Skála Hrbolec (Piklštejn) u Rybniště

U silnice mezi Rybništěm a Doubicí je v lese ukryt skalní útvar Hrbolec.

Ze silnice nenápadná odbočka, nikde žádné značení, směrovka. O to víc překvapí, že pod skalou je zbudováno zastřešené posezení. A překvapí i samotná skála. Označení viklan, které jsem v souvislosti s ní slyšel, je asi přehnané (i když kdo ví, nahoru jsem se nedostal), ale prapodivně poskládané kameny vypadají jak vysypané kostky dětské stavebnice.

Web o Lužických horách uvádí:

Zajímavá skála Hrbolec (516 m n. m.) je čedičová a stojí asi 200 m jižně od silnice, vedoucí z Rybniště do Doubice, u lesní cesty do Chřibské. Dnes je již zcela zarostlá lesem, ale dříve svým nápadným tvarem upoutávala pozornost a byla označována jako Strážce Českého Švýcarska. Na vrcholu skály byla v roce 1894 upravena vyhlídka se zábradlím, která však dnes již neexistuje a vrcholek asi 15 m vysoké skály je dostupný pouze lezecky. V roce 1639 údajně tábořili východně od skály Švédové, po nichž tu zůstaly tzv. Švédské šance.

Horolezecký popis zde ->

Podrobně na webu geocachingu:

Čedičová skála stojí asi 200 m jižně od silnice, vedoucí z Rybniště do Doubice. Na vrcholu je kolmo postaven jeden kámen (viklan) připomínající chocholu dragouna. Viklan zde zůstal přirozeně – okolní skála se rozpadla a středový kámen zůstal zachován. 

Skála Hrbolec leží poblíž styku dvou geologických celků – sedimentárních (usazených) hornin svrchní křídy tvořících Labské pískovce a podloží Lužických hor a lužického žulového masivu, jehož se dotýká katastr Dolní Chřibské v místě zvaném Na sedle. Mezi těmito celky probíhá zlomová (tektonická) linie zvaná Lužická porucha.

Lužický zlom nebo lužická poruchová zóna (německy Lausitzer Verwerfung) je tektonická linie dlouhá asi 110 km procházející územím Německa a České republiky – od Weinböhly u Drážďan po severní okraj Labských pískovců, dále podél severního okraje Lužických hor a Ještědského hřbetu až na Turnovsko, generálně ze severozápadu na jihovýchod.

Lužický zlom tvoří rozhraní mezi lužickým žulovým plutonem na severovýchodě a pískovci české křídové pánve na jihozápadě. Zlom je saxonského věku. Saxonská tektogeneze byla v Českém masivu i ostatních hercynsky konsolidovaných platformních oblastech reakcí na alpsko-karpatskou orogenezi. V jejím průběhu došlo v Českém masivu k pohybu podél starších zlomů. Ve starších třetihorách byla kra lužického plutonu podél této poruchy tektonicky vyzdvižena nad povrch české křídové pánve a spolu s ní byly z podloží křídy k povrchu vyvlečeny i malé kry hornin permského a jurského stáří. Tektonicky je nejednotný, protože jeho jihozápadní křídlo pokleslo na některých místech přes 1000 m, kde má charakter přesmyku.

Zdroj: luzicke-hory.cz, chribska.cz, wikipedia.org