Kostel svaté Ludmily v Mělníku

V Pražské ulici v Mělníku stojí kostel svaté Ludmily.

Wiki uvádí (doplněno textem na bočních dveřích kostela):

Kostel svaté Ludmily v Mělníku je jednolodní barokní stavba původně z roku 1585 římskokatolické mělnické farnosti litoměřické diecéze. Nachází se v Pražské ulici.

K místu, kde stojí kostel, se váže legenda o kněžně Ludmile, zdejší rodačce, kterou jako čerstvě pokřtěnou křesťanku nechtěli místní pohané (Pšované) vpustit do města (hradiště), proto byla nucena přespat na tomto místě. Své zatvrzelé rodiště prý proklela nedostatkem vláhy. Dle téže legendy zde zůstával trávník i v zimě zelený.

Kostel byl postaven roku 1585 v místě, kde byla původně zamýšlena výstavba špitálu pro chudé. Pozemek s původním domem a přilehlou zahradou darovala městu v roce 1583 za účelem výstavby kostela místní měšťanka Ludmila (či Anna) Mettelicová, vdova Hronová po císařském rychtáři Hronu Divickém z Divic. Uskutečnění výstavby se však již nedočkala, zemřela v roce 1584. Kostel byl vybudován za hradbami města jednak jako svatyně při předměstském hřbitově, jednak pro výše uvedenou pověst.

V roce 1639 za třicetileté války byl zničen Švédy. Jedinou památkou na původní stavbu je náhrobek dětí měšťanů Ludmily a Sixta Dvorských z roku 1599; dva synové a tři dcery zemřeli postupně mezi lety 1594-99. 

Kostel byl opraven (znovu postaven) až v letech 1673-1683 v barokním slohu. Další rekonstrukcí prošel v letech 1906-1907 a v 90. letech 20. století.

Raně barokní kazatelna s vyobrazením čtyř svatých otců je z roku 1699, hlavní oltář s obrazem křtu svaté Ludmily vyřezal roku 1746 mělnický řezbář Jan Pursch ze Pšovky. Vidíme zde sochy sv. Jana Křtitele, poustevníka Ivana, který se podle legendy s kněžnou setkal, a nahoře sousoší Nejsvětější Trojice; bližší pohled odhalí také reliéfy s vyobrazením světců a výjevů ze života sv. Ludmily. Roku 1789 byl původní dřevěný strop lodi nahrazen valenou klenbou. Boční stěny lodi však její tíhu neunesly, kostel byl uzavřen a hrozila mu demolice. K té naštěstí nedošlo a kostel byl v letech 1906-07 pod dohledem architekta Antonína Wiehla obnoven. Z téže doby pochází i nové schodiště na kůr. V době využití kostela jako gymnaziální kaple hrával na zdejší varhany pozdější dirigent opera Národního divadla Jaroslav Krombholc.

Turistické informační středisko Mělník (a další zdroje):

Kostel byl postaven na místě domu, který věnovala i s přilehlou zahradou roku 1583 měšťanka Ludmila Metelicová, vdova po prvním císařském rychtáři. Dárkyně původně chtěla postavit u kostela též špitál pro chudé lidi. Místo něho zde byl zřízen hřbitov. Roku 1775 byl ke kostelu přesunut od chrámu sv. Petra a Pavla hlavní městský hřbitov, kostel je však uváděn jako pohřební již dříve. Hřbitov byl zrušen roku 1880.

Nejstarší památkou v interiéru kostela je mramorový náhrobník z r. 1599. Dva oltáře s výjevy ze života sv. Ludmily tvoří spolu s kazatelnou z r. 1699 jednoduchou výzdobu kostela. Do dnešní podoby byl kostel opraven ve 20. stol. Pilíře vrat vchodu do parčíku za kostelem byly opatřeny replikami původních empírových váz s lebkami, připomínka bývalého hřbitova.

V parčíku stojí dřevěná zvonice z počátku 20. století od architekta Antonína Wiehla. Při kostele stávala původně samostatná zvonice s kostnicí, zrušená roku 1825 při rozšiřování hřbitova. Zvony pak byly umístěny v přístavku kostela při jižní straně lodi.

K místu, na němž kostel stojí, se váže legenda. Údajně zde přenocovala svatá kněžna Ludmila, manželka prvního historicky doloženého a prvního pokřtěného knížete Čechů Bořivoje, když jako křesťanka nebyla vpuštěna do tehdy ještě pohanského hradiště.

