Královská mincovna v Jáchymově – muzeum

Budova bývalé Královské mincovny v Jáchymově se nachází na rohu Mincovní ulice a náměstí Republiky nad radnicí (někdy uváděno jako Hornické náměstí). Byla vystaveně s okázalostí úměrnou jeho významu – jednopatrový renesanční dům s věžovitým arkýřem, mázhausem a pravoúhlým dvorem.

Dnes se v Královské mincovně nachází pobočka karlovarského muzea se stálou expozicí i příležitostnými výstavami, doporučená doba prohlídky je 90 minut.

Takže s využitím literatury (Muzea a galérie v ČSR, Václav Pubal a kolektiv, Olympia 1985 / Muzea a galerie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Průvodce po památkově významných stavbách, Jan Galeta a kolektiv, Foibos books 2015) a internetu:

Po udělení mincovního práva Šlikům králem Ludvíkem Jagellonským v roce 1520 byla v Jáchymově zřízena mincovna. K tomuto účelu byl zakoupen dům Kunze Eirolta, stojící vedle domu Jeronýma Šlika (dnešní radnice), v horní části města. Šlikův dům a mincovna původně tvořily jeden komplex.

Mince nesoucí na jedné straně ráz krále Ludvíka, později českého lva, a na straně druhé obraz svatého Jáchyma se šlikovským erbem, byla nazývaná podle místa svého původu – Joachimsthalergulden, Thaler – tolar.

Když v roce 1528 odňal nový český král Ferdinand I. Šlikům právo ražby mincí, přešla jáchymovská mincovna do královských rukou. Přestavba královské mincovny probíhala v letech 1532 až 1536, hned v roce 1538 ji ale postihl požár, po kterém musela být znovu opravena. Průčelí byla původně prolomena velkými sdruženými okny palácového charakteru s kamenným ostěním, která byla po požáru nahrazena ostěním z levnější terakoty.

Nároží dosud dominuje arkýř s protínavými pruty a datací dokončení stavby 1536. Vstupní portál vede do síně s průjezdem na vnitřní arkádová nádvoří, kde byly původní provozy mincovny. Po útlumu těžby stříbra v Krušnohoří skončil v roce 1671 i provoz v jáchymovské mincovně. Z původního technického zařízení mincovních provozů se dochovala konstrukce tavicí pece a mohutný dymník. Vedle mincovny stával dům mincmistra, zbořen byl na konci 70. let 20. století.

Po ukončení činnosti mincovny v roce 1671 budova plnila různé funkce. Od roku 1716 zde sídlilo Hornické učiliště, později Báňská a hutní správa nebo ředitelství Jáchymovských dolů. Od roku 1964 (některé zdroje uvádí rok 1954) zde sídlí Muzeum Jáchymov založené v roce 1923. Muzeum bylo ve správě města od roku 1945 do roku 1965, kdy se stalo pobočkou Karlovarského muzea. Od počátku byly sbírky zaměřeny na jáchymovské hornictví a lézeňství, jeho součástí je unikátní knihovna jáchymovské latinské školy ze 16. století.

Na přelomu 80. a 90. let 20. století proběhla rozsáhlá rekonstrukce celého objektu (budova byla uzavřena z důvodu havarijního stavu), při které bylo muzeum upraveno do dnešní podoby. Ve stálé expozici muzea, která je věnována dějinám města Jáchymova, se nachází např. ukázka nerostného bohatství Krušných hor, expozice dolování stříbra s pohyblivým modelem důlní činnosti, dozvíte se i o době největšího rozkvětu jáchymovské ražby mincí. Expozice seznamuje také se životem přírodovědce Georgia Agricoly, pastora Johanna Mathesia a hudebního skladatele Nickla Hermanna, nechybí zmínky o Marii Curie-Skłodowské či Františku Běhounkovi. Výstavní prosotory jsou věnovány také místnímu průmyslu a rozkvětu města v éře radonového lázeňství (jedná se o první radonové lázně na světě) k vidění je dobová balneoordinace. Krušnohorský národopis přibližuje těžký život v drsných klimatických podmínkách hor. Lze vidět i stálou (a mrazivou) expozici o táborech politických vězňů při jáchymovských uranových dolech po roce 1950. Součástí prohlídkové trasy je i rozsáhlé podzemí – v části sklepení je umístěno lapidárium s fragmenty cenných kamenických prvků, především pozdně gotických a renesančních portálů a ostění, ze zbořených jáchymovských domů (zejména z již neexistujícího domu mincmistra).

Do 18. září 2016 je k vidění úžasná expozice Bez hranic – umění v Jáchymově a Krušnohoří mezi gotikou a renesancí. Výstava, pořádaná Muzeem Karlovy Vary ve spolupráci s Národní galerií v Praze, Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze, Filozofickou fakultou Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí na Labem a Biskupstvím litoměřickým, je zmenšenou kopií výstavy, konané ve Valdštejnské jízdárně v Národní galerii v Praze. Jedná se o řadu uměleckých památek gotiky a renesance, které byly různými způsoby spojeny s horní činností. A je se vskutku nač dívat!