Radnice na náměstí Míru v Mělníku

Severovýchodní straně náměstí Míru v Mělníku dominuje budova místní radnice.

Turistické informační centrum Mělník:

Dominantu náměstí tvoří historická radnice s barokní věží. Medailony osobností z českých dějin na fasádě pocházejí z konce 19. století. U vstupu do radnice připomínají dva zazděné železné pruty dávné doby, kdy se na náměstí konaly trhy. Jedná se o staré délkové míry, český a vídeňský loket, aby si kupující mohli ověřit, zda nebyli od trhovců prodávajících látky ošizeni.

Budova radnice vznikla z původní gotické rychty a byla rozšířena tak, že se dnes rozkládá na místě čtyř původních parcel. V radničním dvoře mezi jejími křídly, který je svou parkovou úpravou klidnou oázou uprostřed města, se dnes nachází původní kašna z náměstí.

Místopisný web:

V jádru gotická, mnohokrát přestavovaná budova s věžičkou na severovýchodní straně náměstí. Původně rychta, 1449 zakoupena pro potřeby města a nedlouho potom upravena na radnici. Barokní štíty vznikly po požáru 1681. Věž přistavěna po dalším požáru 1765 dle návrhu F. Hegera. Další úpravy mimo jiné novorenesanční v 80. letech 19. stol. a dle návrhu K. Hilberta počátkem 20. stol. Současná podoba výsledkem radikální přestavby dle návrhu J. Šebka z let 1939-41, kdy k radnici připojeny i sousední domy a vytvořen rozlehlý parkově upravený radniční dvůr s kašnou. V interiéru renesanční mazhaus s křížovou hřebínkovou klenbou.

Pravý z arkýřů na průčelí radnice je pozůstatkem vrcholně gotické kaple sv. Jakuba a Barbory z roku 1398.

U gotického portálu radnice dva železné lokty – kratší český loket a delší vídeňský loket.

Na wiki:

Radnice na centrálním historickém náměstí Míru je památkově chráněnou budovou. Současná budova radnice sestává ze tří původně samostatných objektů: vlastní historické radnice uprostřed, levého a pravého domu se zadními křídly. Na budově jsou prvky gotické, renesanční, barokní, klasicistní i moderní.

Na místě dnešní radnice stávala původně rychta připomínaná již ve 14. století, její budova tvoří část jádra budovy radnice. V rychtě byla také kaple sv. Barbory a sv. Jakuba. V roce 1449 město rychtu odkoupilo a přeměnilo na radnici, i když se budově i nadále říkala rychta.

Potřebám radnice budova přestala vyhovovat a proto před rokem 1558 došlo k rozsáhlé renesanční přestavbě exteriéru i interiéru. Vnější podoba se změnila zejména přístavbou druhého arkýře s podloubím, fasáda byla pokryta sgrafity. Po požáru sousedního domu roku 1592 (dnes součásti radnice), kterým byla částečně poškozena i radnice došlo okamžitě k dalším úpravám. I když další následovaly ještě v roce 1672, zpráva z roku 1695 uvádí, že radnice byla velmi zchátralá. Požár v roce 1765 budovu znovu silně poškodil, okamžitě začaly barokní úpravy a opravy, dokončeny byly v roce 1793. Budova dostala dva barokní štíty, radniční věž měděnou báň a do níž byly vloženy pamětní listiny.

Dalších úprav se budova dočkala v roce 1826, v letech 1885-1889 bylo nově upraveno průčelí. Při této opravě byla vážně poškozena kaple, proto při rozšiřování místností pro potřeby úřadu byla loď kaple změněna v radniční místnost a zůstal zachován jen jeden arkýř.

V roce 1886 byla báň pozlacena, při opravě byly v báni nalezeny pamětní spisy a listiny z předchozích oprav. Nový pamětní spis s poselstvím budoucím generacím byl vložen do báně v den svátku sv. Ludmily v roce 1887, jeho autorem byl městský tajemník František Tříska. Opis dokumentu se dochoval.

V roce 1886 bylo opraveno průčelí budovy (úpravu štítů navrhl stavitel Dobroslav Klusáček) s fasádou a průjezd do dvora byl vydlážděn dřevěnými špalíčky. Do radnice bylo prozatímně umístěno městské muzeum (1888–1892), knihovna s čítárnou a městská spořitelna.

