K vidění jich je už jen pár.

V galerii je pár detailů z domácího oltáříku s výjevem Ukřižování a 29 zastaveními Utrpení Krista z expozice Muzea Sokolov, protože jak uvádí infotabule: Vytvořil jej kolem roku 1850 kynšperský architekt Kašpar Jäger (1819-1897) a chebský řezbář miniatur Simon Buberl (1800-1877). Zhotoveno dle předlohových kreseb pro plastiky ve výklenkových kapličkách Velké křížové cesty ve Starém Hrozňatově. Takže zřejmě je oltářík jedním z mála pramenů podoby původního vzhledu oněch zastavení.

Před dlouhými lety, kdy jsem tu byl, jsem okoukl jen pár opravených kapliček v těsném sousedství Loreta s tím, že se někdy vrátím a zkusím celou obchůzku. Bohužel, k tomu už asi nikdy nedojde…

Na webu chebské farnosti:

Současně s budováním loretánského domku (tzv. chyše) jako napodobeniny místa zvěstování a života Svaté rodiny začali chebští jezuité budovat podle jeruzalémského vzoru tzv. Velkou křížovou cestu jako připomínku utrpení a smrti Ježíše Krista. Zajímavé je, že tato křížová cesta svojí délkou a provedením přesně odpovídá cestě Kristova utrpení v Jeruzalémě (Via dolorosa). V letech 1664 – 1689 tak kolem Starého Hrozňatova vzniklo celkem 29 zastavení, která byla umístěna ve 23 kaplích.

Velká křížová cesta začínala Kaplí Loučení s Matkou (1. zastavení, kaple z roku 1688) v Podhradě u bývalého Červeného mlýna (dnes se toto místo nachází na břehu Jesenické přehrady). Scéna loučení s matkou zde byla znázorněna na velkém obraze Ježíše a Marie v životní velikosti. Podle zpráv evangelií Ježíš ovšem přišel na slavnost paschy do Jeruzaléma a slavil zde se svými učedníky velikonoční večeři. V loretánské křížové cestě byl proto Starý Hrozňatov místem, které mělo připomínat Jeruzalém. Proto si poutníci nejprve připomněli scénu Poslední večeře v osmiboké kruhové kapli (Oktogon) ve Starém Hrozňatově (označené jako 9. zastavení křížové cesty) a odtud se museli vrátit zpět ke 2. zastavení na Olivové hoře. Pak se kolem rybníka vydali zpět k Mohelenskému potoku (potok Cedron), dále po hřbetu nad potokem znovu kolem Kaple Poslední večeře Páně k Pilátovu domu se šesti zastaveními (11. – 16. zastavení, stávala za budovou bývalé roty Pohraniční stráže). Pak poutníci sešli úvozovou cestou do vsi, pod Bránou jeruzalémskou se vydali směrem na loretánský kopec, na jehož vrcholu byla vztyčena Kaple Sv. Kříže (Kalvárie, kaple z roku 1688); poslední zastavení připomínající uložení do hrobu stojí v podobě malé Kaple Božího hrobu opodál dole pod lesíkem.

V kaplích bylo ještě počátkem 20. století celkem 127 polychromovaných dřevěných soch v životní velikosti znázorňujících biblický příběh Kristova utrpení; do dnešní doby se dochovaly v muzejním depozitáři pouze některé z nich. Plastiky v otevřených výklenkových kaplích chránilo dřevěné oplocení. U Božího hrobu stál soubor kamenných soch velikonočního cyklu, který je dnes umístěn v meditační zahradě na místě bývalého hřbitova.

Poutníci, kteří často přicházeli i z velké dálky, procházeli celou cestu za zpěvu písní a modliteb přibližně 2,5 hodiny. Ve volné krajině u Starého Hrozňatova, kde zemřel podle tradice v roce 1217 blahoslavený Hroznata, patron plzeňské diecéze a politických vězňů, vnímali zbožní poutníci křížovou cestu daleko citlivěji než v uzavřených prostorách kostelů a jistě je Kristovo poselství ovlivnilo v jejich dalším životě.

