Pamětní deska hraběte Radeckého v Husově ulici na domě čp. 13/38 v Duchcově

Na fasádě domu čp. 13/38 v Husově ulici v Duchcově je umístěna pamětní deska hraběte Radeckého.

V okamžiku, kdy jsem se Duchcovem procházel, nebylo o desce na mapy.cz zmínky a z webu Spolku pro vojenská pietní místa nešlo úplně přesně poznat, kam zamířit. Fasáda je totiž při příchodu ulicí od východu (od nedalekého sloupu svatého Vavřince) skryta přesahující částí sousedního domu 37/1.

Spolek pro vojenská pietní místa:

Nápis:
Jn diesem Hause wohne im Jahre 1813
der k.k.Generalstabs-Chef und Hofkriegsrath
Feldmarschall-Lieutenant
Graf Josef Radetzky,
der nachmalige berühmte Feldmarschall und glorreiche Heerführer,
von dem Dichter singen konnte.
„Jn Deinem Lager ist Oesterreich.“

V tomto domě bydlel v roce 1813
Šéf c. k. generálního štábu a dvorní válečný rada
generál – polní podmaršál
hrabě Josef Radecký
pozdější proslavený polní maršál a slavný vojevůdce,
o kterém mohl básník zpívat
„v Tvém táboře je Rakousko“.

Poznámka: Josef Václav Antonín František Karel hrabě Radecký z Radče byl český šlechtic z rodu Radeckých z Radče, významný rakouský vojenský velitel, stratég, politik a vojenský reformátor, jenž je považován za jednoho z nejlepších vojevůdců Evropy 19. století.

Původní stav desky před opravou na webu Spolku:

V centrální evidenci válečných hrobů není pamětní deska evidována.

Z citovaných údajů není jasné, kdy ona oprava proběhla, stejně jako není jasné, zda se k pamětní desce nějak vztahuje dřevěný reliéf Ecce Homo pod ní. Podle městského webu nejspíš ne:

Barokní měšťanský dům, který v minulosti náležel rodině Martinů. V roce 1813 zde přenocoval před bitvou náčelník generálního štábu rakouské armády, pozdější polní maršál, Jan Václav Radecký z Radče. Na pobyt Radeckého upomíná pamětní deska z roku 1895. Součástí fasády je dřevěný reliéf s motivem Ecce Homo / Ejhle člověk/. Tento reliéf ukazuje Krista s trnovou korunou, pláštěm a třtinou v ruce, jemuž se posmívají římští vojáci provázení psy.

Deska je zmiňována v souvislosti s výstavou v místním muzeu:

Vzhledem ke své geografické pozici se města bezprostřední bojové operace nedotkly, přesto se však válečné události roku 1813 do dějin Duchcova natrvalo zapsaly. V průběhu roku 1813 v Duchcově k nelibosti jeho obyvatel opakovaně kvartýrovala spojenecká vojska. Podle zápisů místního děkana Stowassera v pamětní knize duchcovské farnosti bylo nejhorší jednání rakouských vojáků, které děkan přirovnal k počínání kanibalů ve vlastní zemi.

V předvečer bitvy u Chlumce v domě rodiny Martinů přenocoval i náčelník generálního štábu rakouské armády Jan Josef Václav hrabě Radecký z Radče. Dům č. p. 38 v dnešní Husově ulici byl v roce 1895 opatřen pamětní deskou, která cituje báseň Franze Grillparzera „V tvém táboře je Rakousko“. Po vzniku Československa bylo úředně nařízeno odstranění této desky, které odkazovala k rakouské monarchii, avšak navzdory urgencím okresního hejtmana byla deska ponechána na svém místě a přečkala i dobu živelného odstraňovaní německých nápisů v roce 1945.

Na webu turistika.cz:

Slavný a významný rakouský vojevůdce a polní maršálek českého původu, český hrabě, geniální stratég a ještě spoustu dalších titulů vlastnil Jan Josef Václav Radecký. Absolvoval 17 polních výprav, získal všechny rakouské řády a byl ženat s Františkou Kamilou ze Štrasolda, s níž měl 8 dětí.

I když se někde píše, že pocházel ze starobylého šlechtického rodu z tvrze v Radči u Nového Bydžova, tak ve více písemnostech se uvádí, že se narodil na zámku Třebnice u Sedlčan. Jeho skutečnou vlastí ale nebyly Čechy nýbrž rakouské mocnářství.

V r. 1784 vstoupil do rakouského kyrysnického pluku a v r. 1788 – 1789 se zúčastnil tažení proti Turkům. V Itálii bojoval proti Bonapartovi a ještě i v mnoha dalších bitvách. Jeho vzestup byl nejznatelnější v bojích u Chlumu a u Lipska v r. 1813.V r. 1831 dostal pod své velení rakouské armády v Lombardii a Benátsku. Sídlo jeho štábu byl Milán. R. 1836 získal titul polního maršálka za významné povznesení vojenského výcviku.

Své nejslavnější dny zažil v rozmezí let 1848 – 1849. V severní Itálii probíhala v té době jako skoro v celé Evropě revoluce, kde povstalci s pomocí sardinského krále Karla Alberta donutili vojáky opustit Milán. Začalo to tím, že král Karel Albert vyhlásil v březnu válku Rakousku. V červenci 1848 Radecký obrátil jeho armádu na útěk po bitvě u Custozy. Karel Albert požádal Rakousko o příměří, to ale trvalo jen rok. V březnu 1849 Radecký sardinská vojska opět porazil a to u Novary. Král Karel Albert přijal důsledky porážky a vzdal se trůnu. Od té doby byl Radecký považován za zachránce monarchie a za odměnu se stal vojenským guvernérem lombardsko-benátského království.

To byl ale jen malý výčet z jeho bohatého vojenského života, ve kterém zůstával vzdor vysokému věku. Po čase se ve věku 91 let vzdal činné služby. O to se i přičinil císař František Josef I., který místo Radeckého dosadil svého bratra Maxmiliána.

Radecký v Miláně také zemřel na následky zlomeného krčku a následný zápal plic. Jeho pohřeb trval 5 dní a účastnili se ho tisíce obyvatel monarchie. Pohřben byl ve Wetzdorfu v Dolních Rakousích. Svůj obdiv mu vzdali pruští, ale také i ruští důstojníci. Svými podřízenými byl milován a byl nazýván „ otcem“.

V Praze mu byla postavena bronzová socha na vysokém podstavci, jejímž autorem byl sochař Emanuel Max. Slavnost odhalení se konala za přítomnosti císaře, jehož byl oblíbencem, a císařovny. Pomník stál na dnešním Malostranském náměstí. Dříve neslo náměstí název Radeckého náměstí a stál tam až do r. 1918. Nyní je socha uložena v pražském Lapidáriu. Další  jezdeckou sochu mu postavila Vídeň – stojí od r. 1912 na Ringstrasse.

A nelze také opomenout že město Duchcov má na maršála Radeckého vzpomínku.

V Husově ul. č. 13 se nachází barokní měšťanský dům, který v minulosti patřil rodině Martinů. V r.1813 zde přenocoval před bitvou náčelník gen. štábu rakouské armády, pozdější polní maršál Jan Václav Radecký z Radče. Na jeho pobyt je zasazena pamětní deska z r. 1895. Pod pamětní deskou je dřevěný reliéf s motivem „Ecce homo“(Ejhle člověk).Tento reliéf znázorňuje Krista s trnovou korunou, pláštěm a třtinou v ruce, jemuž se posmívají římští vojáci provázeni psy.