Věž kostela svatých Petra a Pavla v Mělníku

Součástí kostela svatých Petra a Pavla v Mělníku u zdejšího zámku je věž, sloužící v turistické sezóně jako vyhlídka.

Turistický portál Mělníka:

Gotická věž chrámu sv. Petra a Pavla nabízí neopakovatelný kruhový výhled na českou krajinu s řadou dominant.

Už více než půl tisíciletí vévodí širému kraji nad soutokem Labe a Vltavy pozdně gotická věž chrámu sv. Petra a Pavla. Jistě měla své předchůdkyně v době románské i starší gotické. Se stavbou se započalo na počátku 80. let 15. století. Tehdy se kostel přestavoval díky odkazu královny Johany z Rožmitálu, která v Mělníku v roce 1475 zemřela a dle dobových pramenů byla v Mělníku i pochována. Stavitelem věže byl Johann Spiess z Frankfurtu. Věž kromě strážní funkce sloužila jako zvonice. Původní zvony vzaly požáry či byly rekvírovány pro válečné potřeby. Dnes jsou ve věži celkem 3 zvony a mělničtí zvoníci je rozeznívají v pravidelných denních časech, ale i na počest významných událostí. Každoročně např. zahajují Mělnické vinobraní.

Ochoz věže se nachází ve výšce 37 metrů nad zemí. Co vše z věže shlédneme, záleží na tom, zda se podíváme z ochozu přímo pod sebe, nebo se zahledíme do dáli. Hned pod vámi je Stará škola, zámecká vyhlídka s bustou Viktora Dyka a zámek. Pod lobkowiczkou vinicí Sv. Ludmila se třpytí voda řek – Labe, Vltavy – a laterálního kanálu se zdymadlem. Vpravo od něj se ukrývá za anglickým parkem obec Hořín s hodnotnou stavbou barokního zámku (nepřístupný). Za dobré viditelnosti je možné dohlédnout např. na města Kralupy nad Vltavou i Kladno, stejně jako severněji na vrcholky Českého středohoří, před nimiž “sedí” homole hory Říp.

Návštěvní doba by měla být k dohledání zde ->

Protože je věž součástí památkově chráněného kostela, samostatných popisů je poskrovnu. Takže z různých zdrojů:

Nejvýraznější stavební částí trojlodního gotického kostela viditelnou ze širokého okolí je chrámová věž, vysoká 60 metrů. Věž čtvercového půdorysu s barokním zakončením tvoří dominantu města Mělník a tyčí se nad soutokem Labe s Vltavou. Pochází z druhé fáze gotické výstavby. Byla založena roku 1483 a dokončena, jak hlásá letopočet na nejvyšší římse, roku 1488. K letopočtu je připojen kryptogram IOHS CPR D FUTU MOR. ThDr. Antonín Podlaha ho přečetl takto: Johann Spiess z Frankfurtu stavitel. Pod velkým severním oknem se zachoval pískovcový reliéf znaku Českého království. Roku 1681 po velkém požáru, nahradili gotické ukončení věže barokní cibulovitou bání z šindele. Během této přestavby nahradili šindeli i prejz na střeše kostela. V roce 1937 ale kvůli špatnému stavu krovu zastřešili věž přesnou kopií a střechu potáhli měděným plechem. Znovu byl osazen spadlý kříž jištěný bleskosvodem. Věž chrámu byla opatřena novou bílou fasádou v roce 1972.

Věž vyrostla v průběhu několika let, což její stavitelé zaznamenali na několika místech. Rok 1486 nese klenba přízemí věže, kaple Božího hrobu, která patří spolu s komnatou prvního patra k nejhodnotnějším prostorům kostela. Letopočet 1487 nalezneme na římse pod velkým gotickým oknem na východní straně a konečně římsa nad ním je opatřena letopočtem 1488. Ten je součástí kryptogramu prozrazujícího jméno stavitele Johanna Spiesse z Frankfurtu.

