- Památník bývalého nádraží Strupčice zaniklé místní železniční dráhy Počerady – Vrskmaň
- Fara u kostela svaté Kateřiny Alexandrijské ve Sloupu v Čechách
- Dům č.ev. 124 v Janově-Novém Boru
- Viniční dům Kartuziánský lis v Mělníku
- Barokní sýpka v Brníkově
- Budova kampeličky v Podbradci
- Bývalá železniční stanice Horní Jiřetín
- Bývalý pivovar Postoloprty
- Dům čp. 3 na Mírovém náměstí v Postoloprtech
- Budova nové radnice v Postoloprtech
- Budova bývalé restaurace Pod lesem čp. 2119 v Tylově ulici v Litvínově
- Rieckenova vila u textilní továrny v Šumné-Litvínově
- Textilní továrna v Šumné-Litvínově
- Úpravna vody Bílý potok – Meziboří
- Pivovar v Lišnici
- Barokní sýpka (bývalá tvrz) v Lišnici
- Bývalý statek čp. 14 v centru Polerad
- Nádražní budova v Chotyni
- Bývalá venkovská usedlost (hotel RON) u kostela svatého Mikuláše v Mikulášovicích
- Fara u kostela Navštívení Panny Marie v Lobendavě
- Ambity křížové cesty u kostela svatého Jiří ve Chřibské
- Bývalé děkanství u kostela svatého Jiří v Horním Slavkově
- Skalní most Bastei
- Lesní divadlo u Sloupu v Čechách
- Mayerův gloriet v Karlových Varech
- Egermannův dům čp. 100 v Novém Boru (Pivovar Born)
- Bývalá plynárna ve Hřensku
- Budova pošty čp. 55 v Novém Boru
- Gloriet nad bývalou Střelnicí u České Kamenice
- Altán na Jehle u České Kamenice
- Torzo střeleckého sloupu pod Jehlou v České Kamenici
- Bývalá Střelnice ve Sládkově ulici v České Kamenici
- Altán na pěšině nad Máchovou ulicí v České Kamenici
- Vila Franze Matzkeho v Máchově ulici v České Kamenici
- Bývalý vrchnostenský špitál v České Kamenici
- Severočeské divadlo opery a baletu v Ústí nad Labem
- Vinice v Brné
- Café Henke v Rumburku
- Obřadní síň hřbitova v Kralupech nad Vltavou
- Automatické mlýny
- Sluneční hodiny ve Vehlovicích
- Hospodářský dvůr – Palmův statek v Jablonném v Podještědí-Markvarticích
- Dům U Zlaté hvězdy čp. 11 v ulici 5. května v Mělníku
- Dvůr Hořín
- Budova vlakového nádraží Duchcov
- Budova bývalého německého gymnázia v Duchcově
- Budova gymnázia v Masarykově ulici v Duchcově
- Bývalá Odborná horní škola pro severozápadní Čechy v Bezručově ulici v Duchcově
- Hospodářský dvůr v Želénkách
- Meteorologický sloup v Městském parku v Hrádku nad Nisou
- Budova bývalé manufaktury v ulici Gen. Svobody v Hrádku nad Nisou
- Budova banky na náměstí Osvoboditelů v Hradci Králové
- Bývalý palác Občanské záložny v ulici V Kopečku v Hradci Králové
- Bývalý palác Záložního úvěrního ústavu na Velkém náměstí v Hradci Králové
- Bývalá Státní odborná škola koželužská v Hradci Králové
- Budova muzea v Hradci Králové
- Tyršův dům v Tyršově ulici v Mělníku
- Budova bývalého gymnázia v Tyršově ulici v Mělníku
- Knihtiskárna Jiřího Jelena v ulici U Tanku v Mělníku
- Radnice na náměstí Míru v Mělníku
- Dům čp. 27 na náměstí Míru v Mělníku
- Dům U Zlatého hroznu na náměstí Míru v Mělníku
- Bývalá Okresní hospodářská záložna v ulici Fibichova v Mělníku
- Husův dům u evangelického kostela v Mělníku
- Hradiště – archeopark svatý Jan v Netolicích
- Kamenný stůl v Běhánkách
- Sluneční hodiny u rozhledny Stradonka
- Mlýn u Karkulky na potoce Žejdlík v Košticích
- Hüttichův statek ve Třtěně
- Budova bývalé měšťanské školy v Jirkově
- Dřevěné úly u jižní terasní zdí v zámeckém parku v Libochovicích
