weby pro nejsevernější čechy

Evangelický kostel v Mělníku

Článek je součástí seriálu Kostely, kaple, chrámy, hrobky, mauzolea

V trojúhelníku tvořeném ulicemi Krombholcova, Pražská a sídlištěm Střed v Mělníku stojí místní evangelický kostel.

Wiki uvádí:

Kostel Českobratrské církve evangelické či jen Evangelický kostel v Mělníku je novorenesanční stavba s prvky klasicismu. Nachází se uprostřed parčíku trojúhelníkového tvaru tvořeného ostrým úhlem křižovatky ulic Pražské a Krombholcovy. Kostel je zapsán na seznamu nemovitých kulturních památek.

Kostel je sídlem farního sboru Českobratrské církve evangelické v Mělníku.

Mělnický evangelický kostel byl postaven na místě někdejší vinice Damiánka na Pražském předměstí Mělníka. Stavbu financovanou z odkazu Rosalie Titěrové navrhl architekt F. Červenka.Dle jiných zdrojůpostaven roku 1897 podle projektu arch. Vejrycha„.

Je to jednolodní stavba z konce 19. století, vystavěná v novorenesančním slohu s prvky klasicismu. Půdorys kostela je téměř čtvercový, štíhlá hranolová zvonice o výšce 23 metrů s jehlancovou střechou je vkomponovaná do hlavního průčelí kostela. Za kostelem se nachází fara.

Vnějšek i vnitřek stavby, podobně jako vnitřní zařízení, jsou stylově jednotné, dochované z doby vzniku na konci 19. století. Strop kostela je plochý, se štukovými rámy, na stěnách i stropě jsou zrcadla. Nad hlavním vstupem zakrývá varhanní kruchta celou šířku lodi.

Prvním farářem mělnického sboru českých bratří založeného v roce 1901 byl biblista ThDr. František Žilka, později profesor novozákonní vědy na Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké, autor řady teologických prací a překladatel Nového zákona.

Areál je kulturní památkou, skládající se z vlastního kostela, Husova domu a ohrazení s branami:

Evangelický sakrální areál zahrnující novorenesanční kostel z let 1896-1997 a Husův dům (farní sbor čp. 548) z roku 1937. Nachází se v parčíku při Pražské ulici na JV od historického jádra města.

Orientovaný kostel s průčelím zdůrazněným osově umístěnou věží je obklopený zatravněným pozemkem vymezeným pilířovým plotem doplněným parapetní zdí a drátěným pletivem. Ohrazení je otevřené bránou a bočními vrátky. Z architektonického i urbanistického hlediska velmi hodnotná památka z období historismu.

Kostel:

Neorenesanční kostel z let 1896-1997. Jednolodní obdélná stavba s odsazeným pravoúhlým kněžištěm, a nižšími přístavky po jeho stranách, je charakteristická vysokou hranolovou věží nad západním průčelím. Fasády jsou bohatě zdobené neorenesančními články. Západní průčelí je tříosé se zdůrazněnou střední portálovou osou a zmíněnou věží. Krajní osy tvoří pravoúhlé vstupy, úzká půlkruhově sklenutá okna a kruhová okna. Boční fasády prolamují vysoká a široká půlkruhově sklenutá okna bohatě zdobená články, rámována mělkou pravoúhlou nikou (inspirace tzv. Bramantovým oknem). Dále fasády člení pásová rustika, pilastry ap. Stavbu ukončuje vysazená odstupňovaná římsa zdobená zubořezem. V průčelí je po stranách věže umístěna atika a boční rizality ukončené stanovými stříškami.

Ohrazení s branami:

Kostel je obklopený zatravněným pozemkem vymezeným pilířovým plotem ( ohrazuje S, Z a J stranu areálu) doplněným parapetní zdí a drátěným pletivem. Ohrazení je otevřené dvojicí bran.

Další netové zdroje:

Po Tolerančním patentu patřil Mělník do oblasti evangelického reformovaného (h.v.) sboru ve Vysoké. Prostřednictvím dědictví Rozalie Titěrové v roce 1894 byl v letech 1895-1897 postaven evangelický kosteljako jednolodní stavba se čtyřbokou věží na téměř čtvercovém půdorysu. Hlavním průčelím se obrací do křižovatky Pražské a Krombholcovy ulice.Je obklopen někdejším evangelickým hřbitovem, za závěrem stojí fara. Vnějšek i vnitřek stavby je proveden jednotně v eklektické novorenesanci s prvky klasicismu. Nad hlavním průčelím se tyčí hranolová věž s jehlancovou střechou. Vnitřní prostor kostela je plochostropý, se štukovými rámy a zrcadly na stěnách i stropě. Celou šířku lodi nad hlavním vstupem zakrývá varhanní kruchta. Vnitřní zařízení je jednotné, soudobé se stavbou. Byl slavnostně otevřen 18. srpna 1897.

Když v roce 1901 vznikl, na základě rozhodnutí Vrchní církevní rady ve Vídni ze 4. července, samostatný sbor, byl jeho prvním farářem (1901-1919) zvolen 15. prosince František Žilka (1871-1944). V roce 1902 byl zřízen hřbitov a roku 1903 postavena vedle kostela fara. Při stavbě Husova domu v roce 1937 byla budova fary přestavěna do nynější jednopatrové podoby.

František Žilka (1871-1944) se stal v roce 1919 profesorem Nového zákona na nově zřízené Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké v Praze. V roce 2017, při 120. výročí otevření kostela, byla v kostele odhalena pamětní deska donátorce Rosalii Titěrové.

Tagy