Silniční most Josefa Straky v Mělníku

Přímo pod zámkem v Mělníku překonává tok Labe most Josefa Straky.

Turistické informační centrum Mělník:

První most přes Labe na Mělníku byl postaven na konci 19. století v roce 1888. Jednalo se o celoocelovou příhradovou nýtovanou konstrukci, kde jednotlivá pole ležela na kamenných mostních pilířích, doplněných ledolamy. Umístění mostu nebylo náhodné, v místě se nacházel historický brod Rybáře, který spojoval město s protějším hořínským břehem. Na konci 30. let bylo rozhodnuto o nahrazení původního mostu novým.

Zvolena byla tehdy netradiční technologie celosvařované ocelové nosné konstrukce, na které spočívala betonová mostovka, přičemž původní mostní pilíře včetně ledolamů byly znovu využity. Výsledkem tak bylo nahrazení dekorativní a prostorově výrazné konstrukce elegantní jednoduchou linkou, která nijak nekonkuruje mělnické akropoli a jejím dominantám.

Od roku 2012 nese most jméno Josefa Straky, mělnického veslaře a prvorepublikového olympionika.

Významná technická památka – první celosvařovaná mostní konstrukce v České republice.

Na wiki:

Most Josefa Straky (dříve též Starý most) je silniční ocelový trámový most s mezilehlou mostovkou převádějící místní komunikaci přes Labe v Mělníce. Most se nachází jihozápadně od centra města a spojuje Mělník s Hořínem a Brozánkami. Most byl postaven v roce 1938 na místě staršího mostu z roku 1888 a jelikož jde o první celosvařovanou mostní konstrukci na českém území, je most chráněn jako nemovitá kulturní technická památka. Po otevření Nového mostu na silnici I/16 v roce 1993 dopravní význam starého mostu poklesl a slouží tak pouze lokální dopravě. Most nese jméno Josefa Straky, veslaře a olympionika původem z Mělníka.

V místě dnešního mostu existoval od středověku brod Rybáře, brod však byl v průběhu staletí nahrazen praktičtějším přívozem. Na sklonku 19. století bylo rozhodnuto o výstavbě mostu, který by tento přívoz nahradil, vypracování projektu mostu se zhostil ing. Josef Maýr. Stavba ocelového nýtovaného příhradového mostu byla zahájena 17. května 1887, během kopání základů se nalezla studna a v ní pozlacená monstrance z 15. století, která dnes tvoří součást sbírek městského muzea. Základní kámen mostu pak byl slavnostně posvěcen 31. července 1887. Most stál na pilířích obložených žulovými kvádry, dva z nich stály přímo v korytě řeky a byly chráněny ledolamy tvořenými jedlovými kmeny na kovové konstrukci. Most o celkové délce 255 m měl čtyři pole o rozpětích přesahujících 60 m, příhradovou konstrukci dodaly Českomoravské strojírny v Libni, součástí stavby byl i menší, dnes již neexistující, inundační most přes mlýnskou strouhu u Brozánek o jednom poli s rozpětím 47 m. Celá výstavba trvala rok a půl a vyžádala si cenu 365 675 zlatých, most pak byl slavnostně otevřen 25. listopadu 1888.

Za využití mostu se vybíralo mýtné, mýtnice byla zřízena na mělnickém břehu. Od výběru mýta byli osvobozeni četníci, vojáci, poštmistři a také školou povinné děti, ostatní pěší platili za přechod mostu 2 krejcary, za povoz se dle jeho velikosti vybíralo 8 či 16 krejcarů a za kus dobytka 8 krejcarů. Za první rok provozu mostu mýtné zaplatilo 278 tisíc osob, poplatek byl vybrán i za 34 tisíc povozů a 10,5 tisíce kusů dobytka, takové počty tehdy předčily očekávání. Most krátce po výstavbě přečkal povodeň v roce 1890. Mýtné pak v nějakém období vybíráno nebylo, bylo znovu zavedeno v roce 1934 souvislosti s hospodářskou krizí. V roce 1937 padlo za éry starosty Josefa Tykala rozhodnutí o výměně nosné konstrukce.