- Altán v lázeňském parku ve Mšeném-lázně
- Lázeňský Pavillon Dvorana ve Mšeném-lázně
- Sýpka v Lenešicích
- Sýpka (špýchar) zvaná Čertův mlýn u zámku Budenice
- Barokní kaštanová alej Zlonice – zámek Budenice
- Altán v parku v Zákolanech
- Sluneční hodiny na Komenského náměstí v Kralupech nad Vltavou
- Kapucínský klášter u zámku Mnichovo Hradiště
- Sala terrena u zámku Mnichovo Hradiště
- Lanová dráha v Mariánských Lázních
- Památník Antonína Dvořáka (původně barokní špitál) ve Zlonicích
- Původní převodové kolo z miřejovické elektrárny na břehu Vltavy v Kralupech nad Vltavou
- Původní regulátor otáček z miřejovické elektrárny na břehu Vltavy v Kralupech nad Vltavou
- Květinové hodiny v ulici Boženy Němcové v Chomutově
- Obří sedačky v Čermákových sadech v Rakovníku
- Bývalé popraviště na Šibeničním vrchu u Bečova nad Teplou
- Bývalá pozorovatelna civilní obrany na Hostibejku v Kralupech nad Vltavou
- Altán v areálu Zahnovy vily v Kamenickém Šenově
- Zděný Holubí dům u čp. 297 v Luhu v Raspenavě
- Meteorologický sloup u kolonády v Lázních Libverda
- Gloriet na kolonádě v Lázních Libverda
- Altán Mariánského pramene na kolonádě v Lázních Libverda
- Altán Eduardova pramene na kolonádě v Lázních Libverda
- Fara ve Valči
- Pozůstatky vodní kaskády v zámeckém parku ve Valči
- Teatron v zámeckém parku ve Valči
- Pivovarské sklepy v zámeckém parku ve Valči
- Letohrádek v zámeckém parku ve Valči
- Zámecký skleník ve Valči
- Gloriet (vyhlídkový altán) v zámecké zahradě v Ploskovicích
- Torzo oranžérie v zámeckém parku v Ploskovicích
- Štola Schachtenstein
- Lesní kavárna v Bílině-Kyselce
- Altán původního pramene Bílinské kyselky v Bílině-Kyselce
- Hudební altán u lázeňského domu Bílina v Bílině-Kyselce
- Letohrádek Milešov
- Vila Pfaffenhof (zámeček Fafák – Veveří) u továrny Richard v Litoměřicích
- Malé Litoměřice
- Radovesická výsypka
- Hospodářská usedlost u čp. 5 v Brňanech
- Altán bývalého akvária v sadech Československé armády v Chomutově
- Dřevěná stáj na rozcestí ve Dřevcích
- Hvězdárna Staré (Třebívlice)
- Cihlářská pec u Hnojnice
- Údajná kaple u silnice v České Vsi (Jablonné v Podještědí) – ve skutečnosti hasičská zbrojnice
- Sruby Na Tokáni
- Park Boheminium (Mariánské Lázně)
- Vysoká pec v Šindelové
- Důlní díla Přebuz
- Bytex, pondělí 26/3/2012
- Bytex, neděle 25/3/2012
- Bytex, sobota 24/3/2012 (doplněno)
- Bytex do půl roku zmizí z mapy Rumburku
Na křižovatce ulic Masarykova a Havlíčkova v Duchcově stojí monumentální budova místního (českého reálného) gymnázia.
Po vzniku Československa v roce 1918 bylo také duchcovským Čechům přiznáno právo na středoškolské vzdělání. V letech 1924 – 1926 bylo v místě bývalého vrchnostenského dvora vybudováno První české reálné reformní gymnázium okresů Duchcov, Teplice a Bílina. Objekt s ohradní zdí a branami, ředitelskou vilou a tělocvičnou byl vystavěn v národním rondokubistickém slohu podle návrhu Ing. Ladislava Skřivánka a slavnostně otevřen 22.5.1927. Před objektem je umístěn pomník K. H. Borovského od sochaře J. Fojtíka.
Areál gymnázia postaveného v duchu pozdně rondokubistického architektonického stylu, se sochou Karla Havlíčka Borovského, lemovaný ohradní zdí, pocházející z roku 1927, je pro okolní prostor hmotově i pohledově dominantní stavbou.
