Kamenný zámecký most přes Ploučnici v Mimoni

Střed města Mimoň spojuje se zámeckým parkem kamenný most přes řeku Ploučnici.

Dnes už most pár let nemá ten účel, pro který byl zřejmě postaven – ač nese stejně jako park označení zámecký, po samotném zámku je dávno veta…

Z různých zdrojů:

Kamenný čtyřobloukový most, překračující Ploučnici těsně pod jejím soutokem s Panenským potokem. 

Vznikl zřejmě pro spojení zámku s parkem na druhém břehu řeky. Poprvé zmiňován roku 1620. Tehdy ještě dřevěný most poskytl úkryt majiteli mimoňského panství Janu Müllerovi z Mülhausenu, když jej 21. listopadu 1620 pro účast na stavovském povstání přijely zatknout císařské oddíly. Krátce poté byl pravděpodobně přestavěn do kamenné podoby a roku 1664 rozšířen na tři oblouky. Jako kamenný je bezpečně zakreslen v městských plánech z roku 1770, kdy řeka protékala pod třetím obloukem. Roku 1806 byl most poškozen při povodni, o rok později při velkém požáru Mimoně a roku 1881 opět při povodni. Nejpozději od roku 1877 je tok Ploučnice směřován na prostřední oblouk. Po roce 1945 zchátral, v l. 2006–2010 obnoven za dohledu pracovníků Národního památkového ústavu. Finanční prostředky byly získány od města i z dotačních fondů Evropské unie..

O celkové délce 55 m a šířce 4,5 m (při pilířích je poněkud širší), samotná nosná konstrukce je dlouhá 40 m. Hlavní oblouk má výšku 3,18 m a světlost 10,8 m, tři inundační oblouky světlost 11,56, 9,1 a 5,6 m. Oblouky jsou vyzděny z pískovcových kvádrů, mostovka má povrch z čedičové dlažby a římsy z pískovcových desek. Plný zděný parapet je z důvodu ochrany před povodněmi kombinován odstranitelným ocelovým zábradlím. Most navazuje na Jubilejní císařskou alej, dnešní Vranovskou alej, vysázenou v roce 1898 na počest padesátého výročí panování císaře Franze Josefa.

Most byl součástí komplexu mimoňského zámku, který spojoval s parkem na protějším břehu a dalšími objekty v této části města. Po nesmyslné demolici vlastní zámecké budovy (1984) je jednou z mála památek na barokně-klasicistní areál, který byl do roku 1945 ozdobou města. Mostu samotnému se nedostávalo patřičné péče, jeho stav se stával havarijním až k samé mezi fyzického zániku. V 70. letech 20. století byl opravován, dva z oblouků byly provedeny z betonu – o kvalitách těchto oprav svědčí skutečnost, že po dvou desetiletích byl znovu v havarijním stavu. Oprava v letech 2006–2010 zachovala nejkratší spojnici obou částí města, významně bylo také sníženo riziko povodní. Most byl slavnostně otevřen a vysvěcen 6. srpna 2010. Rozvodněná Ploučnice a voda z protržené hráze Markvartického rybníka v následujících dnech důkladně prověřila kvality a odolnost rekonstruované stavby.

Původní evidenční list památky:

Most se nalézá za zámkem, za jeho pravou částí, a přichází se po něm k ohradní zdi zámeckého parku a průchodem dovnitř. Most se skládá ze čtyř oblouků, přičemž pod prvními dvěma směrem k městu proudí voda. Pod ostatními oblouky proudí voda jen v době vyššího stavu. Mostní plocha je prodloužena daleko za oblouky. Stavba stavěna z pískovcových kvádrů, z větší části nově omítnuta, včetně spodku oblouků. Nová úprava mostu – jde o nové kovové zábradlí a nízký obrubník z betonu. Jedná se o komunikaci z městské ulice k okraji zámeckého parku.

Neoficiální stránky města:

Jak ukazují staré obrázky z období přelomu 19. a 20. století, jakož i třicátých let 20. století, měl tento most po obou stranách vozovky pískovcovou zídku, která byla obdobná jako na mostě Poštovním.

