Vodojem na Nové Vsi u Teplic

Z mnoha stran zdaleka viditelnou dominantu Teplic tvoří vodojem, který vlastně leží mimo Teplice a nikdy pořádně svou funkci neplnil.

Stavba stojí na katastru Nové Vsi, dnes součásti Teplic.

Výstavba teplické dominanty v části „Ve Chvojkách“ začala vydáním územního rozhodnutí v roce 1984. Stavební povolení vydáno v roce 1986 a stavba začala v březnu 1987, dokončena byla v listopadu 1989. Vodojem je vysoký 63,25 metrů, horní nádrž má objem 2000 m3 a dolní 4000 m3, stavba stála 51,75 mil. Kč (náklady celé přečerpávající soustavy 146,6 mil. Kč). Vodojem se jmenuje oficiálně Doubravka III.  Zdrojem vody měla být Flájská přehrada v Krušných horách s úpravnou v Meziboří. Vodojem měl původně sloužit 22 tisícům obyvatel sídliště Nová Ves. Zcela nová čtvrť měla být určena především lidem z obcí Proboštov a Chabařovice, které měly ustoupit těžbě hnědého uhlí. Po změně politického režimu v listopadu roku 1989, kdy byl dokončený i vodojem, však byla výstavba sídliště i likvidace obcí zastavena, a stavba tak nikdy nesloužila svému účelu.

Dno horní nádrže s objemem dva tisíce kubíků je ve výšce 31 metrů nad terénem, jeho střecha je ve 43 metrech. Dolní nádrž má vnější průměr 41 metrů a objem čtyři tisíce kubíků. Její dno se nachází ve výšce 12 metrů a střecha 23 metrů nad terénem. Nádrže byly při stavbě do požadované polohy vyzdviženy pomocí hydrauliky.

iDnes:

24. července 2022 – Před 35 lety začala vyrůstat nad Teplicemi jejich dodnes nepřehlédnutelná dominanta, věžový vodojem na Nové Vsi. Stavba, která drží i jeden český rekord, však nikdy nezačala sloužit svému původnímu účelu. Sídliště, pro které byla určená a jehož obyvatele měla zásobovat pitnou vodou, nakonec nevzniklo.

„Z hlediska objemu nádrží jde o největší věžový vodojem v České republice a dodnes u nás nemá konkurenci. Dvě nádrže mají dohromady objem šest tisíc metrů kubických,“ vyzdvihl jedinečnost stavby Robert Kořínek z ostravské pobočky Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, který se historii věžových vodojemů v Česku dlouhodobě věnuje.

Spolu s kolegy zaevidoval na 1 500 takových staveb, z nichž zhruba 500 sloužilo přímo k zásobování obyvatelstva vodou. Druhý největší věžový vodojem v Česku, který byl nedávno zbořený, měl podle něj kapacitu „jen“ 2,4 tisíce kubíků.

Obří teplický vodojem, jehož zdrojem měla být voda z Flájské přehrady v Krušných horách s úpravnou v Meziboří, měl původně sloužit 22 tisícům obyvatel sídliště Nová Ves. Zcela nová čtvrť měla být určena především lidem z obcí Proboštov a Chabařovice, které měly ustoupit těžbě hnědého uhlí. Po změně politického režimu v listopadu roku 1989, kdy byl dokončený i vodojem, však byla výstavba sídliště i likvidace obcí zastavena, a stavba tak nikdy nesloužila svému účelu.

„V současné době je vodojem v jakémsi záložním stavu. Je tedy udržován tak, že kdyby bylo potřeba, lze jej použít pro zásobování pitnou vodou,“ upozornil Mario Böhme, mluvčí Severočeské vodárenské společnosti, jíž patří.

Majestátní stavba s oficiálním názvem Doubravka III. dodnes zaujme nejen svou výškou 50 metrů, ale hlavě atypickým vzhledem se dvěma kónickými nádržemi na vodu. Nosným prvkem je betonový tubus, v němž je vedeno potrubí a přístupové schodiště. Do něj jsou zakotveny ocelové nádrže pro dvě tlaková pásma.

Dno horní nádrže s objemem dva tisíce kubíků je ve výšce 31 metrů nad terénem, jeho střecha je ve 43 metrech. Dolní nádrž má vnější průměr 41 metrů a objem čtyři tisíce kubíků. Její dno se nachází ve výšce 12 metrů a střecha 23 metrů nad terénem. Nádrže byly při stavbě do požadované polohy vyzdviženy pomocí hydrauliky.

Přeliv z horní komory ústí do dolní komory, z ní pak do sousedního zemního vodojemu. V dolní komoře je i technologická místnost. „Konstrukce stavby pocházela z Maďarska, které v druhé polovině 20. století dodávalo do bývalého Československa ocelové věžové vodojemy Hydroglobus a Aknaglobus,“ zmínil Kořínek.

Právě v maďarském Györu lze také dodnes najít typově podobný vodojem i s téměř stejnou kubaturou. „Nádrže mají sice trošku jiný tvar, ale jde o stejný princip stavby železobetonového dříku s pilíři a větší a menší nádrží,“ doplnil odborník.

Od roku 2005 se vodojem využívá jako nosič anténních systémů. V budoucnu by to mohlo být jinak. Teplická radnice na dohled od něj plánuje vybudovat nové koupaliště a během příprav padla i myšlenka využít stavbu jako rozhlednu. Jak reálné to však je, ukáže až budoucnost.

O možném využití stavby jako rozhledny jsem před časem nějaký šum zaznamenal, ale aktuálně je ticho po pěšině. Bohužel. Byl by odtud výhled skvostný, jak dávají možnost vidět některá místa při výstupu kopcem vzhůru.