Budova banky na náměstí Osvoboditelů v Hradci Králové

U náměstí Osvoboditelů v Hradci Králové blízko Labe stojí blok domů, v jehož jihozápadním nároží stojí budova banky.

Wiki:

Národní banka československá je budova na nároží dnešního náměstí Osvoboditelů a Divišovy ulice v Hradci Králové. Funkcionalistická stavba byla vybudována v letech 1930–32 podle návrhu architekta Jana Rejchla.

Ředitelství Národní banky československé vypsalo architektonickou soutěž na své nové sídlo v Hradci Králové v roce 1928. Do soutěže se přihlásilo pět pražských architektů a tři královéhradečtí: Oldřich Liska, Jan Rejchl a Bohumil Waigant. Podle článku v Národních listech byla soutěž v roce 1929 zúžena na dva Pražany (Šulc a Fajfr) a dva Hradečáky (Liska a Rejchl). Definitivním vítězem se stal Jan Rejchl. Zajímavostí je, že podle původního Rejchlova návrhu měl být celý objekt obložen deskami z přírodního pískovce, nakonec ale byly použity je na soklu budovy. Stavba samotná probíhala od 4. srpna 1930 do 1. května 1932 a prováděla ji buď stavební firma architektova bratra Václava Rejchla ml., nebo stavební společnost Nekvasil – Schmidt.

Po druhé světové válce v budově sídlila pobočka Státní banky československé. V roce 1964 byl objekt zapsán na seznam kulturních památek. Po roce 1989 se Česká národní banka, která byla nástupcem Státní banky československé, přesunula do nové budovy v Hořické ulici, a původní budovu začala využívat Komerční banka, pro niž byly v roce 1993 nově vybaveny interiéry. V letech 2011–12 a poté v roce 2015 proběhly další opravy a úpravy budovy.

Dvoupatrová budova stojí na půdorysu tvaru písmene L, kratší část je orientována do Divišovy ulice. Budova je zděná, cihlová, novodobě omítnutá tvrdou omítkou. Sokl je obložen deskami z přírodního pískovce. Hlavní vchod do budovy je v západním průčelí, tj. směrem do náměstí. Pravoúhlý portál je obložený mramorem a předstupuje před průčelí. Hlavní průčelí je třináctiosé, v prvním patře vystupuje rizalit se třemi okny, na obou stranách je symetricky umístěno po dalších pěti oknech. Uliční průčelí je v levé části zcela bez oken, pravá část je pak devítiosá a v přízemí je deváté okno nahrazeno postranním vchodem s mosaznými dveřmi. Okna – ať už šestidílná v prvním patře, nebo ostatní čtyřdílná – se zachovala původní.

Budova je zdobena třemi pískovcovými reliéfy od Josefa Škody. Prvním z nich je lev umístěný v prvním patře nad hlavním vstupem do budovy. Druhým a největším je pásový reliéf přímo nad hlavním portálem. Ten je jakousi prezentací bankovního domu. Představuje celkem deset postav: muž zcela vlevo kreslí návrh, druhý ho filmuje a třetí vyrývá grafickou desku, aby připravil emisi bankovek, čtvrtý a pátý muž pak pracují s tiskařským lisem, šestý muž s lupou kontroluje kvalitu emise, sedmý a osmý v trezoru počítají bankovky a balíčkují je, poslední dvojice pak představuje bankovního úředníka, jak předává bankovky klientovi. Zde je také podpis autora Josefa Škody a datace 1931. Poslední, třetí Škodův reliéf je umístěn na uliční fasádě, v části bez oken. Tři postavy na něm představují dělníka, rolníka a uprostřed pak zástupce pracující inteligence. Tato postava s telefonem v ruce je prý kryptoportrétem samotného Jana Rejchla.

V Památkovém katalogu:

Nárožní dvoupatrová budova od architekta Jana Reichla z roku 1931 z červených cihel a kamenným obkladem v urbanisticky významné poloze. Strohé architektonické pojetí akcentují monumentální reliéfy nad vstupem a do Divišovy ulice od Josefa Škody.