Českou střední školu gymnaziálního typu v Duchcově zřídili v říjnu 1919; určena byla pro potřeby okresů Duchcov, Teplice a Bílina. Prozatímní sídlo nalezlo gymnázium v objektu gymnázia německého, vyučovalo se i v objektu zámku a v městském hotelu.
Pro vybudování vlastní školní budovy byl zvolen areál bývalého panského hospodářského dvora na Teplickém předměstí. Třípodlažní objekt uzavřené dispozice s atriem, tělocvičnou, samostatně stojící ředitelskou vilou a ohradní zdí s dvojicí bran projektoval pražský architekt Ladislav Skřivánek, známý specialista na školní budovy. Stavbu provedla pražská firma Viktor Beneš nákladem 5 355 407 K.
Architektura stavby nezapře inspiraci soudobými formami tzv. národního slohu. Fasády gymnázia jsou pojednány bohatou karmínově červenou sgrafitovou výzdobou s motivy kruhů a oblouků. Lidovými motivy jsou inspirována i malovaná prkna záklopu střechy ve dvoře.
Prostor atria byl řešen jako shromažďovací místo, k žactvu zde bylo možno promlouvat z dvojice balkonů. Ke slavnostnímu otevření objektu došlo 21. května 1927. Novostavbu doplňoval i prostor s pomníkem K. H. Borovského, jeho piedestal navrhl arch. Skřivánek, sochu pak v roce 1928 realizoval sochař Josef Fojtík. K projektu máme k dispozici i nerealizované varianty a můžeme tak sledovat vývoj návrhu.
Duchcovské gymnázium zůstalo jedinou českou školou tohoto stupně v okresech Teplice, Duchcov a Bílina až do podzimu 1938, kdy bylo po německém obsazení Sudet uzavřeno. Zřejmě z národnostně-politických důvodů došlo k přetření sgrafitové fasády šedozeleným pačokem. Po skončení války se činnost gymnasia obnovila. Po roce 1948 nastal dlouhodobý úpadek úrovně vzdělávání, který se nedařilo maskovat ani několikerou změnou názvu a statusu školy. Chátrala i samotná budova, na jejíž údržbu trvale chyběly prostředky. Až v letech 1990–96 došlo k rekonstrukci, která areálu vrátila původní vzhled.
Areál gymnázia se rozkládá severně od historického jádra města, mezi ulicemi Masarykovou, Havlíčkovou a Lipovou. Vlastní budova 1. gymnázia stojí v severozápadním rohu areálu, při křižovatce ulic Masarykovy a Havlíčkovy. Jižně od této budovy, při Masarykově ulici stojí 3. ohradní zeď I. s branou na severní straně. V jihozápadním rohu areálu, v nároží ulic Masarykovy a Lipové, stojí 2. dům čp. 910, obydlí ředitele školy. Jižní stranu areálu ohraničuje 4. ohradní zeď II. s branou na východní straně. Před severní částí západního průčelí gymnázia stojí 5. socha Karla Havlíčka Borovského. Dvůr má v západní části (jižně od budovy gymnázia) parkovou úpravu a stojí v ní skleník, ve východní části (jižně od tělocvičny) jsou dvě sportovní hřiště.
Ukázka rondokubistické architektury národního slohu 20. let 20. století, pohledová dominanta okolního prostoru.
