Reliéf Dělník, úředník a zemědělec na bankovní budově v Divišově ulici v Hradci Králové

Na boční stěně budovy banky na náměstí Osvoboditelů v Hradci Králové směrem do Divišovy ulice je umístěn reliéf Dělník, úředník a zemědělec.

Wiki:

Budova je zdobena třemi pískovcovými reliéfy od Josefa Škody. Prvním z nich je lev umístěný v prvním patře nad hlavním vstupem do budovy. Druhým a největším je pásový reliéf přímo nad hlavním portálem. Ten je jakousi prezentací bankovního domu. Představuje celkem deset postav: muž zcela vlevo kreslí návrh, druhý ho filmuje a třetí vyrývá grafickou desku, aby připravil emisi bankovek, čtvrtý a pátý muž pak pracují s tiskařským lisem, šestý muž s lupou kontroluje kvalitu emise, sedmý a osmý v trezoru počítají bankovky a balíčkují je, poslední dvojice pak představuje bankovního úředníka, jak předává bankovky klientovi. Zde je také podpis autora Josefa Škody a datace 1931. Poslední, třetí Škodův reliéf je umístěn na uliční fasádě, v části bez oken. Tři postavy na něm představují dělníka, rolníka a uprostřed pak zástupce pracující inteligence. Tato postava s telefonem v ruce je prý kryptoportrétem samotného Jana Rejchla.

Památkový katalog:

Reliéf Josefa Škody z roku 1931, umístěny u vstupu do Divišovy ulice, zobrazuje představitele všech profesí, které pomáhají prosperitě státu – dělník, úředník a zemědělec.

Původní evidenční list památky (budova banky):

Levá část jižního průčelí bez oken, se Štursovým vlysem (postavy 3 mužů, alegorie průmyslu, zemědělství a terciální sféry).

Hradecký Deník:

28. 2. 2012 – Architekt Jan Rejchl postavil v roce 1931 na nábřeží funkcionalistickou stavbu pro Národní banku československou. Dnes ji známe jako Komerční banku. Budova je ozdobena třemi reliéfy od sochaře Josefa Škody. Civilistní sochařské dílo na budově, která měla být zasvěcena strohému účelu, není úplně obvyklé. Přesto se s tímto faktem v Hradci Králové setkáváme. Stavby architektů z rodu Rejchlů jsou vedle budov Gočárových základem mýtu o salonu republiky.

Architektonická soutěž se konala už v roce 1928. Přestože šlo o stavbu ovlivněnou funkcionalismem, architektonickým směrem, který dával přednost dokonale promyšlenému účelu celku i každého detailu, její fasádu zdobí reliéfy od Josefa Škody. Což je u tohoto stylu neobvyklé, ale pro Hradec typické.

Třicátá léta nebyla jen dobou přísného až strohého funkcionalismu a purismu, ale také epochou art deca, surrealismu, neoklasicismu a nové věcnosti. Navíc umění hodně odráželo sociální rozvrstvení národa.

Hlavní fasádu banky zdobí státní znak a reliéf věnovaný bankovnictví. Boční fasádě do Divišovy ulice dominuje monumentální realizace ze tří figur. Zleva dělník, uprostřed úředník a vpravo rolník na pozadí budov a polí se snopy. Figury vidíme uprostřed práce.

Návrh vznikl ve spolupráci sochaře Josefa Škody a malíře Josefa Heřmana. Oba byli významní umělci z Hradce Králové. Bez prací Josefa Škody si město nedokážeme představit, realizoval tu Soutok, Boženu Němcovou, L. J. Pospíšila, Koželuhy, Kováka… Josef Škoda byl žákem Quido Kociana z hořické kamenosochařské školy, pak pokračoval u Jana Štursy na pražské akademii a u Otto Gutfreunda na uměleckoprůmyslové škole.

Jasný sociální akcent je patrný ve volbě tématu reliéfu, jímž je Součinnost průmyslu, obchodu a zemědělství. Banka měla být určená všem vrstvám národa. Je to téma dobové, včetně zpracování – které je názorné a vyniká robustním měřítkem postav.

Padesátá léta a socialistický realismus nám pokazily vnímání jejich sociálně-realistického předchůdce z meziválečné epochy. I když je tady patrné použití myšlenky rovnosti a bratrství pro vyjádření image, obrazu banky, přístup umělců dvacátých a třicátých let k pracovnímu tématu byl autentický. Měl skutečně oslavit práci hlavních profesí, bez níž by banky nemohly vyvíjet činnost. Pískovcový reliéf je vlevo dole podepsaný autorem a datovaný 1931.

Informace zpracovala Martina Vítková z Galerie moderního umění v Hradci.