Úpravy v letech 1909–1911 prováděl architekt Kamil Hilbert.

V letech 1939–1941 byla radnice rozšířena a její interiéry výrazně upraveny podle návrhu pražského architekta Josefa Šebka. Původní centrální budova byla pietně upravena a k ní přičleněny sousední domy, čímž vzniklo vnitřní nádvoří uprostřed s kašnou. V nádvoří byly oba domy rozšířeny přístavbami. Do přízemí byl nastěhován městský archiv.

V roce 1974 byla znovu obnovena a upravena vnější fasáda budovy.

Radnice budovy je komplexem tří budov se středním průčelím s osami na obou stranách se sedlovou střechou. Za nejstarší část lze považovat (dle půdorysu) levou a střední část zástavby.

Uprostřed budov nad střední osou je nad vstupem balkón s litinovým zábradlím, nad ním je umístěn městský znak. Nad trojúhelníkovým štítem je mohutná věž s jehlancovou střechou s hodinami. Na obou stranách jsou zdobené barokní štíty se sdruženými okny. Na obou stranách od středu je dvojice gotických arkýřů, z nichž levý býval součástí původní kaple.

Podloubí je téměř celé s křížovými většinou až renesančními klenbami, jsou v ní ale odkryta zachovalá gotická okna.

Vstupní mázhaus je také částečně zaklenut křížovými klenbami.

První patro je podobně zaklenuto jako přízemí včetně zasedací síně. Mázhaus v patře má zachovalé torzo gotické kaple s freskou ze 17. století.

Na venkovní zdi vedle vstupního portálu do budovy je zachován tzv. vídeňský (rakouský) loket a vedle něho loket pražský; oba byly používané při trzích na náměstí.

Pod budovou jsou částečně zachovány gotické sklepy.

Do vchodu v přízemí byl v roce 1949 umístěn třídílný reliéf s výjevy Kněžna Emma v mincovně, Sv. Ludmila učí sv. Václava, sv. Václav na vinici. Autorem reliéfu je Alois Kroupa.

Dodatečně byla ve vchodu umístěna také busta osvoboditele města v roce 1945 polského generála Swierzewského.

Rychta byla jednou z dominant města. První rychtář je doložen k roku 1311 (zakládací listinu město nemá, nejstarší zpráva o městě je v listině krále Přemysla Otakara II. s datem 25. listopadu 1274). Za husitských válek se město přidalo na stranu husitskou a městská rychta byla místem mnoha jednání.

V letech 1429–1437 vlastnil rychtu Mikuláš z Tujánce, nejvyšší maršálek královny Žofie Bavorské. V roce 1444 se stal rychtářem Jan Črt, v roce 1548 se královským rychtářem stal měšťan a člen rady města Hron Divický z Divic.

V průběhu třicetileté války byl Mělník několikrát obsazen a vydrancován švédskou a saskou armádou, v radnici se usadil jeden z důstojníků. Byl prohledán městský archiv a jako válečná kořist odvezeny vzácné knihy. Po třicetileté válce pořádek ve městě vykonával zástupce české královny z řad šlechty. Ten každoročně navštívil Mělník a slavnostně obnovil městskou radu dvanácti konšelů; ti se střídali na pozici purkmistra a současně byl zvolen i královský rychtář dohlížející na pořádek v městě.[1] V době panování císaře Karla VI. se ustálila podmínka, že všichni členové městské rady musí být katolického vyznání. Za vlády Marie Terezie byl počet členů rady snížen na osm, městský písař musil mít právnické vzdělání. V roce 1788 za vlády císaře Josefa II. byl zaveden tzv. regulovaný magistrát, správu mohli vykonávat pouze kompetentní a vzdělaní úředníci. V čele stát jmenovaný a potvrzený purkmistr až po zkoušce u apelačního soudu.

V roce 1885 byl napsán dokument o úpravách radnice, v němž bylo zmíněno i tehdejší vedení města – starostou byl Václav Hampl, uvedena byla i jména členů rady a zastupitelstva a městských úředníků a strážníků.