1 – gymnázium
Zděná dvoupatrová podsklepená stavba čtvercového půdorysu s atriem uprostřed, na východě s přízemní tělocvičnou (pod sedlovou střechou) vystupující do Havlíčkovy ulice, pod pultovou do atria vyspádovanou nejspíše plechem krytou střechou. Fasády jsou členěny pravidelným systémem lisénových rámů, plochy v nich jsou zdobeny sgrafity, s vrchními vrstvami bílými, spodní probarvené do karmínové červeně, tektonický systém v barvě světlého okru (barevnost tektoniky nepůvodní), nad hlavní římsou atika, sokl z pískovce. Okenní otvory od tříd jsou na výšku obdélné, výplně dvojité dřevěné, tříosé (střední díl pevný), výškově dělené v polovině poutcem. Hlavní západní průčelí orientované do Masarykovy ulice je třináctiosé (4+1+1+1+1+1+4 osy), přičemž prostředních 5 os v patrech patří oknům auly, s dvojítými výplněmi, vnější okna dřevěná, vnitřní jsou vitráže s geometrickou skladbou do olova. Pod nimi hlavní vstup, tříosý, s dvoukřídlými dveřmi s nadsvětlíky, otvory rytmizovány prstencovitě bosovanými pískovcovými polosloupy vynášející kladí v 1. patře s balkonem (na jehož zábradlí nápis: „ČESKÉ STÁT.(NÍ) REFOR.(MNÍ) REÁL.(NÉ) GYMNASIUM“). Nad středním vstupem nadsvětlík nahrazen bustou ing. Bydžovského, bojovníka za české menšinové školství. Severní průčelí do Havlíčkovy ulice je třináctiosé (13+1+1 osa), ve 14. ose je rizalit schodiště s dvoukřídlými dveřmi v přízemí. Na východě na průčelí navazuje osmiosé (7+1 osa) severní průčelí tělocvičny, její jižní dvorní průčelí je též osmiosé (1+7 os) s dveřmi v 1. ose. Jižní průčelí obrácené do dvora školy je třináctiosé (1+1+13 os), přičemž ve 2. ose je rizalit schodiště s dvoukřídlými dveřmi v přízemí. Před 13 ti osami je anglický dvorek, tak že jsou i v suterénu velká okna učeben. Východní průčelí obrácené ke sportovištím za tělocvičnou má po stranách lisénové rámy bez otvorů, mezi nimi je 13 (3+7+3) okenních os, přičemž 7 prostředních oken jsou okna malá. Atrium s pětiosými průčelími sloužilo jako shromažďovací prostor, v 1. patře na západní straně tibuna nesená šesti sloupy a přístupná dvěma dveřmi, proti ní ředitelský balkon, pod nímž fontánka. Omítky se sgrafity, na zdech nápisy, hesla a znaky. Zastřešení s výrazným přesahem do atria, podhledy prkenné, zdobené malováním evokujícím vernakulární revival soudobé národně slohové architektury. V interiéru železobetonové kazetové stropy, podlahy na chodbách mají keramickou dlažbu, v místnostech vlýsky. Interiér tělocvičny zastropen trámovým stropem s malovaným záklopem.
2 – dům
Ředitelský dům č. p. 910 situovaný v jihozápadním nároží areálu, přízemní podsklepená stavba s obytným podkrovím obdélného půdorysu, pod polovalbovou střechou krytou s pálenými bobrovkami na husté laťování, v hřebenu střechy s dvojicí komínových těles. Omítky sgrafitové, identické dle hlavní budovy a ohradní zdi – svrchní omítka bílá, spodní probarvená do karmínové červěně, sgrafita obloučková. Fasády členěny předstupujícím pískovcovým soklem (u dvorních průčelí pouze v omítce), lizénovými rámci a konzolovou hlavní římsou. Okenní otvory obdélné, výplně dřevěné, trojdílné šestikřídlé devítitabulkové, ve dvou třetinách výšky dělené poutcem, osazené ve špaletě. Jižní štítové průčelí v dvouosé, ve štítu v centrální ose obdélné okno, po stranách s nautickými okénky. Hlavní vstup z Masarykovy ulice v západním průčelí stavby s dvoukřídlými dveřmi v obdélném závětří s dvojicí prstencově bosovaných sloupů. Nad vstupem nízký pultový vikýř s trojící nízkých obdélných okének. Na jih od vstupu jedno okno. Severní dvorní průčelí je tříosé, ve středu zadní vstup v hlubokém závětří, po stranách po dvoukřídlém třítabulkovém úzkém okně s poutcem, štít týž jako u jižního průčelí. Východní průčelí tříosé s třemi lisénovými rámy, v prostřední ose okno trojdílné, po stranách úzká okna jako v severním průčelí.
Ohradní zeď školního areálu při jeho západním okraji, zděná konstrukce, členěná vysokým soklem (ve spodní úrovni konstruovaným z kamenných bloků, vyšší partie soklu omítané), na stranách částí zdi lisény. Zbývající plochy omítané zdobené sgrafitem v identické úpravě dle gymnázia, svrchní vrstva bílá, spodní probarvena do karmínové červeně. Zeď ukončena pískovcovou římsou, koruna zdi oplechována. V severní odsazené trojosé části je zeď ve středu prolomena branou tvořenou dvojicí lisén a vrcholící kladím s konzolovou římsou, vjezdový otvor zhruba čtvercový, osazen dvoukřídlými mřížovými vraty s motivem kruhů Při patách brány vjezdové pískovcové půlkulové nákolníky. V polovině výšky je zeď prolomena čtvercovými okny osazenými mříží s kruhy. V hlavní části zdi je těchto oken třináct, po jednom jsou vedle brány a další čtyři jsou ve dvou osách (nad sebou) v krátké jižní části. Ke vnitřní straně hlavní části zdi byla ve dvoře asi později přistavěna budova, která (soudě dle leteckých snímků) změnila mezi léty 1975 a 1995 půdorys.
