Pomník obětem 1. světové války na Máchově promenádě u náměstí Jiřího u Poděbrad v Duchcově

V trávníku na východ od náměstí Jiřího u Poděbrad v Duchcově stojí pomník obětem 1. světové války.

Spolek pro vojenská pietní místa:

Nápis:
1914 – 1918
PAMÁTCE OBĚTÍ SVĚTOVÉ VÁLKY

Unsere Gefallenen

Wenzel Böhm
Rudolf Bartelt
Wenzl Grolmus
Wenzl Hussak
Max Horn
Otto Janusch
Anton Möser
Alois Mum
Ferdnand Richter
Alois Schwamberger
Anton Schindler
Leo Ullmann
Franz Wschejansky
Karl Busch
Gustav Braun
Eduard Eymann
Wilhelm Jiresch
Leo Guttmann
Gustav Glaser
Franz Hampel
Toni Köhler
Josef Kraus
Rudolf Lindner
Heinrich Motz
Franz Sommer
Josef Schlak

Karl Mandik
Franz Minovsky
Wenzel Nowy
Emil Putz
Ignatz Püschel
Alfred Richter
Gustav Schlick
Anton Schleif
Franz Schwarz
Wilhelm Shuhmann
Alois Wienerle
Rudolf Werner
Leo Waage
Karl Zöfert
Anton Staats
Benno Bruml
Hans Bruml
Karl Franzel
Walter Kutschera
Alfred Kose
Robert Nowacek
Franz Ott
Albin Pelzeder
Max Roschik Kammel
Hermann Schubert
Franz Weil

Franz Scheinpflug
Josef Schreiber
Karl Werner
Franz Wünsch
Anton Weidl
Karl Zapp
Anton Beeger
Robert Berunsky
Heinrich Gregor
Alois Hofmann
Josef Koupa
Franz Kafka
Alfred Müller
Alois Pelzeder
Anton Pausch
Edmund Schubert
Herrmann Stocklöv
Josef Wolf
Gustav Biedermann
Anton Brückner
Josef Hofmann
Eduard Hecht
Johannes Mothes
Gottfried Richter
Josef Wagner

Unsere Verstorbenen

Vinzeny Edelmann
Alois Kneifl
Josef Kollert
Heinrich Baier
Josef Börner
Josef Gröschler
Karl Hofan
Karl Redlich
Karl Suk
Leopold Schubert
Richard Stübner
Franz Zimmer
Eduard Böhm
Josef Cinkl
Paul Donath
Anselm Marker
Josef Pelzeder
Eduard Pivel
August Sacher
Ernst Zumpe
A. Amerling
Johann Benesch
Josef Gyra
Franz Körner
Viktor Laurich

Herrmann Lehmann
Franz Möser
Adolf Mosig
Heinrich Rulf
Tidi Rasche
Rudolf Schaff
Albert Schiemd
Franz Stetina
Josef Staats
Rudolf Wettstein
Ernst Walin
Adolf Walter
Adalbert Gassig
Karl Knauer
Herrmann Nowak
Johann Rehschmied
Karl Reichel
Karl Nichter
Franz Weiß
Josef Wegwart
WSenzel Wolf
Josef Weidl
Hans Altmann
Rudolf Hinke

Josef Seifert
Karl Schöffel
Eduard Luft
Emil Macik
Franz Böhm
A.Betschina
Karl Eichler
A.Günther
Karl Illing
H.John
M.Koslik
Rosa Kößler
Karl Löw
Karl Lehnert
Josef Mühlbacher
Wilhelm Maier
J.Plaschek
Fridolin Püschel
Franz Sojka
Anton Steidl
Josef Strache
Josef Stolla
Karl Weinelt
Adolf Hanl
Hosef Maier

Unsere Vermißten

Ferdinand Hofmann
Richard Joch

August Krahl
Ferdinand Kunz
Julius Lauer
Karl Maier
Karl Rößler
Franz Schramm
Edmund Tschiesche
Karl Urbansky
Karl Wunder
Heinrich Werner
Karl Walter

Wilhelm Brand
Edmund Biedermann
Franz Benesch
Leopold Fischer
Paul Guttmann
Julius Häckl
Josef Horn
Franz Klimt
Gustaw Oswald
Karl Röllig
Josef Ullmann
Franz Zauper
Wenzel Fuchs

Josef Gröschel
Lambert Mocker
Wenzel Slapak
Josef Zenker
Emanuel Rehn
Anton Stengel
Wenzel Zidek
Stefan Jahnel
Adolf Oppelt
Prokop Rudolf
Wenzel Proksch
Georg Urbansky

V centrální evidenci válečných hrobů je pomník evidován pod číslem CZE4213-00730:

Pomník obětem I. sv. války na Máchově promenádě – naproti nám. Jiřího z Poděbrad. Vysoký pomník ze světlého kamene, ohrazený nízkým plůtkem.

