Zdymadlo Hořín na Vraňansko-hořínském plavebním kanálu u Mělníka

Nejpohlednější, nejatraktivnější a nejfotogeničtější součástí Vraňansko-hořínského plavebního kanálu je zřejmě zdymadlo Hořín.

Na wiki:

Zdymadlo Hořín je součást laterálního plavebního kanálu Mělník – Vraňany, ve směru toku Vltavy následuje po zdymadlu Miřejovice, překonává výšku vzdutí Vraňanského jezu. Překonávaný spád je 8,5 m; zdymadlo tak tvoří nejvyšší plavební stupeň v úseku Praha – Mělník. Dílo projektoval František Sander. Zdymadlo je technická památka.

Do provozu bylo uvedeno v roce 1905. Sestává ze dvou plavebních komor umístěných vedle sebe. Rozměry komor činí 137 × 20 metrů a 73 × 11 metrů. Plnění i vyprazdňování komor vodou probíhá pomocí obtokových kanálů podél celé jejich délky. Část původního technického vybavení zdymadla je vystavena vedle plavebních komor. V současnosti jsou ovládací mechanismy hydraulické a počítačově řízené. V roce 1996 byla uvedena do provozu malá vodní elektrárna s Francisovou turbínou o výkonu 30 kW. Původní Francisovu turbínu z počátku 20. století lze zhlédnout v expozici vodních motorů Technického muzea v Brně.

V červnu 2019 byly zahájeny stavební úpravy plavební komory, při kterých byl do kamenného portálu přidán zdvihací mechanismus, který umožní proplout vyšším lodím až do 7m výšky. Po dobu rekonstrukce byl most vedoucí po zdymadle úplně uzavřen a byl zaveden přívoz od nedalekého ústí kanálu do Labe na pravý břeh Labe. Stavební práce byly dokončeny k září 2021 a 18. 9. 2021 proběhla funkční zkouška.

Turistické informační centrum Mělník:

Splavnost Vltavy mezi Mělníkem a Prahou umožnilo v roce 1905 vybudování laterálního kanálu mezi Mělníkem a Vraňany se zdymadlem s plavebními komorami v Hoříně. Dílo projektoval František Sander. Dodnes funkční technická památka prošla v letech 2019–21 rekonstrukcí, po níž proplují i největší říční výletní lodě.

Příjemná 4 km dlouhá procházka po žluté turistické značce dovede návštěvníka od rozcestníku u mělnického zámku hořínským parkem k plavebním komorám a zpět podél plavebního kanálu.

Na webu Povodí Vltavy:

Plavební komory Hořín oddělují horní a dolní část plavebního kanálu Vraňany-Hořín-Labe.

Vlastní plavební zařízení Hořín tvoří dvě plavební komory umístěné vedle sebe. Plavební komory Hořín s průměrným překonávaným spáde 8,5 m jsou nejvyšším plavebním stupněm pod Prahou. Vzhledem k nevyhovujícím parametrům plavebních komor byla v letech 1993-1994 jejich plata navýšena o 1 m. Téměř 90 let fungující technologické vybavení plavebních komor na principu ozubených kol bylo postupně vyměňováno a modernizováno. V současné době jsou ovládací mechanismy hydraulické, řízené počítačem. Části původních soustrojí je možné zhlédnout v expozici areálu plavebních komor Hořín. V současnosti je ovládání hydraulické a počítačově řízené.

Velká plavební komora : 137,5 * 20,0 m 
Malá plavební komora : 73,0 * 11,0 m 
Průměrný překonávaný spád : 8,5 m

Zdymadlo je jako součást celého kanálu kulturní památkou:

Zakončení Vraňansko – Hořínského plavebního kanálu z roku 1905.

