Kostel Čtrnácti svatých pomocníků v Mělníku

Součástí areálu bývalého kapucínského kláštera, v němž sídlí Regionální muzeum Mělník, je Kostel Čtrnácti svatých pomocníků.

V knize Muzea a galerie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Průvodce po památkově významných stavbách) Jana Galety a kol. (FOIBOS BOOKS s.r.o. ve spolupráci s Asociací muzeí a galeri ČR, Národním informačním a poradenským střediskem pro kulturu a Národním památkovým ústavem 2015) se o budově píše:

Areál bývalého kapucínského kláštera leží v severní části náměstí Míru. Tvoří ho jednolodní obdélný kostel s trojúhelným štítem a malbou sv. Františka s Kristem na fasádě. Kostel je velmi jednoduchý, jak je pro kapucíny obvyklé. Sousedící budovy konventu se do ulice projevují napravo od kostela, coby dům s podloubím a sousoším Nejsvětější Trojice.

Kostel byl přistavěn ke konventu v letech 1752-1753, po zkonfiskování kláštera v roce 1950 zde sídlila lidová škola umění a od roku 1999 muzeum.

Městské informační centrum Mělník:

Kostel Čtrnácti svatých pomocníků se nachází na náměstí Míru v těsném sousedství bývalého kapucínského kláštera, dnešního sídla Regionálního muzea. Jedná se o barokní stavbu která vznikla v letech 1750-1753. Kostel byl vybudován Řádem menších bratří kapucínů, tj. jednou z větví františkánského řádu. Průčelí kostela tradiční kapucínské dispozice zdobí obraz sv. Františka z Assisi.

Na místopisném webu:

Areál kapucínského kláštera (hospice) s kostelem Čtrnácti svatých pomocníků se nachází v severním rohu Náměstí Míru. Kostel má typické kapucínské průčelí i vnitřní uspořádání. Zcela atypická je však přiléhající budova kláštera, vzniklá nepříliš náročnou přestavbou městského domu a přístavbou severovýchodního křídla v prostoru bývalé zahrady při městských hradbách. Areál nemá klasický rajský dvůr, jen zcela nepatrný dvorek, a svým uspořádáním v podstatě odpovídá měšťanským domům. Běžnému měšťanskému domu se blíží i do náměstí otočené průčelí s podloubím. Sousoší Nejsvětější Trojice z 3. čtvrtiny 18. stol. bylo na průčelí osazeno až v roce 1932. Pod klášterem ve skále tesané sklepy z 2. pol. 14. stol. ve třech výškových úrovních.

Dům, v němž se klášter nachází, vznikl stejně jako domy sousední ve 2. pol. 14. stol. Roku 1749 jej vdova po Ignáci Tschebischovi z Falkenberka Marie Terezie darovala kapucínskému řádu, který již v Mělníku od počátku století vypomáhal s duchovní správou, k založení hospice. Již následujícího roku sem byly vysláni čtyři bratři z konventu v Roudnici nad Labem. Roku 1751 byl přikoupen i sousední dům, na jehož místě byl vybudován kostel. Zároveň bylo vybudováno i zadní křídlo, sloužící řeholníkům jako zázemí. Za josefínských reforem měl být klášter zrušen, avšak na žádost purkmistra a městské rady, zdůrazňující duchovní službu zdejších mnichů a jejich péči o nemocné, bylo od zrušení upuštěno. Klášter tak fungoval až do roku 1950. Po jeho zrušení a zestátnění zde byl výtvarný odbor Lidové školy umění a roku 1999 se sem ze zámku přestěhovalo regionální muzeum. V současné době je v přízemí prodejna suvenýrů a kavárna, v poschodí stálé expozice (středověké město, měšťanský a vesnický interiér z konce 19. stol., příroda Polabí) a v podkroví výstavní prostor. V rámci prohlídky jsou přístupné i sklepy.

V Památkovém katalogu:

Kapucínský kostel je mimořádně hodnotnou památkou. Reprezentuje ve městě jinak téměř nezastoupené církevní baroko. Kostel se rovněž uplatňuje jako lokální dominanta, pohledově uzavírající severní část východní fronty náměstí.

Kapucínský kostel je součástí areálu bývalého kapucínského kláštera čp. 54, umístěného na severním konci východní fronty náměstí. Kostel je situován na SZ straně areálu a budovy konventu, rozmístěné kolem obdélníkového dvora, na JV straně areálu. Kostel je jednolodní obdélný, s odsazeným pravoúhlým presbytářem a obdélnou sakristií. Průčelí obrácené do náměstí je trojosé, ukončené trojúhelným štítem. Dekorativně zdůrazněnou střední osu tvoří obdélný portál ukončený vysazenou římsou s rozeklaným frontonem ve formě stáčejících se volut. Na fronton dosedá obdélné vpadlé pole, orámované pásovou šambránou s ušima a s vrcholovým klenákem, které zároveň podpírá kruhové okno lemované ve spodní části profilovanou římsou. Krajní osy jsou okenní. Ve štítu, odděleném vysazenou profilovanou římsou, jsou prolomena dvě půlkruhově ukončená okna a jedno kruhové, umístěné těsně pod vrcholem. V nárožích – po stranách štítu jsou na římse posazené čučky v podobě komolého jehlanu. Po stranách presbyteria jsou nižší úzké přístavby, jeho zadní stěnu kryje zadní budova konventu. Kostel završuje sedlová střecha s bobrovkami, nad presbytářem se zvedá sanktusová věžička s cibulovou bání pokrytou plechem. Loď kostela je zaklenutá valenou klenbou na přízedních pilířích, kruchta na západní straně lodi je podklenutá křížovými klenbami. Protáhlý presbytář je zaklenutý valenou klenbou s pětibokými výsečemi.

Původní evidenční list památky:

Jednolodní podélná barokní stavba z roku 1752 s malým obdélníkovým presbytářem a obdélníkovou kaplí na evang. straně. Presbytář zakončen rovnou plochou zdí a prolomen okny, zaklenut valenou klenbou. Loď zaklenuta valenou klenbou s výsečemi, členěna širokými pilastry a prolomena na západní straně obdélníkovými okny. Triumfální oblouk půlkruhově zakončený. V jižní části lodi kruchta, podklenutá, otevírající se do hlavní lodi třemi oblouky. Hlavní vchod na straně jižní. Sedlová střecha kryta taškami. Kostel je bez věže. Hlavní průčelí na jižní straně ploché, členěno obdélníkovými okny, nad ním trojúhelníkový štítový nástavec prolomený dvěma okny půlkruhově zakončenými. Obraz 14 pomocníků od J. Sterna z r. 1766.

Na webu muzea:

Novým sídlem Regionálního muzea Mělník, příspěvkové organizace se stal v listopadu 1999 dům čp. 54 na mělnickém náměstí Míru. Jedná se o bývalý kapucínský klášter, původně měšťanský dům, který tvoří spolu s řádovým kostelem závěr bloku domů na východní straně náměstí v místě, kde z něj vyúsťuje Erbenova ulice. Výstavbu těchto původně gotických domů zařadil průzkum (z r. 1971) do 2. poloviny 14. století.

…byl získán i sousední měšťanský dům, na jehož místě byl vybudován v letech 1752 – 1753 kostel Čtrnácti svatých pomocníků.