Pamětní deska na Duchcovském viaduktu v Duchcově

Na jedné ze stěn Duchcovského viaduktu je umístěna pamětní deska zastřeleným demonstrantům.

Na tabulce nápis:

DUCHCOVSKÝ VIADUKT // V TĚCHTO MÍSTECH BYLI / 4. ÚNORA 1931 / PŘI DEMONSTRAČNÍM POCHODU HLADU / VEDENÝM KOMUNISTICKÝM SENÁTOREM / PETREM STRÁNSKÝM / ZASTŘELENI ČTYŘI NEZAMĚSTNANÍ DĚLNÍCI // JOSEF KADLEC / 30 LET / ALOIS LAMAČ / 32 LET / ANTONÍN ZEITHAMMER / 19 LET / JOSEF STUDNIČKA / 27 LET

Dle Původního evidenčního listu památky je autorem pamětní desky ze hnědé leštěné žuly, umístěné zde roku 1971 při 40. výročí události, kameník Josef Mrázek.

Pamětní deska připomíná událost ze začátku roku 1931:

V blízkosti mostu došlo k tragédii: komunistický senátor Petr Stránský vyprovokoval srocení nezaměstnaných z obcí jižně a východně od Duchcova (Ledvice, Želénky, Zabrušany), kteří se snažili dostat do města, kde chtěli demonstrovat před okresním úřadem a to přesto, že okresní hejtman jim z obavy o bezpečnost ve městě zakázal do Duchcova vstup. Viadukt a sousedící poměrně vysoké náspy využila četnická jednotka, která měla za úkol splnění zákazu zajistit.

Senátor Stránský po příchodu čela průvodu k četníkům začal tyto slovně i fyzicky napadat a vybízel dav k podobnému počínání. Četníci se v důvodném pocitu ohrožení vlastního života snažili dav zastavit střelbou. Vzhledem k nepřehledné situaci došlo bohužel k zastřelení jednoho z demonstrantů a těžkým zraněním tří dalších, kteří krátce nato zemřeli. Řada dalších osob, včetně iniciátora celé tragédie Stránského, byla zatčena. Imunitní výbor Senátu Národního shromáždění Republiky Československé navrhl hned následujícího dne prodloužení vazby Petra Stránského. Ten byl nakonec poměrně rychle odsouzen za několik trestných činů k nepodmíněnému trestu.

Údaje o zemřelých se v různých pramenech liší:

Dne 4. února 1931 se začal v brzkých odpoledních hodinách v obci Ledvice[3] nedaleko Duchcova formovat dav demonstrantů, přicházejících z města i blízkých menších obcí. Zhruba ve dvě hodiny se vydal průvod, v jehož čele stál senátor KSČ Petr Stránský, směrem k centru Duchcova. Jeho cílem mělo být zprvu náměstí v centru města, kde se měla konat úředně nepovolená demonstrace, neboli „tábor lidu“. Po formulaci požadavků se měl kordon stávkujících vydat k okresnímu hejtmanství, které tou dobou sídlilo v místním zámku, kde chtěli své návrhy předat. Kordon nezaměstnaných dělníků české i německé národnosti, čítající 150 až 500 osob,[3] byl od počátku sledován skupinou 12 četníků, dohlížejících na průběh pochodu. Krátce před třetí hodinou odpoledne došlo celé shromáždění k železničnímu viaduktu na jižním okraji Duchcova. V úzkém prostoru silničního podjezdu čekala na procesí četnická uzávěra, která měla za úkol nevpustit demonstranty do města. Po výzvách k rozchodu vznikl mezi stávkujícími dělníky zmatek, zapříčiněný nejspíše stísněným prostorem bez možnosti snadného úniku v místě střetu, i skutečností, že byli obklíčení zepředu skupinou deseti četníků pod vedením Ferdinanda Emmera, i zezadu již zmíněnou jednotkou dvanácti četníků, která průvod od počátku sledovala.

V nastalé vypjaté situaci došlo k potyčce mezi předními řadami demonstrantů a četníky. V obžalobě proti Stránskému údajně stojí, že Emmer vyzval dav k rozchodu a dodal, „že do Duchcova nebude nikdo puštěn.“ Lidé ho však ignorovali, chytili se za ruce a „se schýlenými hlavami postupovali proti četníkům“.

Četníci stáli s nataženými puškami s bodáky, velmi pravděpodobně velitel Emmer vystřelil ve vyhrocené situaci jako první. Demonstranti se v domnění, že četníci mají slepé náboje, začali sápat po puškách četníků a v tom četníci začali hromadně střílet. Na zem padlo nejspíše devět dělníků, z nichž tři na místě zemřeli. Jednalo se o Josefa Kadlece (30 let), Josefa Studničku (27 let) a Aloise Lamače (32 let). Těžce zraněný devatenáctiletý Antonín Zeithammer zemřel téhož dne v nemocnici. Všichni čtyři mrtví byli nezaměstnaní.

Památkový katalog uvádí:

Na zdivu vlevo při ústí podjezdu směrem k městu je osazena obdélná kamenná deska s rytým vyzlaceným textem v kapitále: nahoře nadpis: „DUCHCOVSKÝ VIADUKT“, pod ním vlevo odstavec: „V TĚCHTO MÍSTECH BYLI / 4. ÚNORA 1931 / PŘI DEMONSTRAČNÍM POCHODU HLADU / VEDENÝM KOMUNISTICKÝM SENÁTOREM / PETREM STRÁNSKÝM / ZASTŘELENI ČTYŘI NEZAMĚSTNANÍ DĚLNÍCI“, vpravo odstavec: „JOSEF KADLEC / 30 LET / ALOIS LAMAČ / 32 LET / ANTONÍN ZEITHAMMER / 19 LET / JOSEF STUDNIČKA / 27 LET“. Deska osazena r. 1971, z leštěné červené žuly, zhotovena kamenosochařem K. Mrázkem z Duchcova. Text odkazuje na střet patroly četnictva s nepovolenou demonstrací nezaměstnaných, která vyústila v napadení četníků a střelby do demonstrujících. Událost byla výrazně zkreslena komunistickou historiografií.

Popis události na webu Senátu ->