Třípanský sloup na Staré pražské cestě pod Konopáčem

Na trase turistických značek – žluté Staré pražské cesty mezi Novou Hutí a železniční stanicí Jedlová a zelené E10 Stezky Českem mezi Stožcem a železniční stanicí Jedlová je na západní straně Konopáče k vidění Třípanský sloup (vlastně jeho novodobá kopie).

Wiki:

Třípanský sloup stával na hranici tří historických panství v Lužických horách na místě při jižní hranici katastrálního území Rozhled v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Ač se sloup již od roku 1999 na tomto místě nenachází, v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky je zapsán pod číslem 44069/5-5387.

Tzv. Třípanský sloup stával u rozcestí na jihozápadním svahu Konopáče u Staré pražské cesty, která byla až do konce 18. století významnou spojnicí mezi českým vnitrozemím a oblastí Lužice. Podle tradovaných informací a podle signatury na dochovaném fundamentu sloup měl být vztyčen dne 29. července 1705 na místě staršího Červeného sloupu, který zde vymezoval sporné hranice tří panství – českokamenického, tolštejnsko-rumburského a zákupského. Sloup je vyznačen na mapě z roku 1745, která dokumentovala historický spor o hranice panství.

Sloup byl opraven v roce 1927, v té době zde však již chyběla hlavice s erby panství. Podle evidenčního listu byl „sloup zvaný Třípanský“ prohlášen ministerstvem kultury za kulturní památku dne 22. dubna 1991. O osm let později, na podzim roku 1999, bylo torzo sloupu ukradeno, na místě se zachovala pouze nejspodnější čtvercová část podstavce. S přispěním státního podniku Lesy České republiky bylo rozhodnuto o vytvoření repliky historického sloupu. Poněkud zmenšená kopie Třípanského sloupu, kterou z pískovce vytesal děčínský kameník Jan Pokorný, byla na původní podstavec umístěna v červenci roku 2016.

Třípanský sloup byl vytesaný z tvrdého milštejnského křemence, z něhož byly vyráběny mlýnské kameny. Nejspodnější fundament čtvercového tvaru, na němž byl sloup vztyčen, je z pískovce. Trojboký sloup měl zaoblené vystupující hrany a byl vysoký zhruba dva metry. Na vrcholu sloupu byly vytesány erby dotčených panství.

Web o Lužických horách:

U rozcestí na jihozápadním svahu Konopáče stojí tři zajímavé kamenné sloupy. Přímo na rozcestí, kde se stýkaly hranice kamenického, tolštejnsko-rumburského a zákupského panství, byl Třípanský sloup. Ten je vyobrazen již na mapě z roku 1745 a údajně byl postaven 29. července 1705 na místě staršího, tzv. Červeného sloupu. Trojboký sloup se zaoblenými hranami byl vytesaný z tvrdého milštejnského křemence, z něhož se po dlouhá staletí vyráběly mlýnské kameny. Na vrcholu měl vytesané erby majitelů příslušných panství, ale později byl vrchol uražen a ze sloupu zůstalo jen torzo, které na podzim roku 1999 někdo ukradl. Dlouho tu pak byl jen prázdný podstavec, na němž nechaly Lesy ČR v červenci 2016 postavit nový sloup, který je zmenšenou kopií původního mezníku. Z pískovce jej vytesal Jan Pokorný z Děčína.

Hranice všech tří panství bylo možné ještě před koncem 20. století v okolí sledovat podle hraničních kamenů, označených počátečními písmeny názvů panství a letopočtem. Na temeni hřbetu byly patníky z let 1750 a 1765 a směrem k Hraničnímu rybníku stály novější patníky z roku 1803. V pozdějších letech ale byla velká část z nich rozkradena.

Web Spolku Drobné památky severních Čech:

Sloup stojí u turistické cesty, vedoucí z nádraží Jedlová na Novou Huť, na lesním rozcestí na jihozápadním svahu Konopáče.

Na čtvercovém pískovcovém fundamentu s vytesanou kamenickou značkou byl nízký podstavec ve tvaru trojlistu, na němž stálo asi 2 m vysoké torzo trojbokého sloupu s konkávně prohnutými stěnami a zaoblenými hranami. Sloup byl vytesán z tvrdého milštejnského křemence, ale v horní části byl rozlomen na dvě části, které byly později spojeny. Na chybějícím vrcholu byly kdysi zřejmě vytesané erby majitelů všech tří sousedících panství.

Třípanský sloup vyznačoval hranici Tolštejnského, Zákupského a Českokamenického panství. Vyobrazen je již na mapě z roku 1745 a postaven byl údajně 29. července 1705 na místě staršího tzv. Červeného sloupu. Třípanský sloup byl opravován v roce 1927, kdy mu již chyběla hlavice s erby. Na podzim roku 1999 ale torzo sloupu někdo ukradl a na místě po něm zůstal jen plochý čtvercový fundament. V červenci 2016 byla na původní fundament osazena zmenšená kopie sloupu.

Obnova sloupu, červenec 2016:
Z iniciativy Karla Steina z Děčína a našeho spolku proběhlo s majiteli pozemku Lesy ČR s.p. z Liberce úspěšné jednání o obnově sloupu. Nový sloup včetně erbů vytesal z pískovce kameník p. Pokorný z Děčína. Jedná se o zmenšenou kopii původního sloupu, opatřenou erby, vytvořenými podle návrhu odborníka na heraldiku.

A nakonec Památkový katalog:

Sloup byl vztyčen v místě, kde se stýkaly hranice kamenického, tolštejnského a zákupského panství. Trojboký sloup se zaoblenými hranami byl vytesán z tvrdého milštejnského křemence. Údajně měl být postaven 29. července 1705 na místě staršího hraničního sloupu, odcizen roku 1999.

Trojhranný hraniční pískovcový sloup se zaoblenými hranami a konkávními stranami spočívá na odstupněné patce. Je vyobrazen na staré mapě z roku 1745 dokumentující historický spor o hranice pozemků.