Naučná stezka Vlčí jámy (Horní Blatná)

Článek je součástí seriálu Naučné stezky, vyhlídkové okruhy

Přírodní památka Vlčí jámy byla vyhlášena v roce 1975, nachází se na jihozápadním úbočí Blatenského vrchu v Krušných horách severovýchodně od města Horní Blatná, a důvodem její existence je ochrana pozůstatků středověkých dobývek cínových rud.

O okolí Horní Blatné jsem už psal. Jedná se o snadno přístupnou výletní lokalitu, kam vás z Karlových Varů doveze i dnes krušnohorský Semmering, kdysi dávno to bylo za pár drobných. Snadno přístupná naučná stezka (délka cca 5,5 km) tu vede už roky, já před sebou mám velmi obsáhlou publikaci o ní, vydanou Okresním národním výborem Karlovy Vary už v roce 1982, jejímž autorem je pracovník karlovarského muzea Stanislav Burachovič (pracuje v muzeu dodnes!)

To nejdůležitější a nejatraktivnější na trase naučné stezky tvoří dvě místa – samotná Vlčí jáma a Ledová jáma.

Vlčí jáma byla původně dolem Wolfgang. Dnešní propadlina na místě zřícených chodeb a komor je přes 120 metrů dlouhá, široká asi 14 metrů a hluboká až 25 metrů. Původně povrchový důl míval nakonec šachty až v hloubce 85 metrů, což z něj činilo ve své době výjimečné dílo, jedno z nějvětších v Hornoblatenském revíru. Udivující je fakt, že něco takového vzniklo ve zdejší žule, hodně tvrdém kameni. Začátek je v povrchovém dobývýní ložiska o mocnosti až několika metrů. V 16. století byla vyhloubena do hloubky až 25 m rozsáhlá komora, jejíž strop se později zřítil. Později se pak uvolnila i hornina na bocích a rozsedlina se rozšířila. Za rudou se ale šlo stále hlouběji, už v 16. století sahaly výkopové práce až do 35 m pod povrch. V 18. století pak byla zdejší žíla nafárána na úroveň štoly Vavřinec, cca 60 m pod povrchem, a postiupně dobývána až do úrovně 1. patra dolu Vavřinec ve zhruba 85 m pod povrchem. Jen ostré a znalé oči dnes v úbočích rozeznají zbytky starých chodeb a komínů, tesaných úzce jen tak, aby se havíř protáhl…

Druhým místem je Ledová jáma – 15 až 20 metrů hluboká a velmi úzká propadlina, vytvořená hlubinnou těžbou cínových rud. Jde o pozůstatek dolu Jiří, který je dnes částečně zasypaný kameny, uvolněnými ze stěn. Podle historických pramenů dosahoval důl hloubky až 50 m. Tím nejzajímavějším je tu fakt, že vlivem specifického vzdušného režimu v úzké průrvě se zde po celý rok udržují velmi nízké teploty a na samém dně propadliny leží tzv. jeskynní led. Staré zprávy zaznamenávají, že za bitvy národů u Lipska se tu vytěžilo 6 fůr ledu pro ošetření vojáků. Dnes tu nic tak velkého nečekejte, lokalitě ublížilo odlesnění a hlavně incident z roku 2005, kdy parta Sasíků rabovala materiál na stavbu sněhuláka. Vlastně dodnes se tenhle unikát z uštědřené rány příliš nevzpamatoval.

Relativní novinkou je vyústění výše zmiňované štoly Vavřinec kousek od Horní Blatné, ale k vidění je tu nej vývěr spodní vody a informační tabule.