Sloup Panny Marie v Litoměřicích

Článek je součástí seriálu Mariánské, trojiční a světecké sloupy

Barokní sloup s vrcholovou sochou Immaculaty stojí uprostřed skupiny lip ve středu severní části Mírového náměstí v Litoměčicích.

Byl postaven v letech 1681–1685 jako poděkování za skončení moru 1680 rozhodnutím městské rady ze dne 23. srpna 1680. Je dílem sochaře Abrahama Felixe Kitzingera z Děčína, kamenické práce provedl Ambrož Walde, sloup projektoval stavitel Giullio Broggio.

Celkový pohled na stromy zakrytý sloup Panny Marie

Kniha Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v ústeckém kraji věnuje sloupu rozsáhlý text na stranách 517 až 531.

Na vrcholu sloupu stojí socha Panny Marie Immaculaty.

Vrcholová socha Immaculata

Zadní pohled

Čelní pohled

Boční pohled

Na podstavci svatí Šebestián (vpředu vlevo), Roch (vpředu vpravo), Felix (vzadu vlevo), a František Xaverský (vzadu vpravo). Originály soch jsou umístěny v bývalém jezuitském kostele. Socha sv. Felixe bývá mylně považována za sv. Bartoloměje. Jde však o světce – mučedníka, jehož ostatky přivezl roku 1976 do Litoměřic z Říma biskup Jaroslav hrabě ze Šternberka, jehož radní žádali o souhlas se stavbou.

Svatý Šebestián

Svatý Roch

Svatý Felix

Svatý František Xaverský

V nice v čelní stěně podstavce za ozdobnou mříží je ležící socha sv. Rozálie Palermské (někdy chybně považované za sv. Maří Magdalénu).

Svatá Rozálie Palermská

S kopáním základů bylo podle nedochovaných pramenů započato 28. února 1681 po ukončení morové rány na místě, kde původně stával pranýř, jehož přemístění povoloval pražský apelační soud. Základní kámen sloupu položil na velikonoční pondělí (uvádí se 13. dubna, i když mělo připadnout už na 7. dubna) 1681 osobně biskup Šternberk.

Kniha cituje dochovaná vyúčtování jednotlivých řemeslníků, kteří se na stavbě podíleli. Zajímavostí je poznámka litoměřického archiváře a regionálního historika Heinricha Ankerta, který uvádí, že socha Panny Marie musela být vytvořena nadvakrát, neboť první socha byla pro sloup příliš malá (tato skutečnost zatím nebyla ověřena). STavbu provázely finanční problémy, např. Jan Vočenášek, u něhož byl sochař Kitzinger ubytován, žádal městskou radu více než rok o náhradu za jeho stravování. I sám mistr kameník Walde upomínal město o dlužné částky, s ním ale došlo k vyrovnání odpuštěním částky z peněz, za něž Walde kupoval v Litoměřicích dům.

Dle farního záznamu byl sloup slavnostně vysvěcen 14. 4. 1686.

V soupisu soch litoměřické farnosti v roce 1835 je uvedeno: „Kamenná statue Matky Boží … je natřena stříbrnou barvou, je z pískovce a má 4 světce z pískovce. Je kolem dokola obehnána železným řetězem, a to s pomocí 12 sloupů“.

Celkový pohled na podstavec sloupu se sochami svatých

Podstavec sloupu s vrcholovou sochou

Sochy svatých na podstavci

V letech 1834 a 1835 je zmiňována oprava sloupu, financovaná příspěvky litoměřických měšťanů (renovace sloupu, pozlacení sochy Panny Marie a obehnání novými řetězy na všech 4 stranách).

Roku 1870 bylo upraveno okolí sloupu a kolem vysazeny lípy (některé prameny udávají 7 stromů). V r. 1873 proběhla renovace a nové pozlacení sloupu.

Další celková renovace sloupu byla provedena v letech 1937-1939. Při této opravě bylo zjištěno, že sloup kolísá, a to dokonce i při téměř nepatrném tlaku (špatný stav patky sloupu; provedena segmentovitá výměna patky). Také se upustilo od zlacení vrcholové sochy. Kolaudace ze strany Státního památkového ústavu shledala řadu nedostatků ve kvalitě provedených prací, proto se oprava protáhla až do roku 1939.

V r. 1949 bylo uvažováno o zboření sloupu, který měl být nahrazen pomníkem prezidenta Gottwalda. K tomu naštěstí nedošlo. V r. 1951 byla provedena oprava soch (ak. sochař Zentner), od r. 1958 patří sloup mezi chráněné památky ČR.

Další důkladná oprava sloupu byla provedena v letech 1989-1992 (ak. soch. Helena Forstová a ak. arch. Jan Staněk). Tehdy byly originální barokní sochy včetně hlavice sloupu nahrazeny přesnými kopiemi, které vytvořili ak. sochaři Ivan Hamáček a Čestmír Mudruňka. Originály soch byly umístěny do depozitáře. V roce 2003 sloup restauroval Pavel Míka.

Sloup je kulturní památkou:

Kvalitní barokní skulptura byla zhotovena 1681-5 děčínským sochařem Abrahamem Kitzingerem podle návrhu Giulia Broggia – na upomínku moru. Na sloupu je socha P. Marie-Immaculaty se svatozáří, na soklu stojí čtyři sochy světců – ochránců před morem.

Dnešní stav příliš utěšený není – sloup je zastíněn čtyřmi přerostlými lípami a kolem něho jsou umístěny lavičky, na nichž posedávaly existence, pro něž nemám jiného slova než homelesáci.