Ohradní zeď školního areálu při jeho jižním okraji, zděná konstrukce, členěná vysokým soklem (ve spodní úrovni konstruovaným z kamenných bloků, vyšší partie soklu omítané), na západní straně lemována lisénou a na východní branou tvořenou dvojicí lisén a vrcholící kladím s konzolovou římsou, vjezdový otvor zhruba čtvercový, osazen dvoukřídlými mřížovými vraty s motivem kruhů. Při patách brány vjezdové pískovcové půlkulové nákolníky. Zbývající plocha omítnuta sgrafitem v identické úpravě dle gymnázia, svrchní vrstva bílá, spodní probarvena do karmínové červeně. Zeď ukončena pískovcovou římsou, koruna zdi oplechována. V polovině výšky je zeď prolomena čtyřmi čtvercovými okny osazenými mříží s kruhy. K výše popsané zdi patřila původně i zeď na její východní straně, která je i s branou jejím zrcadlovým obrazem, s tím rozdílem že má pouze tři okna. V minulosti však byla prodána k sousednímu domu čp. 714 (dnes tedy stojí na p. č. 105/2) a dle něho opatřena nevhodnou barevností a její okna zazděna.
5 – socha Karla Havlíčka Borovského
Původní evidenční list památky:
Čtyřkřídlá dvoupatrová budova bývalého českého gymnasia kolem čtvercového dvora, zděná a omítaná. Průčelí s 13 okenními osami. Střed s 5 osami rozčleněn úzkými lisenovými rámy, postranní osy uzavřeny v 1 rám. Patra oddělena pásovými římsami, pod hlavní římsou zubořez. V přízemí 3 vchody oddělené bosovanými polosloupy. Stěny pokryty červenobílým sgrafitem obloučkového dekorativismu. 1921 – architekt L. Skřivánek.
Web o architektuře na severu Čech:
Českou střední školu gymnaziálního typu v Duchcově zřídili v říjnu 1919; určena byla pro potřeby okresů Duchcov, Teplice a Bílina. Prozatímní sídlo nalezlo gymnázium v objektu gymnázia německého, vyučovalo se i v objektu zámku a v městském hotelu. Pro vybudování vlastní školní budovy byl zvolen areál bývalého panského hospodářského dvora na Teplickém předměstí. Třípodlažní objekt uzavřené dispozice s atriem, tělocvičnou, samostatně stojící ředitelskou vilou a ohradní zdí s dvojicí bran projektoval pražský architekt Ladislav Skřivánek. Stavbu provedla pražská firma Viktor Beneš nákladem 5 355 407 K. Architektura stavby nezapře inspiraci soudobými formami tzv. národního slohu. Fasády gymnázia jsou pojednány bohatou karmínově červenou sgrafitovou výzdobou s motivy kruhů a oblouků. Lidovými motivy jsou inspirována i malovaná prkna záklopu střechy ve dvoře.
Prostor atria byl řešen jako shromažďovací místo, k žactvu zde bylo možno promlouvat z dvojice balkonů. Ke slavnostnímu otevření objektu došlo 21. května 1927. Novostavbu doplňoval i prostor s pomníkem K. H. Borovského, jeho piedestal navrhl arch. Skřivánek, sochu pak v roce 1928 realizoval sochař Josef Fojtík. K projektu máme k dispozici i nerealizované varianty a můžeme tak sledovat vývoj návrhu.
Text Mgr. Jiří Bureš
Škola vznikla sloučením dvou institucí – gymnázia a střední průmyslové školy. Tradice obou škol sahá až do dvacátých let minulého století. V současnosti sídlí obě školy v budově gymnázia, která byla postavena v roce 1927. Po rozsáhlé rekonstrukci, která proběhla v letech 1990 1996 je dominantou města Duchcova.