Hrad Hartenštejn

Hartenštejn, zřícenina pozdně gotického hradu, se nachází na výrazném Zámeckém vrchu (733 m n. m.) u městečka Bochova asi 16 km jihovýchodně od Karlových Varů.

Pamatuji doby, kdy tu k vidění zrovna moc nebylo, a nepozorné oko klidně mohlo přehlédnout, že na vrcholku vůbec kdy nějaký hrad stával. Zbývalo toho málo, stromy rostly všude, zbytky zdí se hroutily… Dnes už je všechno úplně jinak.

Vrátil jsem se sem poprvé v říjnu 2015 a málem bych přísahal, že jsem tu nikdy nebyl. Nově zrekonstruovaná severní bateriová věž, od níž se půjčují klíče v Infocentru ve městě, všude kolem stavební materiál, parta dělníků, vrcholky stěn překryté drny. Jen jsem měl smůlu na počasí, mlha zakrývala vše kolem od pár metrů. I proto jsem se vrátil znovu v červenci 2016, a opět nevycházel z úžasu. Po stavebnících už ani památky, terén změněn, všude novotou svítící informační tabule… A konečně také počasí, které umožnilo rozhlédnout se z věže až na Klínovec, tankovou střelnici v Doupovských horách nebo na Vřesovou.

Ale popořadě – jak již řečeno, je víc než vhodné před návštěvou hradu zajít do městského infocentra v Bochově. Hrad je sice volně přístupný celoročně, ale v sezoně od dubna do října je přístupná věž, zvaná Karlovarská. Zaplatíte (v roce 2016 dvacetikorunu), v roce 2021 je vstupné navýšeno na 30,- Kč, a proti záloze 200,- Kč a prokázání se platným osobním dokladem dostanete klíče a instrukce, jak po odemčení věže deaktivovat alarm (a při odchodu ho opět zapnout). A věřte tomu, že se to vyplatí.

Na hrad vede z města Bochov odbočka červené turistické značky. Před zakázaným vjezdem do polí je malé parkovišťátko a podél cesty nově vysázená alej, na níž jsou jednotlivé stromy označeny svými sponzory. Po celou cestu mezi ohrazenými pastvinami máte hrad na očích. Přímo pod kopcem další závora a infotabule, a cestička kroutící se kolem dokola. A pak už jen fungnágl nově opravená zřícenina, doplněná zábradlím, odpadkovými koši a několika lavičkami – rozhlížet se totiž dá nejen z věže…

Je tedy čas využít internet, domácí knihovničku a aktuální infocedule na hradě a podívat se na jeho osudy.

Hrad, nazývaný původně Neuhartenstein, založil Jindřich II. z Plavna jako vojenský opěrný bod někdy před rokem 1473, když byl nedaleko stojící Hungerberg na Hladovém vrchu v Bochově zničen v roce 1469 královskými vojsky Jiřího z Poděbrad (páni z Plavna patřili mezi velké odpůrce Jiřího Poděbradského). Sídlo dostalo název Nový Hartenštejn podle rodového hradu v Sasku. Při jeho stavbě se projevily negativní vojenské zkušenosti ze ztráty Hungbergu a byl budován podle nejnovějších pravidel vedení obranného boje. První písemná zmínka o hradu Hartenštejn pochází z již zmíněného roku 1473, kdy jej Jindřich III. z Plavna zastavil Bohuslavovi ze Schwanebergu, roku 1477 byl dále zastaven Jindřichu z Géry, roku 1496 Anně Zedwitzové. Nakonec jej ale Jindřich III. z Plavna vyplatil a v roce 1519 na hradě zemřel. Druhá manželka Jindřicha III., kněžna Barbora Anhaltská, se znovu provdala za Jana Mašťovského z Kolovrat, který se pak také psal „z Hartenštejna“.

Po smrti Jindřicha IV. z Plavna 19. května 1554 drželi zboží jeho synové Jindřich V a Jindřich VI. – hrad získal v dědickém řízení roku 1563 Jindřich VI. V roce 1567 připadl neobývaný hrad Jindřichovi Mikuláši Hasištejnskému z Lobkowitz.

Nový majitel prodal roku 1573 zpustlý hrad, město Bochov, vesnice Tašovice, Německý Chloumek a Těšetice Adamu staršímu Štensdorfovi ze Štensdorfu a na Údrči. Ten sice hrad obnovil, ale sám bydlel v Bochově, kde roku 1579 zemřel.

Vdova a její tři synové opět uvedli hrad do obyvatelného stavu. V roce 1588 se jeho synové o rodové panství rozdělili a Hartenštejn dostal nejstarší Anzelm. Už roku 1589 Anzelm Štensdorf ze Štensdorfu vyměnil Hartenštejn a dva domy v Bochově za statek Kaštice s Jeronýmem starším Hrobčickým z Hrobnice, na Březnici a Manětíně.