Čtyřhranná věž s boky deset metrů dlouhými je po ochoz vysoká 35,4 m a ke špičce 59 metrů. Vchod do věže je venkovní i vnitřní. Na vrcholu zachována věžní světnička.

Původně byla věž zakončena gotickou jehlancovou střechou, jak je patrné na obraze Filipa Massance s námětem sv. Ludmila učící sv. Václava (1679) na bočním oltáři v severní lodi. Pozadí ústředního výjevu tvoří silueta města Mělníka v podobě před ničivým požárem roku 1681. Následující oprava dala věži raně barokní cibulovitou báň doplněnou cibulkami nad nárožními věžičkami ochozu. Věž sloužila jako strážní místo i jako zvonice.

Roku 2006 byla zahájena náročná oprava věže s cílem jejího zpřístupnění. Ochoz věže  je ve výšce 37 metrů a návštěvníkovi se z něho naskytne opravdu nezapomenutelný výhled do kraje a na město.

Reference o opravě věže:

Cílem stavebních a restaurátorských prací bylo odstranění havarijních stavů u některých z gotických prvků památky. Záměrem investora bylo zpřístupnění věže kostela sv. Petra a Pavla pro veřejnost. Společně s kostnicí, která se nachází v kryptě kostela, je i vyhlídková věž v současnosti přístupná celoročně.

Součástí prací, které zajišťovala GEMA ART GROUP a.s. byly bourací práce, dodávka a montáž zabezpečovacího systému a nová elektroinstalace. Vedle odborných zásahů, které prováděli restaurátoři s odpovídající licencí Ministerstva kultury ČR, bylo nutné přistoupit ke statickému zabezpečení krovu střechy.

Práce na kostelní věži trvaly bezmála dva roky (v letech 2005 až 2007). Oficiální ukončení zásahu bylo stanoveno na 15. listopad 2007.

Odborné zásahy týkající se kamenných prvků zahrnovaly zejména restaurátorské a konzervační práce na soklu věže a kamenných částí chodbičky vedoucí na kruchtu.

Sokl vytvořený z pískovcových kvádrů o různých velikostí dosahuje výšky 170 až 230 cm. Na stav kamenného soklu měla vliv všudypřítomná vlhkost, která degradovala povrch pískovce. Zejména sokl severní části věže byl intenzivně napaden porostem mechů a lišejníků. V neuspokojivém stavu se nacházelo spárování, které bylo v minulosti nevhodně vytvořené, nebo zcela vypadané. Odborníci nejprve provedli čištění suchou cestou, čímž se odstranily prachové depozity. Mechy a lišejníky se z povrchu eliminovaly za užití vhodných biocidních prostředků, které nenarušily hmotu horniny. Poté následovala etapa konsolidace kamene speciálními organokřemičitými přípravky. Rozsáhlejší trhliny se injektovaly. Mechanicky poškozené a chybějící části soklu se doplnily umělým kamenem. Na výplň vypadaného spárování se užilo vápenné malty. Nově doplněné části se samozřejmě opticky zharmonizovaly s okolím. Na závěr se provedla preventivní hydrofobizace.

Kamenné prvky, které byly předmětem restaurování, se nacházely v exteriéru i interiéru chodbičky vedoucí na kruchtu kostela. Vykazovaly podobná poškození jako pískovcový sokl, proto byl i postup restaurátorských prací téměř totožný. Znečištění vnější části chodbičky dosahovalo rozsáhlejších rozměrů, problémy způsobil zejména holubí trus. Vlivem špatného spárování se interiér chodbičky potýkal se zatékáním vody. Kámen tak trpěl vysokou salinitou, čímž docházelo k rozrušení horniny. V rámci zásahu se proto přistoupilo k odsolování povrchů za užití zábalů s destilovanou vodou.

Podle letáku Mělnické sochy a plastiky z roku 2022 jsou na věži v nikách na rozích stavby sochy svatého Václava, svaté Ludmily a svatého Vojtěcha.