Zastavení Velké křížové cesty ve Starém Hrozňatově

1. Ježíš se vydává se na cestu utrpení a loučí se svojí matkou (bývalá Kaple Loučení z r. 1688, zatopená)
2. Ježíš se modlí na Olivové hoře a roní krvavý pot (dnešní východisko cesty)
3. Anděl dodává Ježíši sílu (spolu se 4. zastavením)
4. Ježíš je zrazen Jidášovým polibkem a je zajat (spolu se 3. zastavením)
5. Zajatý Ježíš je krutě týrán (ruina)
6. Ježíš je krutými mučiteli vláčen potokem Cedron (ruina)
7. Ježíš je veden k Annášovi a dostává políček
8. Ježíš je obžalován před veleknězem Kaifášem a je zapírán Petrem (soukromý pozemek)
   Svatá studna (bývalý pramen upravený jako kaple mimo zastavení křížové cesty)
9. Ježíš se svými učedníky slaví Poslední večeři (zakonzervovaná Kaple Poslední večeře; východisko cesty)
   Kristův žalář (kaple mimo zastavení křížové cesty, zachovaná levá stěna přizděná ke skalce)
10. Herodes Ježíše ponižuje a v potupném oděvu ho posílá zpět k Pilátovi (bývalá kruhová kaple)
11. Ježíš je veden k Pilátovu domu, kde je falešně obžalován (osmiboká kaple, 11. – 16. zastavení Pilátův dům)
12. Ježíš je v soudcovském domě krutě bičován (osmiboká kaple, 11. – 16. zastavení Pilátův dům)
13. Ježíš při bičování omdlévá (osmiboká kaple, 11. – 16. zastavení Pilátův dům)
14. Ježíš je korunován trním (osmiboká kaple, 11. – 16. zastavení Pilátův dům)
15. Ježíš je Pilátem představen lidu se slovy „Ejhle, člověk!“ (osmiboká kaple, 11. – 16. zastavení Pilátův dům)
16. Ježíš je na naléhání davu odsouzen k smrti (osmiboká kaple, 11. – 16. zastavení Pilátův dům)
17. Ježíš bere na svá bedra kříž
18. Ježíš padá pod velkou tíhou kříže
19. Ježíš padá pod křížem podruhé; Šimon z Kyrény mu pomáhá nést kříž
20. Ježíš potkává svou milovanou matku
21. Jedna z jeruzalémských žen (Veronika) podává Ježíši potní roušku
22. Ježíš je veden jeruzalémskou branou na vrch Kalvárie (pod branou na cestě na konci obce)
23. Dcery jeruzalémské naříkají nad Ježíšem (obnovená kaplička)
24. Ježíš padá pod křížem potřetí (obnovená kaplička)
25. Pacholci obnažují Ježíše a dávají mu pít víno se žlučí (obnovená kaplička)
26. Ježíš je krutě přibíjen na kříž (obnovená kaplička)
27. Ježíš visí na kříži mezi dvěma ukřižovanými lotry (kruhová Kaple sv. Kříže z r. 1688)
28. Ježíš je sňat z kříže a položen do klína Matky
29. Hrob našeho Vykupitele (na spodním okraji blízkého lesa, Kaple Božího hrobu)

Kámen velikonočního rána (kámen Vzkříšení)
Kámen byl instalován a požehnán dne 16. 8. 1998 – dar od Steinfachschule Wunsiedel

Web Historický Cheb:

Po roce 1945 loretánská svatyně s velkou křížovou cestou, ležící v pohraniční oblasti, zpustla. Díky obětavému mecenáši, místnímu rodákovi Ing. Antonu Hartovi (1914-2004) z nedalekého německého města Waldsassen, se podařilo v naší době Loretu s částí závěrečných zastavení křížové cesty obnovit.

Spolek Maria Loreto z Chebu ve spolupráci s Klubem českých turistů inicioval vyznačení trasy velké křížové cesty v délce necelých 4 km a správní rada Nadačního fondu Historický Cheb připravila instalaci informačního panelu o cestě. Cesta začíná u silnice vedoucí od křižovatky Cheb-Lipová směrem na Kozly na konci lesa. Nicméně úsek až k hlavní příjezdní silnici do Starého Hrozňatova vede terénem a je vhodný pouze pro zdatné poutníky. Od této silnice až do konce k Loretě je cesta lépe schůdná, ale v poslední části vede do poměrně prudkého kopce. Poutníci mohou spojit návštěvu loretánského místa s putováním po růžencové cestě s 15 zastaveními, vedoucí od nedalekého bavorského města Waldsassen s proslulou bazilikou ke kapli Nejsvětější Trojice (Kappl).