Dvoupatrová budova vymezuje nároží náměstí Osvoboditelů a Divišovy ulice. Zděná cihlová s tvrdou novodobou omítkou a pískovcovými obklady na půdorysu písmena L, jehož kratší část je obrácena do Divišovy ulice, delší do nám. Osvoboditelů. Částečně uzavřený dvůr se nachází za budovou. Hlavní vchod do budovy v západním průčelí. Pravoúhlý portál vzhledem k průčelí ustupuje, je obložený mramorem, přístupný po 3 schodech. Nad portálem jeden ze Štursových vlysů – 10 postav jako alegorie mnohotvárnosti duševní práce, pískovec. U balkonu tři okna, vedle výklenku na obě strany symetricky po pěti oknech v přízemí i obou patrech. Okna v přízemí a 2. patře čtyřdílná, v 1. patře šestidílná. Všechna okna původní. Levá část jižního průčelí bez oken, se Štursovým vlysem (postavy tří mužů, alegorie průmyslu, zemědělství a terciální sféry). Pravá část devítiosá, V přízemí místo posledního okna vpravo postranní vchod s mosaznými dveřmi. Okna v přízemí a 2.patře čtyřdílná, v 1.patře šestidílná. Rovněž původní. Střechy ploché, kryté měděnou krytinou.

Původní evidenční list památky (hned dvakrát):

Nárožní budova hranolovitá s rovnou střechou, devítiosá, nad suterénem tři podlaží.

Vstup pravoúhlým vchodem mírně rizalitem vysazeným přes dvě podlaží. Nad vchodem vlys s reliéfem Josefa Škody, nad ním znak Republiky.

Fasáda z červené omítky je členěna lisénami a vroubena pravoúhlou římsou. Na bočné stěně pískovcová deska s plastikou Josefa Škody s postavami dělníka, úředníka a rolníka.

Chodba vstupu vyložena světlým mramorem, v 1. poschodí bankovní hala.
—
Bankovní budova na rohu nám. Osvoboditelů a Divišovy ulice, součást městské zástavby. Má dvě poschodí, je zděná, cihlová, s tvrdou novodobou omítkou a pískovcovými obklady. Půdorys tvoří písmeno L, jehož kratší část je obrácena do Divišovy ul., delší do nám. Osvoboditelů. Částečně uzavřený dvůr se nachází za budovou. Je podsklepená úplně, sklep zděný, omítaný, jednopodlažní, kotelna dispozičně snížena o cca 1,5 m. Stropy ploché, podlaha betonová, část. dlážděná. Přízemí doznalo řadu současných stavebních zásahů. Na vchod a zádveří navazuje vestibul, přístupný po přímém schodišti, s mramorovými obklady a dlažbou. Zábradlí mosazná. Z původních 3 služebních bytů zachovány 2, ze třetího zřízeny kanceláře aj. Zachována původní svítidla z mléčného skla a mosazi. Pravoúhlé schodiště vede do 1. a 2. patra, je osvětleno okny, stupňovitě sledujícími schodiště. Zvláštní schodiště na půdu, aktuálně využívanou jako archiv. Podlaha půdy dlážděná.

V 1. poschodí zachována původní dvorana, sloužící jako směnárna, obložená mramorem. Zachovány původní úřední přepážky (sklo, dřevo, mosaz), svítidla (skleněné koule) a mosazné odkládací věšáky. Do chodby dvě symetricky vedle vchodu umístěná barevná mozaiková okna s alegorií průmyslu a dopravy, cca 1,2 x 3 m. Ve druhém poschodí vzniklo adaptací původního ředitelského bytu 20 kanceláří.

Hlavní vchod do budovy v západním průčelí, z nám. Osvoboditelů. Pravoúhlý portál vzhledem k průčelí ustupuje, je obložený mramorem, přístupný po 3 schodech. Nad portálem v 1. poschodí výklenek, zakončený ve 2. poschodí (ředitelský byt) balkonem. Nad portálem jeden ze Štursových vlysů – 10 postav jako alegorie mnohotvárnosti duševní práce, pískovec. U balkonu 3 okna, vedle výklenku na obě strany symetricky po oknech v přízemí i obou patrech. Okna v přízemí a 2. patře čtyřdílná, v 1. patře šestidílná. Všechny okna původní.

Levá část jižního průčelí bez oken, se Štursovým vlysem (postavy 3 mužů, alegorie průmyslu, zemědělství a terciální sféry). Pravá část devítiosá, v přízemí místo posledního okna vpravo postranní vchod s mosaz dveřmi. Okna v přízemí a 2. patře čtyřdílná, v 1. patře šestidílná. Rovněž původní.

Střechy ploché, kryté měděnou krytinou.

Postaveno v letech 1930-1932, architekt Jan Rejchl, jako pobočka Národní banky československé v Praze. Dokončeno 1. 5. 1932.