Architektonicky významnou součástí Vraňansko-hořínského plavebního kanálu je objekt zdymadel se dvěma plavebními komorami (velkou na severozápadní straně a malou na jihovýchodní straně), věží velínu (původně elektrocentrály) a spojovacími mosty přes dolní ohlaví a plavební kanál pro lodní dopravu. Stěny plavebních komor jsou vyzděné z lomového kamene, s obkladem z kyklopského zdiva. Hrany jsou armovány žulovými kvádry. Na chodníku po koruně stěny oddělující komory je osazena žulová deska s datací 1905. Věž velínu stojí na sv. konci stěny oddělující plavební komory. Fasády věže jsou členěné výraznou nárožní bosáží. Přízemí se otevírá ze severní a jižní strany půlkruhově završenými otvory. Archivolta je výrazně bosována, cvikly jsou z kyklopského zdiva. Patro obsahuje tři obdélná vertikální okna. Boční fasády patra člení segmentový oblouk, pod nímž je vložené menší čtvercové okno s plastickým orámováním (plocha pod obloukem v úrovni patra je z režného zdiva). Věž kryje nízká stanová střecha (výrazně širší než hmota věže) krytá prejzy. Z vrcholu střechy vystupuje nástavec s vlajkovým stožárem. Tři podlaží věže propojuje litinové vřetenovité schodiště. Dochovány jsou prosklené vstupní dveře s roletou. Přes dolní ohlaví plavebních komor vede most. Obě ohlaví jsou přemostěna dvěma shodnými segmentovými oblouky. Klenba je železobet., na lících obložená žulovými kvádry. Po stranách oblouků jsou pylony z kyklopského zdiva s kruhovými terči. Vnitřní vyšší nesou na vrcholu lucerny. Uprostřed mostu je pravoúhlý vstupní otvor, nad nímž je vsazena obdélná kamenná deska s nápisem: A.D./1905.

Součástí zdymadla je vodní elektrárna:

Vodní elektrárna laterálního kanálu a zdymadla byla vybudována současně se zdymadlem v roce 1905. Dnes slouží jako velín zdymadla.

Malá vodní elektrárna je umístěna pod věží mezi plavebními komorami, náhon je veden mezi plavebními komorami, jeho ústí je před počátkem plavebních komor. Ve strojovně byla na dně osazena Francisova turbína od fy. Ruston, která přenášena výkon koženou řemenicí na dynamo o výkonu 20 kW umístěné v přízemí sloužící k nabíjení 124 článkového akumulátoru umístěného v patře. Při rekonstrukci v letech 2020-2021 byla vodní elektrárna obnovena, věž, kde se nacházely akumulátory, slouží nyní jako velín.

Věž (akumulátorovna) byla provedena v romantizujícím slohu s využitím kamenného ostění opracovaného i neopracovaného.

Památková hodnota vodní elektrárny spočívala kromě romantizujícího architektonického provedení v uspořádání vodního díla elektrárny v rámci systému plavebních komor. Šlo ve své době o vysoce progresivní systém plavební komory, který byl plně elektrifikován.

iDnes:

7. července 2024 – Požár technologie ve strojovně plavební komory v Hoříně na Mělnicku v sobotu způsobil škodu 4,5 milionu korun. Předběžná příčina je technická závada na silové části elektrického rozvaděče, uvedli hasiči v sobotním hlášení o závažných požárech. Přesnou příčinu ale určí vyšetřování, řekl v neděli ráno mluvčí středočeských hasičů Jan Sýkora.

„Hořelo v prvním patře historické budovy plavební komory, požár nebyl rozsáhlý a nerozšířil se mimo první patro,“ řekl Sýkora. Po uhašení byla nařízena 24hodinová dohlídka.

Podle hasičů požár pravděpodobně způsobila technická závada na silové části elektrického rozvaděče, přesnou příčinu ale určí vyšetřování. Škoda byla vyčíslena na 4,5 milionu korun.

Vodní dílo Vraňany–Hořín vzniklo v letech 1902 až 1905 jako souhrn staveb, které jsou součástí technicky složitého systému překonávajícího nejobtížnější úsek řeky Vltavy pod Prahou. Plavební komory u Hořína dělí plavební kanál na dvě části Vraňany–Hořín a Hořín–Labe.

Plavební komory jsou dvě – velká a malá – postavené vedle sebe s překonávaným spádem 8,8 metru. Jsou tak nejvyšším plavebním stupněm na Vltavě pod Prahou. Téměř 90 let fungující technologická vybavení plavebních komor byla postupně vyměňována a modernizována.

Nyní jsou všechna zařízení ovládána hydromotory a provoz je z velínu řízen automaticky počítačem. Plavební komory ale nevyhovují parametrům požadované ve třídě vodních cest „Va“, proto v roce 2019 začala jejich rozsáhlá rekonstrukce za účelem zvětšení užitné šířky na 12 metrů a zajištění minimální podjezdné výšky 7 metrů.