Areál je kulturní památkou, krom samotného kostela do něho patří dřevěná zvonice, výklenková kaple a oplocení s branou:

Renesanční kostel z konce 16. století obnovený v roce 1683 (po poničení švédským vojskem) a na počátku 20. století podle projektu arch. A. Wiehla. Jednolodní stavba s trojbokým presbytářem.

Součástí areálu je kostel sv. Ludmily, umístěný rovnoběžně s Pražskou ulicí v SV části areálu, zvonice situovaná jižně od kostela, výklenková kaple položená v západní části areálu a ohradní zeď, respektive litinový plot s bránou.

Areál kostela sv. Ludmily je významnou památkou jihovýchodního předměstí města Mělníka. Z původní renesanční stavby kostela se dochoval základ dispozice a klenba kněžiště. Zajímavý byl i následující stavebně-historický vývoj, zahrnující obnovu kostela po třicetileté válce a úpravy v 18. a na počátku 20. století. Zvonice, která je replikou z doby národopisné výstavy Československé, je památkově velmi hodnotný a zajímavý objekt. Stavba je příkladem vlastenecké romantické architektury, inspirované starobylými českými dřevěnými zvonicemi. Rovněž výklenková kaple je hodnotná drobná sakrální architektura postavená asi v 18. století, je nedílnou součástí prostředí bývalého hřbitova.

Kostel:

Renesanční novostavba hřbitovního kostela byla postavena po r. 1583 (z té doby se dochoval základ dispozice a klenba kněžiště). Roku 1633 byl kostel pobořen Švédy, obnoven byl F. Cerasallem v roce 1683 (došlo k prodloužení lodi a připojení nebo zaklenutí sakristie). Sanktusová věžička pochází z r. 1754, v r. 1789 byla zaklenuta loď. Před 1. světovou válkou došlo k posledním výrazným stavebním úpravám (zbořena barokní klenba lodi a jižní předsíň, přistavěn schodišťový rizalit).

Kostel je jednolodní protáhlá neorientovaná stavba, zakončená užším odsazeným, trojboce uzavřeným presbytářem. K JZ straně kněžiště je přisazená sakristie. Hladké fasády prolamují půlkruhově ukončená vysoká okna. Do Pražské ulice je orientován vstup zdůrazněný portálem s bohatě členěnou supraportou. Loď uzavírá novodobý trámový strop, presbytář je zaklenut hřebínkovou klenbou. Stavbu završuje valbová střecha pokrytá betonovými taškami, nad presbytářem se zvedá sanktusová věžička s cibulovou střechou pokrytou plechem. K SZ fasádě lodi je přisazen polygonální schodišťový rizalit prolamující rovinu střechy, který ukončuje valbová stříška pokrytá plechem.

Oplocení s branou:

Úsek ohradní zdi s pilířovou branou a navazující litinový plot na nízké podezdívce.

Původní evidenční list památky:

Jednolodní podélná stavba s trojboce uzavřeným presbytářem, k němuž přiléhá sakristie obdélníkového půdorysu. Na jižní straně lodi předsíň. Loď obdélníková s plochým trámovým stropem. Zdi prolomeny pěti obdélnými okny s půlkruhovým zakončením. Presbytář zaklenut valenou klenbou s lunetami, prolomen jedním oknem. K jižní straně presbytáře přiléhá sakristie, zaklenuta křížovou stoupající klenbou. Nad presbytářem sanktusní věžička. Plochá fasáda. Střecha sedlová, presjová. Na severní stěně lodi mramorový náhrobní kámen Syxta Dvorského z r. 1599.

Původní kostel z roku 1585 byl v roce 1633 zbořen Švédy. Postaven znovu roku 1683 Fr. Cerasollou z Mladé Boleslavi.

Na zdi kostela v ulici Pražská je umístěna informační deska, která je pro svou zmínku o třicetileté válce evidována na webu Spolku pro vojenská pietní místa:

Nápis:
KOSTEL SV. LUDMILY

KOSTEL BYL VYSTAVĚN ROKU 1585 Z ODKAZU MĚLNICKÉ
MĚŠŤANKY ANNY HRONOVÉ.

ZA TŘICETILETÉ VÁLKY BYL ŠVÉDSKÝM VOJSKEM ROKU 1639
POBOŘEN A NÁSLEDNĚ OBNOVEN AŽ V OBDOBÍ 1673-1683.

VELKOU OBNOVOU PROŠEL V LETECH 1906-1907 ZA ÚČASTI
ARCHITEKTA ANTONÍNA WIEHLA, KTERÝ JE AUTOREM
NÁVRHU ZVONICE U KOSTELA.