Socha Panny Marie před kostelem svatého Mikuláše v Mikulášovicích

Před kostelem svatého Mikuláše v Mikulášovicích stojí dvojice soch, vpravo od schodiště je to socha Panny Marie.

V knize Mikulášovice-Nixdorf aneb Dlouhá historie nejdelšího města českého severu od Petra Karlíčka a Jana Němce se uvádí:

Z drobnějších sakrálních památek je dlužno zmínit sochy … u hlavního vchodu do kostela. Sochu Neposkvrněné Panny Marie (Immaculaty) dal již roku 1698 vytvořit obchodník Elias Hielle.

Obě sochy jsou součástí kulturní památky-kostela:

Pískovcová barokní socha v životní velikosti je oděná v rouchu s bohatě zřasenou draperií a je umístěna na hranolovém soklu s patkou a korunní římsou s akantovým vlysem. Panna Marie stojí v kontrapostu na zeměkouli ovinuté hadem a má sepnuté ruce.

Socha Panny Marie Immaculaty se nachází v areálu barokního kostela sv. Mikuláše, který byl v průběhu své existence několikrát přestavěn. V letech 1694 – 1696 probíhalo rozšíření kostela pod vedením zednického mistra Baltzera Hilleho, který během výkopových prací v roce 1695 nalezl při prohlídce místa pro založení zdi v přibližně 1,8 m hluboké stavební jámě zhruba 10 cm vysokou sošku Panny Marie s Ježíškem. Zpracování plastiky odkazuje na monumentální sochařství ve dřevě v 15. století. Nález hliněné sošky dal podnět k velkému rozšíření mariánského kultu mezi místním obyvatelstvem. Obchodník Elias Hielle pod vlivem událostí nechal roku 1698 zhotovit sochu Panny Marie Immaculaty, která stojí poblíž vchodu kostela. Z popudu místního zbožného obchodníka v roce 1717 vzniklo též Bratrstvo Bolestné Matky Boží. Socha Panny Marie se nachází v zahradě novorenesančního domu č. p. 8 (Červený kříž) a je zhotovena ze světlého pískovce. Je dílem zatím neznámého autora a její vznik dle formálního projevu lze klást do poloviny 18. století. Na zadní straně dříku soklu je rytá datace 20 Juny 1698, kterou lze však dle formálního provedení vztáhnout pouze k soklové architektuře, nikoliv k soše. Původní socha, která zde byla roku 1698 umístěna, byla zřejmě nahrazena novou. Stojící postava Panny Marie Immaculaty v klasickém ikonografickém pojetí je výrazně esovitě prohnutá, v kontrapostu s odlehčenou pravou nohou. Stojí se sepjatýma rukama na sféře a bosou pravou nohou šlape na hada, obtočeného kolem sféry a svírajícího v tlamě jablko. Obličej hledí s exaltovaným výrazem vzhůru, hlava je mírně natočená k pravému rameni. Část vlasů je skryta pod rouškou, několik pramenů se však stáčí kolem obličeje. Oděv tvoří šat a plášť obtáčející levé rameno a přepadající částí cípu přes sepjaté ruce; další záhyby výrazně odletují od pravého boku postavy. Spodní šat je podvázán na hrudi tkanicí a je členěn ostře zalamovanými, převážně vertikálními záhyby sledujícími objemy postavy. Socha je umístěna na profilovaném kruhovém nástavci spočívajícím na masivním soklu tvořeném patkou, hranolovitým dříkem a krycí deskou s profilovanou římsou s reliéfním dekorem (listovec, kapky). Dřík soklu je ze všech stran zdoben zrcadly s nízkými raně barokními reliéfy. Na jižní boční straně je to okřídlená hlava cherubína s květinovým festonem, na protějškové straně květinová váza a zadní straně boltcová kartuš, pod níž se nalézá výše zmíněná rytá datace.

Jedná se o kvalitní barokní sochu neznámého autora, která je dokladem úrovně dobové kamenosochařské produkce ve Šluknovském výběžku. Socha se také váže ke zdejšímu mariánskému kultu. Současně jde o působivý doplněk intaravilánu obce.

Původní evidenční list památky:

Vpravo před kostelem na hranolovém soklu s patkou a římsovou hlavicí s akantovým vlysem, na soklíku socha Immaculaty v životní velikost, stojící na zeměkouli ovinuté hadem, se sepjatýma rukama před hrudí. Draperie řasena v bohatých zprohýbaných záhybech. Na čelní stěně soklu relief andílka s německým nápisem. Na levé boční stěně reliéfní váza s květinami, na pravé boční stěně reliefní hlava anděla s růžovým festonem, na zadní stěně soklu kartuš s festonem a datováním 1808.

Další evidenční list památky se stejným textem.

Jak je vidět z časové osy fotografií, prochází pozemek se sochou „vývojem“ – zmizel plůtek i okolní porost, samotná socha zřejmě prošla restaurováním (nepodařilo se mi nic objevit). V nápisu na čele soklu jsem schopen bezpečně poznat toliko jméno MARIA. Datování na zadní straně je 1698. Na původním evidenčním listu šlo zřejmě o chybné čtení. Pod levou částí datace je nápis, který má být zřejmě dle zápisu v Památkovém katalogu den. 20 Juny, ovšem sám od sebe bych ho takto nečetl.