V knize Tatíčku, vrať se k nám! (díl druhý) je o pomníku zmínka na mnoha místech:

Pro meziválečné období je charakteristický umělý kámen, ze kterého např. v roce 1928 vyhotovil pomník v Duchcově kamenosochař Rudolf Braun.

Během války se konaly mše za muže na frontě v kapli sv. Barbory, následně byly v letech 1918-1919 v kapli osazeny vitráže věnované pozůstalými a upomínající na padlé vojáky.

Často zobrazovanou postavou je muž v uniformě loučící se s rodinou a odcházející na frontu. Tento intimní námět najdeme na pomnících v Oseku (1921), Hrobčicích (1922) nebo na reliéfech v Duchcově (1928, Rudolf Braun) a Teplicích (1930).

Ze středověké rytířské kultury vycházelo i četné zobrazování postavy sv. Jiří bojujícího s drakem. Svatojiřský reliéf zdobí i sokl pomníku padlým v Duchcově.

Umělecké ambice vykazuje pomník v Duchcově od místního štukatéra a kameníka Rudolfa Brauna, který vytvořil pomníky padlým v Řisutech na Lounsku (1926) nebo v Lipticích (1929).

Podrobně pak na stranách 176-179:

Duchcovský pomník padlým vznikl z iniciativy místní skupiny válečných pozůstalých v jubilejním roce 1928. Již v roce 1925 vypracoval duchcovský rodák, sochař Hermann Zettlitzer, studii válečného pomníku, kterou v Duchcově následně vystavil, aby připomenul potřebu vybudovat ve městě důstojné pietní místo. Pomníkový výbor vedený předsedou Franzem Kolitzem však dal přednost návrhu místního kamenosochař a štukatéra Rudolfa Brauna. Zettlitzer svůj pomník popisovaný jako monumentální dílo s třímetrovým mužským aktem zachyceným v pokleku s mírně pozvednutým kolenem a pažemi zvednutými k nebi nakonec v upravené podobě realizoval v roce 1928 v Bílině.

Prostředky na stavbu pomníku byly pokryty z darů a sbírek a seznamy dárců příležitostně zveřejňoval lokální deník Duxer Zeitung. Slavnostní odhalení pomníku proběhlo v neděli 2. září 1928, ale již v předvečer oslav se v tělocvičně turnerské jednoty uskutečnilo pod patronátem starosty Adolfa Hartiga setkání německých spolků. Druhý den zahájil slavnost průvod účastníků vedený místními spolky, jenž prošel městem od nádražní budovy na náměstí Legií směrem k pomníku a zastavil na tehdejším Vavřineckém náměstí. Zde proběhla polní mše sloužená děkanem Vendelínem Krisou a vysvěcení pomníku. Slavnostní řeč pronesl bývalý polní kurát Johann Herkner z Nové Vsi v Krušných horách. V rámci bohatého doprovodného programu vystoupily dva pěvecké sbory (Deutscher Männer-Gesangverein Dux, Deutscher Gesang- und Musikverein Frohsinn) a slečna EMilie Kolitzová přednesla báseň „Die Toten Sprechen“. Dále bylo odehráno představení „Das Brüdergrab im Feinesland“ a členové místního katolického mládežnického svazu secvičili živý obraz na téma písně „Měl jsem kamaráda“, druhý živý obraz předvedli místní turneři.

Duchcovský pomník provedený z umělého kamene se nachází na okraji parkově upravené promenády v blízkosti rybníku Barbora. Jeho architektura je tvořena mohutným soklem doplněným čtyřmi reliéfy, na nějž dosedá čtyřboký odstupňovaný pilíř završený zemskou sférou s reliéfně provedenými světadíly. Reliéfní desky osazení na bocích podstavce zachycují tři výjevy – sv. Jiří na koni bojujícího s drakem, vojáka umírajícího v boji a muže odcházejícího do války loučícího se s ženou a dítětem. Na čtvrtém reliéfu je provedena oválná kartuš s vavřínovou snítkou, doplněná závěsem s datací 1928.

V horní části pomníku byly původně osazeny nápisové desky se jmény 79 padlých, 74 zemřelých a 38 nezvěstných vojáků a s dedikací neznámého znění. Nad deskami byly na bočních stranách pilíře tlapaté kříže a na jeho přední a zadní straně letopočet 1914-1918. Pozemek kolem pomníku původně vymezovaly sloupky z umělého kamene s kovovými plotovými dílci, ty v pozdější době nahradil kovový řetěz.

Původní německé nápisové desky byly po roce 1945 nahrazeny novými s českými nápisy s věnováním obětem první světové války. V roce 2008 proběhla rekonstrukce pomníku, v rámci níž byly dle historických pramenů obnoveny původní nápisové desky se jmény válečných obětí.