V dubnu roku 2011 schválila správní rada projekt Velké křížové cesty jako dlouhodobý projektový záměr nadačního fondu a zároveň s tím také vytvoření informační cedule, která by informovala o celém rozsahu Křížové cesty. Relevantním místem, kde ji postavit, bylo parkoviště u poutního místa Maria Loreto. K vytvoření grafického návrhu cedule byli přizváni i členové spolku Maria Loreto. Na jednání v říjnu byl připomínkován grafický návrh cedule a instalace hotového produktu proběhla v březnu roku 2012.

Nadační fond Historický Cheb, který instaloval tuto informační tabuli, bude usilovat o znovuobnovení celé poutní cesty se všemi jejími zastaveními.

Aktualizace 2024:

8. února 2024 – Obnovit velkou křížovou cestu, která v minulosti vedla poutníky z Podhradu až k areálu Maria Loreto ve Starém Hrozňatově, plánuje Nadační fond Historický Cheb. Projekt by měl zahrnovat úpravy cest, po kterých trasa povede, i obnovu některých zastavení. Z původních devětadvaceti se jich nezachovala přibližně třetina, další jsou ve špatném stavu.

„Je jasné, že celou křížovou cestu se v její původní podobě obnovit nepodaří. Některá zastavení byla v místech, která jsou pod hladinou přehrady Jesenice. Další části cesty vedou po soukromých pozemcích a změnil se i ráz krajiny. Musíme částečně zvolit jinou trasu. Nejvhodnější se jeví vytvoření okruhu s výchozím i koncovým bodem u poutního místa Maria Loreto,“ uvedl předseda správní rady nadačního fondu Michal Pospíšil.

Podle něj by obnovená trasa měla lákat k vycházkám a podobně jako původní křížová cesta nabídnout těm, kteří se po ní vydají, i duchovní rozměr. Nadace se proto s žádostí o spolupráci obrátila na chebskou římskokatolickou farnost. „Společně chceme vymyslet podobu jednotlivých zastavení. Myslím si, že zaniklé kapličky není třeba ve všech případech obnovovat do původního stavu, leckdy to ani nejde,“ konstatoval Pospíšil.

Podotkl, že by možná stačila připomínka v podobě drobných sakrálních objektů, jako jsou boží muka a podobně. Cena za obnovu bude i tak vysoká. Už původní studie, která vznikla před deseti lety, totiž odhadovala náklady na přibližně 40 milionů korun. Nyní to ovšem bude podstatně více. Michal Pospíšil věří, že se na projekt obnovy podaří získat dotace, a to jak z národních, tak ze zahraničních zdrojů.

„Křížová cesta, o jejíž vzkříšení usilujeme, pochází ze 17. století. Navíc má velký počet zastavení. Původně jich bylo devětadvacet. Podobně rozsáhlá křížová cesta je v České republice pouze v jihočeském Římově,“ řekl Pospíšil. Opravená cesta může být jednou z významných církevních památek v regionu. „V sousedním Waldsassenu mají unikátní růžencovou cestu. Ta vede od baziliky až k poutnímu místu Kappl,“ dodal.

Barokní křížová cesta ve Starém Hrozňatově vyrostla současně s budováním hrozňatovské Lorety jako připomínka na utrpení Ježíše Krista. V letech 1664 až 1689 vzniklo v členité krajině kolem obce celkem devětadvacet zastavení umístěných ve třiadvaceti objektech. Křížová cesta začínala kaplí Loučení v Podhradě, vedla poutníky směrem na Kozly, pak lesem zvaným Olivová hora a kolem rybníka k Mohelenskému potoku.

Pokračovala kolem centrální kaple Poslední večeře Páně k domu Piláta se šesti zastaveními, který stával za bývalou rotou pohraniční stráže. Poutníci odtud šli do vsi, pod branou jeruzalémskou se vydali na loretánský kopec, kde byla kaple sv. Kříže a opodál i poslední zastavení, Boží hrob. V kaplích na trase bylo ještě počátkem 20. století 127 dřevěných soch, zlomek z tohoto počtu se dochoval v muzejním depozitáři.

U Božího hrobu se nacházel soubor kamenných plastik, který je možné vidět na místě bývalého hřbitova u Lorety, kde je dnes meditační zahrada. Po roce 1945 a odsunu Němců loretánská svatyně s křížovou cestou zpustla. Díky podpoře mecenáše Antona Harta z Waldsassenu, který se v Hrozňatově narodil, se po roce 1989 podařilo Loretu i s částí zastavení křížové cesty obnovit. Teď mají práce pokračovat.