Tato ochranná mostová zídka na jižní straně mostu navazovala na východní straně na obvodovou zeď zámeckého parku a na západní straně na vstupní kamennou bránu do areálu zámku a následně na severní zámeckou zeď. Vozovka byla prašná. Na severní straně mostu vedla ochranná mostová zeď až k objektu lázeňského domu, na východní straně až do úrovně počátku cesty. Stopy této zídky na východní straně jsou ještě dnes viditelné. Obvodová zeď zámeckého parku v této části se dochovala dodnes.

Na přelomu 19. a 20. století dochází k rostoucímu zájmu o volné koupání v přírodě. Roku 1906 město rozhodlo o zřízení koupaliště na soutoku Ploučnice a Panenského potoka u Lázeňského mostu. Od místa, kde končí ochranná zídka, vedla lávka přes obecní louku k lázeňskému domu s převlékacími kabinkami. Kabinky byly odstraněny 27. 12.1917. V pozadí je vidět Zámecký most s ochrannou mostovou zídkou.

Vzhledem k tomu, že nebyly jednotlivé opravy tohoto mostu od roku 1945 zdokumentovány, je možno na základě vzpomínek starousedlíků konstatovat, že stávající zábradlí bylo zhotoveno až v již zmiňované první polovině sedmdesátých letech 20. století. Současně tudy vedl provizorní vodovodní řád. Jaká byla kvalita opravy mostu ve výše uvedeném období svědčí skutečnost, že za dvacet let později došlo opět k poškození mostu, jehož stav se dochovává podnes.

O regulování toku Ploučnice usilovaly všechny předchozí generace. Teprve roku 1955 byl prvně zadán požadavek na její uskutečnění. V rámci rozvoje uranového průmyslu došlo však nejprve k regulaci toku Ploučnice ze Stráže pod Ralskem až po Srní Potok, následně její úpravu až po Zámecký most a poté následovala regulace přes Mimoň od Zámeckého mostu až po hranici tehdejšího VVP (tento úsek byl dlouhý 2,5 km). Regulace na území města probíhala v letech 1976 až 1986. Na tuto regulaci měla navazovat regulace Panenského potoka, která však proběhla dosud pouze od Zámeckého mostu po most Písečný v období let 2004-2005.

Na začátku nového tisíciletí byla u Zámeckého mostu prováděna komplexní úprava kanalizačního uzlu u soutoku Zámeckého mostu, kdy pode dnem koryta Ploučnice, bezprostředně mezi soutokem Ploučnice s Panenským potokem a Zámeckým mostem, byl uložen kanalizační řád, který ústí do přečerpávající kanalizační jímky v místě, kde stály v 16. století první městské lázně. Jedná se o řád přivádějící odpadní vody ze severovýchodní oblasti první městské části Mimoně. Kanalizační řád přiváděný od severu je veden potrubím nad hladinou Panenského potoka.

Na tomtéž webu o rekonstrukci mostu a jeho znovuotevření:

5. srpna 2010 – Zítra bude slavnostně otevřen nově zrekonstruovaný Zámecký most. Je moc dobře, že další kout našeho města je zase o něco hezčí. Rekonostrukce mostu začala již v roce 2008, kdy byly vyvrtány sondy. Vlastní rekonstrukce proběhla v období od srpna 2009 do konce června 2010 a vyžádala si náklady ve výši cca 13,5 mil. Kč, z toho cca 12,5 mil. Kč tvořily dotace EU. Dílo je hotovo a tak nezbývá než poděkovat všem zúčastněným, kteří se podíleli na jeho zhotovení.

Podívejme se však na zajímavou a bohatou historii mostu, kterou si zde s laskavým svolením pana Osvalda Honse můžete přečíst.

Celoměstský požár roku 1806 byl katastrofou, který má své důsledky až po dnešní časy. Zhoubné plameny tehdy strávily veškeré písemnosti a dnes získané znalosti bylo nutno získávat z jiných pramenů. Jinde zachované záznamy neuvádějí přemostění přes tok řeky Ploučniceu soutoku Panenského potoka a Ploučnice jako most Zámecký, nýbrž jako Lázeňský – Badenbrücke.
Tento název je jako takový označován podle skutečnosti, že těsně před soutokem na pravém břehu Panenského potoka (Jungfernbach) byly zřízeny městské lázně. Svolení ke zřízení těchto lázní dal v roce 1512 na den Božího těla tehdejší majitel města Jan z Vartenberka. Jak se uvádí v pozdějších dobových zprávách, jednalo se o dům čp. 1/IV v dnešní Vranovské ulici (při prvním číslování domů v roce 1770 se jednalo o čp. 185). Tento dům byl v sedmdesátých letech 20. století odstraněn a další pak následovaly na rozhraní 20. a 21. století. Dnes je na tomto místě zřízena přečerpávací kanalizační stanice.

