Na cestě do Nancy [2] Ach má drahá…

Jo, jo, říká se to. Francie je prý moc drahá na to, aby se tam jen tak mýrnyx týrnyx člověk bezstarostně poflakoval. No nevim.

Nebyl jsem dejme tomu ve Švýcarech, zato vím, že třeba takový Londýn dokáže z člověka vytřást chlup …v takovym pubu.. Asi jak kde a taky jak co kdo hledá.

Francie nejlevnější není, to je pravda. Třeba takovej benzín 95 je tam ještě o dvacetník dražší než v Německu, takže v letošním březnu jeho cena zespoda lízala dvě eura za litr. Tedy jako když to u nás bylo fakt na pytel (při dnešních kurzech). Další věc, za kterou tam člověk musí utratit je spaní a tady, pro někoho překvapivě, to hrozný není. Od šesti set korun na hlavu a noc (tedy stejně jako u nás) se dá celkem v pohodě sehnat slušnej hotýlek s pěkným zázemím a … a pak už je to na vás. Autem zaparkujete, ale trochu zaplatíte. A pak je tu samozřejmě jídlo. Obligátně mají turisti políčeno na snídaně, doufajíce, že se napakují až do večeře. Tak na to se tu moc asi nehraje. Pokud by někdo chtěl přepočítávat cenu potravin a pochutin, které francouzská snídaně nabízí a porovnávat s cenou za to v hotelu zaplacenou, tak ať to nedělá. Ať se rovnou sebere, dojde si to za polovic koupit do krámu, k tomu se v boulangerie může stavit pro čerstvou bagetu za euro deset a to všechno si může skrčenej na pokoji drobit do postele. Přijde o skvělé ranní posezení, o ten pocit, že je postaráno, o to skvělý kafe, kterého je nekonečně mnoho … no každý má prostě možnost volby.

Stejné je to i během dne. Pokud pominu ortodoxní svačináře, můžete narazit na pizzu od osmi eur vejš, stejně tak sem z Německa pronikly i kebaby, asijský podniky, můžete natrefit na restauraci, kde se do dvacky naobědváte jako člověk (takže samozřejmě nečekejte gulášek se šesti a k tomu půllitrové nápoje, že, proboha. Jsme ve Francii přece…). Odpoledne se můžete stavit v brasserie na takové to milé presíčko za euro, co je velké jako náprstek a zabilo by vola, a tam se dívat třeba na dostihy…a nebo se můžete odměnit večer a alespoň jednou jít na večeři. Tam už to pravda dvacetieurovka na hlavu nespraví, spíš dvě, ale pořídíte za to zážitek o třech chodech ve dvou skvělých hodinách a se sklenkou vína … a ty chutě … za to by i kdejaká Mařka z Hoštic zabíjela…