Po padesáti letech od výstavby prvního mostu, od března do prosince 1938, tak došlo k výměně nosné konstrukce (místo příhradové konstrukce trámový most), přičemž byly zachovány původní kamenné pilíře. Tato nová nosná konstrukce, která slouží dodnes, byla první celosvařovanou mostní konstrukcí na českém území a zhotovila ji mostárna ČKD Slaný. V roce 1975 se v pilíři na hořínském břehu objevila trhlina, most musel být provizorně podepřen a původní kamenný pilíř byl nahrazen novým betonovým o totožném průřezu. Roku 1986 byla opravena mostovka nad každým druhým příčníkem plastbetonem.

Most přečkal i nápor povodně v roce 2002 a jelikož Labe protékalo jen 10 cm pod spodním lícem, uvažovalo se i o odstřelení mostu. Na počátku 21. století také zmizely zbytky dožilých ledolamů, most byl obecně ve špatném stavu, ocelová konstrukce byla prorezlá, neboť do ní zatékalo. V nosné konstrukci také došlo k zahnízdění holubů a mocnost holubího trusu v některých místech dosahovala i desítek centimetrů. Po povodni ze začátku června 2013 byla 20. 6. 2013 provedena mostní prohlídka, která klasifikovala stav mostu v kategorii V – špatný.

Od 3. 11. 2012 nese most jméno mělnického veslaře a olympionika Josefa Straky (1904–1976), na mostě byla odhalena i jeho pamětní deska.

V letech 2014 a 2017–2018 prošla stavba významnými rekonstrukcemi. Během první došlo nejprve k opravě spodní stavby, sanaci obou krajních opěr, křídel a pilířů mostu, přespárování zdiva, aplikaci protikorozní ochrany doplňkových ocelových konstrukcí mostu (ložiska, zábradlí, schodiště a revizní lávky) a stavbě nových ledolamů. Během druhé rekonstrukce došlo k opravě korodované nosné konstrukce, aplikace protikorozní ochrany (PKO) a výměně mostovky. Projektovou dokumentaci pro obě rekonstrukce vypracoval ing. Tomáš Míčka ze společnosti Pontex.

V roce 2014 oprava trvala od dubna do srpna, provedla ji společnost SaM Česká Lípa (Silnice a mosty Česká Lípa) a cena zakázky dosáhla podle smlouvy o dílo 8,9 milionu Kč, finální náklady se vyšplhaly na 9,7 milionu korun. Náklady byly částečně hrazeny z dotace ministerstva dopravy ve výši 5,8 milionu Kč na opravu povodňových škod po povodních z roku 2013. Technický dozor investora a koordinátora BOZP vykonávala společnost Garnets Consulting a.s.

Druhá, větší, rekonstrukce byla zahájena uzavřením mostu 12. 11. 2017, původně odhadovaná cena rekonstrukce 30 milionů Kč přesáhla nakonec 52 milionů korun, 50 milionu z toho bylo uhrazeno prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Ačkoliv Ředitelství vodních cest (ŘVC) uvažovalo o zvýšení mostu kvůli podjezdné výšce umožňující plavbu i vyšším lodím, během této rekonstrukce k tomu nebylo přistoupeno. Dalších 700 000 Kč bylo investováno do instalace ochranných sítí proti hnízdění holubů ve spodní části nosné konstrukce. Během rekonstrukce v roce 2018 fungoval místo mostu pro pěší a cyklisty přívoz, za celou dobu provozu přepravil 52 000 lidí. Oproti předpokladu bylo na mostě nutné odstranit dodatečně přivařené ocelové desky ze 70. let 20. století a i proto se termín otevření mostu o několik týdnů posunul. Rekonstruovaný most byl slavnostně otevřen 16. 11. 2018 a počítá se, že rekonstrukcí byla životnost mostu prodloužena o dalších 50 let a po tuto dobu by se měl obejít bez zásadnějších zásahů.

Most se nachází jihozápadně od centra města, nedaleko po proudu od soutoku Vltavy, hořínského plavebního kanálu a Labe na labském říčním kilometru 836,65 km. Most spojuje město Mělník na pravém, východním břehu Labe s obcí Hořín na levém břehu. Nachází se v katastrálních územích Mělník a Hořín, navazující úsek na levém břehu prochází skrz Hořínský park. Po mostě byla původně vedena trasa silnice I/16.

Most má celkem čtyři pole. Prvky spodní stavby jsou označeny s vzrůstající kilometráží (od Hořína k Mělníku) – opěra OP1 se nachází na levém břehu řeky, pilíř P2 stojí taktéž ještě na břehu, pilíře P3 a P4 jsou umístěny v říčním korytě a opěra OP5 stojí na pravém, mělnickém, břehu. Jako pravá strana mostu je označována návodní strana, povodní strana se nachází v levé části mostu. Ve třetím mostním poli (mezi pilíři P3 a P4) je vyznačena plavební dráha o výšce 6 m. Most nese označení Mělník-2; v době, když přes něj ještě vedla hlavní silnice, měl označení 16-016.

