Pomník padlým turnerům za sokolovnou ve Filipově u Jiříkova

V roce 2012 (konkrétně 27. října) byl za sokolovnou ve Filipově u Jiříkova slavnostně odhalen obnovený pomník turnerům padlým ve Velké válce.

Spolek pro vojenská pietní místa:

Nápis:
UNSERE GEFALLENEN
1914
REINH. ULBRICH
BRUNO HALBIG
JOSEF WEBER

1915
RUD. FRITSCHE
EMIL POSSELT
ROB. NEMANN
FRANZ REINER

1917
JOS. BREITKOPF
ADOLF HOFMANN
HEINR. SCHOBER

1918
FRANZ SCHÜTZE
ROBERT RICHTER
ED. WENZEL
FLOR. KADE
JOH. WÄSTANY

19.6.1921 – Deutscher
Turnverein Jahn Filippsdorf

27.10.2012 – Svaz c.k.
vojenských vysloužilců zemí
Koruna české
www.vyslouzilci.cz

Svaz c.k. vysloužilců na svém webu informoval:

Na konci měsíce června 2012, se vysloužilcům podařilo vypátrat v obci Filipov zničený a zapomenutý pomník turnerům, padlým v první světové válce. Po nezbytném shánění finančních prostředků se nám v rekordním čase podařilo pomník zrekonstruovat a jeho znovuodhalení je naplánováno na sobotu 27. 10. 2012. Sejdeme se v 11:00 hod. před sokolovnou ve Filipově a za účasti pana faráře dojde k požehnání pomníku. Jako již tradičně se pietního aktu účastní hosté v historických uniformách c. a k. armády. Památku padlých uctíme vystřelením čestné salvy a položením věnců. Po zaznění rakouské císařské hymny bude akce ukončena. Vysloužilci na akci srdečně zvou všechny příznivce historie i širokou veřejnost!!!

A o pátrání po něm psal:

V sobotu 30. 6. 2012 jsme vyrazili opět do terénu a chystali jsme se znovu pátrat po stopách první světové války ve Šluknovském výběžku. Protože Milan s Vendou šli pokoušet štěstí s detektorem, vyrazili jsme v minimální sestavě – Radek a Hynek. Neměli jsme úplně jasný cíl pátrání a tak jsme se nejdříve zašli podívat na šluknovské pomníky padlým, při pohledu na ně, jsem si vzpomněl na pohlednici, kterou jsem měl u sebe v albu. Pohlednici jsem okamžitě nalistoval a už jsme si prohlíželi pomník, který ve Filipově vztyčili svým padlým druhům turneři. Tím pádem bylo rozhodnuto a už za chviličku, jsme byli na cestě do Filipova.

Po krátké cestě jsme přijížděli po hlavní silnici z Jiříkova do Filipova a Radek mě upozornil na budovu po pravé straně, která měla původní průčelí s letopočtem. Dle Radka se podobala stylem architektury „Turnhalle“, ale já ho odbyl s tím, že se jedná o fabričku. Vzhledem k tomu, že jsme neměli žádný typ na konkrétního místního pamětníka, rozhodli jsme se pro osvědčenou metodu – navštívit místní hospodu. Bohužel, vzhledem k parnému počasí jsme byli jedinými hosty a po zjištění, že ani personál není místní, jsme se vzdali všech nadějí, že něco o pomnících ve Filipově zjistíme. Zkusili jsme ještě poslední naději, kterou byl místní hřbitov, po krátkém hledání jsme byli alespoň v tomto pátrání úspěšní. Avšak ihned po příjezdu, jsme zjistili, že hřbitov je totálně zdevastovaný a zarostlý. Přesto jsme se odhodlali jej prozkoumat, což přineslo asi největší událost dne – Radek šlápnul do exkrementu a já mu prorokoval, že bude mít štěstí a najde pomník. V té chvíli jsem ještě nevěděl, že následující den se tak skutečně stane.

V neděli jsme vyrazili opět ve dvou a po standardním objíždění pamětníků, které nepřineslo opět žádný výsledek, jsme přibrzdili u pana Josefa Edera ve Filipově a po rychlém seznámení, už v ruce držel naši fotografii turnerského pomníku padlým. Bohužel ani on nám nedokázal říct, kde pomník stál a poradil nám pouze s umístěním pomníku, který nechala zhotovit obec, jehož poloha je ovšem všeobecně známa. Na cestu nám ještě potvrdil, že ona budova s letopočtem v průčelí bývala skutečně Turnhalle a my vyrazili směrem k pomníku, který jsme včera těsně minuli.

Po chvilce cesty už jsme si prohlíželi krásný pomník padlým vojákům v první světové válce a konstatovali jsme, že je ve velmi slušném stavu. Když jsme provedli fotodokumentaci, vyrazili jsme směrem k Turnhalle, nynější sokolovně. Když jsme dorazili na místo, okamžitě jsme poznali, že pátráme správným směrem, domy obklopující sokolovnu, velmi připomínaly stavby zachycené na fotografii. Začali jsme s podrobnou obhlídkou, ale to už na mě volal Radek, že pomník našel !!! A opravdu, v pravém zadním rohu, přilehlého hřiště, stál sokl pomníku, který jsme včera marně hledali. Jeho vrchní část ležela jen několik desítek centimetrů od paty soklu a byla z části pod zemí, deska z černého skla, se jmény padlých samozřejmě chyběla.

Po chvilce lopotění se Radkovi podařilo polní lopatkou odkrýt část pomníku, která byla pod zemí a už jsme volali Milanovi, aby přijel s pickupem a mohli jsme pomník odvézt, aby ho někdo ještě více neponičil. Milan dorazil za chvilku, ale bohužel jsme zjistili, že odvézt vrchní část pomníku, je nad síly jeho stroje. Nelenili jsme a po chvilce vyptávání v okolí, jsme oslovili hodného domoroce s traktorem, který nám pomník pomohl odvézt do bezpečí. Věříme, že se nám pomník podaří zrekonstruovat do původní podoby a navrátit mu jeho původní účel. Jistě to nebude jednoduchý úkol, zejména vzhledem k množství akcí, které nás v nejbližší době čekají, ale snad se nám podaří vyšetřit nějaký čas a sehnat potřebné finance, aby se dílo podařilo, ve smyslu hesla VIRIBUS UNITIS.

V Centrální evidenci válečných hrobů je deska evidována pod číslem CZE4212-38743.

Pomníček s deskou připomínající 1. světovou válku – opraveno v roce 2012 ve spolupráci se Svazem c.k. vojenských vysloužilců zemí Koruny české.

V knize Tatíčku, vrať se k nám! 4 – Pomníky velké války na Děčínsku a Ústecku jen zmínky:

Filipov (Philippsdorf) u Jiříkova, 24. 5. 1921, Franz Laske, Rožany, obnovený

Souběžně s monumenty dedikovanými válečným obětem příslušných obcí vznikají také menší památníky zřizované jednotlivými spolky na památku jejich padlých členů. Na sledovaném území se jedná například o turnerské pomníky ve Filipově (1921), Jiřetíně pod Jedlovou (1922), Podmoklech (1933) nebo Prostředním Žlebu (1934), které doplňují pamětní desky instalované například v tělocvičnách v Děčíně (1922), České Kamenici (1922), Jílovém (1923), Varnsdorfu (1925) nebo Chabařovicích (1923).