V roce 1918 starosta Dr. Josef Valina z radničního balkónu 28. října oznámil shromážděnému davu vznik Československého státu.

Budova radnice je trvalým sídlem úřadu města Mělníka.

Areál radnice je kulturní památkou:

Budova radnice se skládá z vlastní historické radnice a dvou postranních domů. Objekty jsou středověkého původu s dochovanými sklepy, přestavěny renesančně, barokně a na konci 19. století. Na dvoře je umístění kamenná kašna.

Jádro budovy radnice je středověké z konce 14. století. Z tohoto období pochází jádro dispozice s portálem, sklepy a zejména arkýřovou kaplí svěcenou v roce 1398. Velká přestavba proběhla po roce 1449, kdy bývalou rychtu koupilo město. Další velká přestavba byla renesanční – klenby v interiérech a v podloubí, změny v dispozici. Následovala velká pozdně barokní – raně klasicistní přestavba po požáru roku 1765, která se protáhla až do roku 1793. Další úpravy v letech 1885 – 1889. Úpravy interiéru v letech 1939 – 1941. Levý (severní) dům s gotickým jádrem byl upravován renesančně (klenby v loubí) a barokně. Pravý (jižní) dům, rovněž v jádru gotický, s raně renesančním portálem, mladšími renesančními klenbami v loubí a barokními úpravami. Oba boční domy byly spojeny s radnicí a výrazně přestavěny v letech 1939 – 1941 podle návrhu Dr. Ing. arch. Josefa Šebka. Ve stejné době byla postavena zadní křídla a upraven parter dvora včetně oplocení a úpravy navazující hradební zdi.

Radnice tvoří dominantu V strany náměstí. Současná budova radnice sestává ze tří původně samostatných objektů – vlastní historické radnice uprostřed, levého domu se zadním křídlem a pravého domu se zadním křídlem. Dvůr radnice je ohrazen zdí z haklíkového zdiva v linii bývalé hlavní hradby, ve dvoře je umístěná kašna. Předmětem ochrany je budova radnice, kašna a pozemky vymezeného areálu.

Radnice patří k nejcennějším památkám MPZ Mělník. Hodnotné jsou všechny stavební etapy, od gotické přes raně renesanční, renesanční, barokní a raně klasicistní až po novodobou, architektonicky kvalitní přestavbu ve 40. letech 20. století. Mimořádně významná je i urbanistická hodnota objektu jako lokální dominanty východní strany náměstí.

Přízemí historické patrové budovy radnice člení pásová bosáž prolomená pěti oblouky loubí. Pětiosé patro má zdůrazněnou střední osu – plochý rizalit, balkon a městský znak nad oknem. Po stranách rizalitu jsou pole s oknem a s empírovým dekorem (festony) v suprafenestrách, následují dva polygonální arkýře s vysokými půlkruhově ukončenými okny a v bočních polích sdružená okna. Průčelí doplňuje štuková výzdoba. Na hlavní římsu je nasazena nízká atika: po stranách jsou dva volutové křídlové štíty členěné pilastry, nad středním rizalitem se zvedá hranolová věž s půlkruhově ukončenými okny zvoncového patra a hodinami pod zvlněnou římsou. Sedlovou střechu radnice kryje břidlice, věž ukončuje měděná odstupňovaná jehlancová střecha s makovicí. Zadní fasáda radnice je novodobá. Obě postranní křídla (původně samostatné domy) jsou patrová. Přízemí, prolomené vždy dvěma oblouky loubí, je obloženo pískovcem. Patro má hladké fasády prolomené jen okny s nadokenními římsami. Sedlové střechy kryje eternit. Patrová zadní křídla mají hladké fasády a ploché střechy. Podloubí radnice i obou navazujících domů má valenou klenbu s trojbokými výsečemi, přičemž jednotlivá pole oddělují pasy. Z loubí do síně radnice vede hrotitý gotický portál s novodobými vraty, vlevo od portálu je velké trojdílné pozdně gotické okno s vnitřním dělícím křížem.

Když zpětně čtu popisy budovy, přehlédl jsem na místě leccos. Na druhou stranu jsem nikde nenašel ani zmínku o reliéfech, stylizovaných do klenáků podloubí (a mírně podobných těm na budově domu čp. 27 na protější straně náměstí).