Kousek od náměstí Republiky v Jáchymově, „pár“ metrů od posledního funkčního dolu Svornost, se nachází jediná přístupná hornická památka, Štola č. 1, která je součástí naučné stezky Jáchymovské peklo.
Milé děti. To, co se tyčí nad vstupem do štoly, to nejsou posedy, z nichž by hodní lovci přilepšovali horníkům ulovenou zvěřinou. To jsou hlídací věže, z nichž byli střeženi (a stříleni) vězni, převážně političtí, kteří tu v okolí Jáchymova „radostně pracovali na výstavbě nového společenského řádu“.
Ale začněme odjinud. Někdy jsou i ty nejlepší úmysly neúspěšné a marné. Cituji z webu Muzea Sokolov:
V polovině 90. let zpřístupnila skupina nadšenců, sdružených v hornickém spolku Barbora ústí štoly č. 1. Cílem spolku bylo zřídit na štole č. 1 hornický skanzen. Členům spolku, v čele se starostkou paní Libuší Rudolfovou, se do roku 2005 podařilo získat pronájem pozemků od města Jáchymov a štoly od státního podniku Diamo SUL Příbram. Spolku se ale nepodařilo získat dostatek finančních prostředků a proto v roce 2005 došlo k dohodě a správu areálu a štoly převzal Krajský úřad Karlovarského kraje, který je zřizovatelem Krajského muzea Karlovarského kraje.
Prostě dobrá vůle bez peněz nestačila. Naštěstí situace nedopadla katastrofálně, a od roku 2008 je možno do štoly vstoupit v režii výše zmíněného Muzea Sokolov. Sympatické (je) bylo v roce 2016, že i když expozici v Královské mincovně provozuje Muzeum Karlovy Vary, (máte) byla možnost koupit kromě sólo vstupenek do obojího také jednu jedinou zvýhodněnou kombinovanou, což nám poradili v Infocentru a potvrdili v Muzeu. Tady nám ale také doporučili si do štoly zavolat – je sice v sezóně přístupná od středy do neděle šestkrát denně, ale skupiny jsou omezeny na 20 návštěvníků a stává se, že je obsazeno (tábory, výlety apod.). Prohlídka samotná trvá cca 40 minut a před vstupem do štoly každý u pokladny nafasuje helmu. Uvnitř štoly je chladno, vyplatí se teplejší oblečení i v parném létě, a počítejte s 97 % vlhkostí vzduchu.
Ke štole se dá dojet autem, nebo dojít po modré turistické značce z náměstí dřevěnou krytou chodbou kolem zmíněného dolu Svornost, kde se jímá voda pro místní lázeňský provoz.
A k samotné štole s pomocí internetu, infotabulí a letáčků z Infocentra:
V roce 1952 vyrazily Jáchymovské doly v těsné blízkosti dolu Svornost Štolu č. 1 o délce 260 m, která měla ověřit výskyt uranového zrudnění. Ražba byla zahájena dne 1. 7. 1952, čelby štoly ve vzdálenosti 230 m od portálu bylo dosaženo dne 1. 9. 1952. Štola při svém hloubení po cca 190 metrech proťala historické dobývky na stříbrné žíle Jan Evangelista. Ve vzdálenosti 178 m od portálu byla jižním směrem vyražena rozrážka v délce cca. 50 metrů. Čelby jižní sledné chodby bylo dosaženo dne 1. 12. 1953, čímž pravděpodobně skončily na štole razicí práce – další těžba neměla smysl, výtěžnost rud nedosahovala očekávání.
Celé pracoviště bylo spojeno s oploceným koridorem dolu Svornost, proti případnému útěku vězňů byly u vstupu a v místě střetu s historickou štolou nainstalovány masivní mříže (vyrobené z kolejnic). Provoz štoly byl definitivně ukončen v roce 1957.
V roce 2008 byla Štola č. 1 zpřístupněna pro veřejnost, jsou v ní k vidění ukázky různých druhů výztuže, důlních vozíků a dobývacích technik. Zázemí Štoly č. 1. doplňuje hornickou památku o připomínku tábora Svornost, ve kterém nuceně pracovali političtí vězni. Expozici doplňují nálezy, které byly v areálu původně stříbrného a později uranového dolu objeveny. Uvidíte například dva katry (mříže), které sloužily k uzavírání vězňů pod zemí, nebo předměty, které byly nalezeny v prostorách lágru Svornost (lágrové komínky, stínidla lamp a pod.). Atmosféru tábora doplňují i obnovené Mauthausenské schody, kudy vězni chodili, strážní věže a zázemí areálu je v replice někdejšího táborového domku. Podél hornického skanzenu u Štoly č. 1 vede 8,5 km dlouhá naučná stezka Jáchymovské peklo.
Štola je vybavena výkonným odvětráváním radonu. Hukot je slyšitelný zdálky, po dobu vlastní prohlídky se ale ventilátory vypínají. Kolejnice, vedoucí štolou, jsou přeneseny odjinud, stejně jako dobývací stroje a vogony. Původní kolejnice, s ještě menším rozchodem, se dochovaly jen v malé části v nejzazší části štoly.