Směrem na Brozánky na most Josefa Straky navazuje mostek.

Most Josefa Straky může být charakterizovaný jako trvalý, nepohyblivý, trámový ocelový most s mezilehlou mostovkou. Most je přímý, kolmý s niveletou klesající s proměnným sklonem k hořínské straně, opěra OP1 leží v nadmořské výšce 164,81 m n. m., opěra OP5 v 165,24 m n. m. Na mostě je neomezená volná výška. Celková délka mostu činí 254 m, délka nosné konstrukce je 251,4 m a délka přemostění (mezi líci opěr) činí 249,1 m. Most i nosná konstrukce jsou široké 10,3 m, z toho šířka vozovky mezi obrubami činí 5,5 m a oboustranné chodníky mají každý šířku 1,25 m. Most má konstrukční výšku 3 m, stavební výška se pohybuje v rozmezí 1,833–1,891 m, celková plocha nosné konstrukce činí 2514 m². Jednotlivá pole mají rozpětí 62,3 + 63 + 63 + 62,3 m. Stav mostu je klasifikován v kategorii II – Velmi dobrý stav.

Spojitá nosná konstrukce je tvořena svařovanými plnostěnnými parapetními nosníky z oceli třídy C52. S nosnou konstrukcí je spřažena betonová deska. Spodní stavba je tvořena původními masivními kamennými opěrami a pilíři z roku 1888. Most je ve správě města Mělník.

Středočeská vědecká knihovna v Kladně:

Silniční most přes Labe do Brozánek a hořínského parku. Původně zde byl v r. 1888 postaven nýtovaný most příhradové konstrukce, který měl asi 255 metrů a stál na pilířích, které slouží dosud. V r. 1937 první most již dosluhoval a tak bylo přistoupeno ke zbudování mostu dnešního. Ten byl postaven v r. 1938 na původních pilířích a patří k prvním celosvařovaným mostům u nás. Ocelovou konstrukci zhotovila mostárna ČKD ve Slaném.

Silniční most o pěti otvorech s plnostěnnými nosníky, které částečně slouží rovněž jako parapet. Mostovka je mezilehlá, její části jsou 30 metrů dlouhé, spodní okraj mostu je v šestimetrové výšce nad hladinou. Most je široký 6 metrů. V r. 1977 došlo v pilíři na straně u Brozánek k trhlině, která způsobila pokles ložiska a začalo se uvažovat o novém mostě, který byl postaven až v r. 1993 a navazuje na obchvat Pšovky a Mlazic.

Od r. 2012 nese starý most jméno mělnického veslaře Josefa Straky, kterému zde byla odhalena i pamětní deska.

Most je kulturní památkou:

Silniční most přes Labe ocelové konstrukce s dvojicí pilířů z žulových kvádrů. Šířka mostu je 6 m, spodní okraj je v šestimetrové výšce nad hladinou řeky. Most byl postaven v roce 1938 na pilířích staršího mostu z roku 1888.

První most přes Labe byl v Mělníce postaven v letech 1887-1888 na místě bývalého brodu a později přívozu. Měl čtyři oblouky o délce 60 m s horní příhradovou konstrukci spojovanou nýty a na jeho koncích stály hrázděné budky pro vybírání mýta. Žulové pilíře s jedlovými ledolamy byly použity pro nový most z roku 1938 a dochovaly se dodnes.

Most leží na Labi hned za jejím soutokem s Vltavou pod Mělnickým zámkem. Konstrukce je ocelová plnostěnná, svařovaná z oceli řady 52. Mezilehlá mostovka je složena z čtyř částí dlouhých 30 m. Dvojice pilířů z žulových kvádrů je umístěna v řece, třetí (zčásti již betonový) stojí na levém břehu. Celou šíří mostovky zabírá vozovka lemovaná ocelovým zábradlím, chodníky jsou zavěšeny po jejích vnějších stranách na ocelových konzolách. Šířka mostu je 6 m. Spodní okraj mostu je v šestimetrové výšce nad hladinou řeky.

Významná technická památka – první celosvařovaná mostní konstrukce v České republice.