Ještě v době, kdy tento dům v druhé polovině 20. století stál, vedla od tohoto domu krátká úzká ulička podél mostu k pravému břehu Ploučnice. Tato skutečnost napovídá tomu, že se zde před postavením původního dřevěného mostu nacházel pravděpodobně brod. O Lázeňském mostu se píše prvně 11. listopadu 1620 (na den sv. Martina), kdy se pod tímto dřevěným mostem měl skrývat tehdejší majitel zdejšího panství Jan Miller z Mülhausenu před polskými husary habsburského krále Ferdinanda II.. Tento jej pronásledoval za jeho osobní účast na známé defenestraci na Pražském hradě roku 1619.

Nejstarší dochované záznamy o tomto mostě pochází ze Zapisování o Mimoni a okolí od Johanna Antona Döringa z období let 1806-1863, který uvádí mimo dalších zápisů o zdejších mostech následující : … roku 1805 vrchnosti postavený kamenný most, který se od roku 1620 uvádí jako Lázeňský, spolu s Mlýnským mostem jsou bez zvláštního významu, nepočítáme-li jejich věcný význam dopravní přes někdy nebezpečné zvednutí hladin obou toků. Je velmi pravděpodobné, že přejmenování tohoto mostu na Zámecký pochází právě z roku 1805.

Dle jiných pramenů se uvádí, že Zámecký most roku 1805 měl být silně poškozen a že jej vrchnost měla nechat opět jako kamenný postavit (Tille – Die Geschichte der Stadt Niemes -vydáno 1905). Předpoklad, že jako kamenný stál již dříve, dokladuje i plán města z roku 1770, kde je zachycen tento most v barvách, které odpovídají kamenným objektům.

Při velké povodni 9. března 1881 se část mostu zřítila (není však uvedeno která část). Na náklady města byl zřízen nový splav (není uvedeno který, s největší pravděpodobností se však jedná o splav za Zámeckým mostem na hlavním toku Ploučnice, který zvedal hladinu vtoku do náhonu na Dolní mlýn). Za Lázeňským mostem vytvořila kdysi dávno příroda přirozený ostrov, který byl s největší pravděpodobností již na sklonku 16. století využit pro stavbu tzv. Dolního mlýna. Roku 1620 se uvádí, že jej nový majitel, výrobce papíru Ossendorf, převzal jako papírový. Jako zajímavost lze uvést, že ve výše uvedeném nešťastném roce 1620 na tomto ostrově byla vinopalna, kterou polští husaři celou vyplenili. Zvednutím jezu muselo zcela jistě dojít ke zvýšenému náporu vody na tento most. Odtok vody z pravého obtoku tohoto ostrova byl poblíž níže postaveného Poštovního mostu (původně Galgenbrücke- Šibeniční).

Kdy byl Zámecký most zařazen pod dohled památkového úřadu není přesně zaznamenáno. Správa města po roce 1945 tomuto mostu nevěnovala náležitou pozornost, což zapříčinilo pozdější silné poškození mostu v první polovině sedmdesátých let. Při následné opravě byl v prvním pilíři (od západu) náhodně nalezen oválný předmět délky přibližně 13 cm. Tento měl alabastrově bílý vnitřek, ve kterém byla před stromy postava Ježíše. Celý byl obepnut mosaznou sponou. Tento předmět byl označen jako ochrance mostu. Nyní by se měl nacházet ve Vlastivědném muzeu v České Lípě. (Nález učinila pí. Šťastná při vycházce s dětmi školní družiny, kdy zahlédla náhodně při bagrování od zámku prvního pilíře předmět, který zjevně nenáležel mezi stavební materiál mostu. Díky ochotě bagristy byl tento předmět zachráněn, protože by zcela jistě byl jinak nenávratně zničen.)

A spousta fotek ->