Pamětní kámen povodní roku 2010 v Hrádku nad Nisou

U mostu přes Lužickou Nisu v Hrádku nad Nisou v místě styku ulic Okružní (samotný most) a Donínská je na místě zaniklého domu umístěn pamětní kámen povodní roku 2010.

Rozhlas:

7. srpna 2012 – Jsou to už dva roky, co přívalový déšť spláchl silnice a domy v Libereckém kraji. V Hrádku nad Nisou dnes odhalí památník, který bude srpnovou povodeň připomínat. Čedičový kámen stojí na místě jednoho z domů, který musel být kvůli poškození vodou stržen.

Památník, který bude odhalen v poledne, má tvar kamenného pětibokého hranolu. „Chtěli jsme do budoucna obyvatelům i návštěvníkům města připomenout, jak vysoko může Lužická Nisa sahat,“ vysvětluje starosta Hrádku nad Nisou Martin Půta a dodává:

„Horní hrana toho čedičového bloku bude sahat přesně do té výše, v jaké byla voda odpoledne 7. srpna 2010. Břehy Lužické Nisy se navíc historicky opevňovaly právě čedičovými kameny.“

Památník stojí na místě někdejšího domu s popisným číslem 1. Tomu voda podemlela základy natolik, že musel být několik dnů po povodni stržen.

Město díky dotacím z ministerstva pro místní rozvoj postavilo osm povodňových domků, které byly dokončeny v lednu 2011. Obyvatelé domu číslo 1 i dalších, které byly strženy, dnes bydlí v nich.

Hrádek nad Nisou má dnes dokončeny zhruba dvě třetiny oprav obecního majetku, jako jsou mosty, chodníky a silnice. Povodí Labe ale zatím stále nezahájilo práce na obnově toku Lužické Nisy.

„Podle posledních informací v tuto chvíli probíhá soutěž. V srpnu snad vyberou dodavatele a ti v září začnou dávat Nisu do pořádku,“ doufá Martin Půta.

iDNES:

7. srpna 2012 – V Hrádku nad Nisou odhalili kamenný pětiboký hranol připomínající předloňské srpnové povodně. Kámen stojí u mostu přes Lužickou Nisu, kde stál dům, jenž musel být několik dnů po povodních stržen.

Zvláštností čedičového památníku je, že horní stěna hranolu dosahuje výšky hladiny řeky při kulminaci 7. srpna 2010 odpoledne.

Na jeho místě v městské části Donín stál dříve dům číslo popisné 1. Povodeň však narušila jeho základy natolik, že se dům nakonec zbourání nevyhnul.

„Místo strženého domu se nám zdálo pro vzpomínku na povodně nejvhodnější,“ řekl starosta Hrádku Martin Půta s tím, že třítunový kvádr má lidem připomínat, co příroda dokáže.

Město postavilo pro vytopené obyvatele osm povodňových domků, velkou část nákladů tvořily státní dotace. V jednom z nich bydlí i obyvatelé zmíněného domu číslo 1.