Po Jeronýmově smrti 1602 zdědilo zdejší boží jeho pět synů,kteří si majetek rozdělili. Roku 1606 po smrti jednoho z nich připadl Hartenštejn Ferdinandu Burianovi Hrobčickému, který ale rovněž sídlil v Bochově. Po jeho zadlužení roku 1608 koupila panství v dražbě Marianna Černínová, rozená Svárová, která roku 1609 prodala hrad Vilému staršímu z Lobkowitz. Ještě téhož roku se stal novým majitelem Linhart Colonna z Felsu, který se stal jedním z hlavních vůdců stavovského povstání v Čechách. Nový majitel připojil Bochov a Hartenštejn roku 1609 k Andělské Hoře. Hrad opuštěn definitivně a zpustl. Linhart Collona byl radikálním luteránem a výrazně se angažoval v českém stavovském povstání v letech 1618-1620 na straně proticísařské. Po Bílé Hoře byl proto dne 26. dubna 1621 místodržitelským úřadem posmrtně odsouzen ke ztrátě cti i všeho majetku. V roce 1622 následně od královské komory za 97.922 kop míšeňských grošů odkoupil panství Andělská Hora spolu se Stružnou, Bochovem s hradem Hartenštejnem a Činovem Heřman Černín z Chudenic spolu s manželkou Marianou Černínovou ze Svárova. Jeden z posledních majitelů, Antonín Hladík, zpustlý Hartenštejn prodal poštmistrovi Beerovi z Bochova. Ten takřka smrtelnou ránu zasadil hradu zřízením kamenolomu – kámen z hradu byl používán na stavby domů ve městě. Roku 1927, kdy město Bochov za 500 Kč zříceniny hradu Hartenštejn odkoupilo, zbyly z hradu v podstatě jen základy. V prvé polovině 20. století s počínajícím rozvojem turistiky byl hrad z popudu stavitel Ing. Aloise Naffa částečně vykopán a věž nepříliš šťastně dostavěna a zastřešena, interiér byl upraven k ubytování. Ke konci 30. let nad torzem jižní věže vznikl betonový taneční parket a začaly se zde pořádat taneční odpoledne a hrát divadelní představení. Po druhé světové válce zřícenina opět zpustla.

Na lepší časy se začlo blýskat roku 2006, kdy začala postupné rekonstrukce. V roce 2007 byl proveden archeologický výzkum, který objevil torzo chlebové pece. Překvapivý objev vyvrací dosud přijímaný fakt, že hrad byl pouze posádkový a stráže se na něm průběžně střídaly – musel fungovat určitou dobu také jako pobytový, protože jinak by taková pec neměla opodstatnění.

Stavební údaje:

Čtverhranné staveniště hradu zaujalo vrchol osamělého kopce Schlossbergu. Z obvodové hradby vystupovaly ve středech tří stran polookrouhlé bateriové věže, vybavené klíčovými střílnami. Jejich suterény byly klenuté a sestupovalo se do nich z nádvoří. Zachovaná severní bateriová věž, zvaná Karlovarská, původně se čtyřmi podlažími, byla roku 1936 dostavěna do původní výšky a doplněna vyneseným dřevěným patrem a nově zastřešena. Během rekonstrukce v letech 2006-2012 byla věž opět doplněna samonosnou dřevěnou nástavbou a přeměněna na rozhlednu. Nástavba včetně střechy není přímo položena na historickém zdivu věže, ale je ukotvena k dřevěné konstrukci umístěné uvnitř obvodového zdiva věže. Vše je pevně spojeno a fixováno se zemí mohutnými ocelovými lany. Takto jsou staré, původní stěny věže ochráněny před nadměrným zatížením. Celkový výška věže je 15 metrů, vyhlídková plošina se nachází ve výšce 10 metrů. Pod torzem východní bateriové věže se nachází zachovalý klenutý suterén.

Čtvrtou západní stranu chránila velká polygonální bašta, ze které v místech vstupní brány vystupovala menší polookrouhlá bašta. V jihozápadním nároží stál malý palác. Většina dalších budov, které stály po obvodu jádra, zanikla. Lze předpokládat, že se jednalo o zástavbu lehčí konstrukce, např. dřevěnou nebo hrázděnou, která tvořila ubikace posádky. Při vstupu do východní věže je na nádvoří vyzděná 34 m hluboká kamenná studna.

Stavba hradu probíhala zřejmě dle jednoho záměru ve dvou hlavních stavebních fázích. V první byly vystavěny všechny tři bateriové věže a vznikla i studna. Následně vznikly úseky hradeb a objekty mezi nimi. Ve východní části hradu se jednalo o masivní, silnou hradbu dosahující šíře 2,6 m, která dle dochovaného šmorcování na Karlovarské věži dosahovala značné výše (do úrovně jejího 2. patra).

Přístupová cesta stoupala k hradu po spirále kolem všech bateriových věží k bráně. Problémem je, že vstup do brány je po ní tak ostře zlomen, že by prostupem v hradbě nebyl schopen projet žádný povoz. Odpověď by zřejmě mohl dát jen podrobný a hloubkový archeologický průzkum, zatím se zvažuje, zda cesta původně nevedla obráceně.

Hartenštejn je dodnes považován za nedoceněnou stavbu, představující velmi promyšlený systém dělostřelecké ochrany a přesahující svým stavebním významem rámec Čech. Jedná se o jednu z prvních staveb pozdně gotických obranných systémů na našem území. Paradoxem je, že nikdy nebyl dobýván…