Pamětní deska obětem komunismu v Masarykově kulturním domě v Mělníku

V interiéru Mělnického kulturního centra – Masarykova kulturního domu je vpravo před schodištěm do patra umístěna pamětní deska obětem komunismu.

Spolek pro vojenská pietní místa

Nápis:
POSTŮJ, OBČANE A VZPOMEŇ
NA TY, KDOŽ TRPĚLI V DOBĚ
KOMUNISTICKÉ DIKTATURY LET
1948-1989
STATISÍCE PRONÁSLEDOVANÝCH A STRÁDAJÍCÍCH,
STATISÍCE VĚZNĚNÝCH,
NA 10 000 UMUČENÝCH A ZASTŘELENÝCH,
233 POPRAVENÝCH, MEZI NIMI OBČAN MĚLNÍKA,
+ 7.1.1950 – JOSEF HOŘEJŠÍ
MRTVÝM, ABY NEBYLI ZAPOMENUTI –
ŽIVÝM, ABY NEZAPOMNĚLI!

POŘÍZENO PÉČÍ KPV MĚLNÍK A MĚÚ MĚLNÍK 1996

V Centrální evidenci válečných hrobů není deska evidována.

Web pamětních míst:

Pamětní deska obětem komunismu ve vstupní hale Masarykova kulturního domu byla odhalena z iniciativy Konfederace politických vězňů 6. ledna 1996.

Josef Hořejší (1910–1950), bývalý majitel mělnické továrny Liberta, byl souzen se skupinou označovanou jako Mělník–Louny či MAPAŽ v říjnu 1949 v Lounech.

Mělnický Deník:

7. 1. 2019 – Pamětníci dvou velkých totalit 20. století postupně odcházejí z tohoto světa. Odráží se to i na kdysi početné Konfederaci politických vězňů. Z původních zhruba šedesáti tisíc členů, jak uvádějí statistiky, je jich dnes žijících přibližně 1 400. A právě proto je vhodné, aby byli současné generaci mladých lidí připomínáni ti, kdo se hrdinně postavili totalitním režimům, a jejich slovo znělo při obraně demokracie.

V pátek 4. ledna se uskutečnilo v Mělníku vzpomínkové setkání členů Konfederace politických vězňů, zástupců měst a obcí regionu i společenských organizací, spojené s položením květin k památníku obětí komunismu ve dvoraně Masarykova kulturního domu v Mělníku.

Úvodní projev pronesl Vladimír Hradec, předseda mělnické pobočky Konfederace politických vězňů. Na příkladech uvedl zlovůli a třídní nenávist totalitního komunistického režimu a oběti jeho nadvlády v letech 1948 – 1989. Na pamětní desce ve dvoraně Masarykova kulturního domu je připomenuto 233 popravených lidí v Československu, kteří dali najevo svůj nesouhlas s politikou tehdejší KSČ. Vzpomenul rovněž, že tento pietní akt se letos koná při příležitosti 69. výročí popravy mělnického občana Josefa Hořejšího z Chlumína, majitele továrny na dětské kočárky Liberta, dříve vězněného i fašisty. Spolu s dalšími odpůrci režimu po roce 1948 se zapojil, v rámci skupiny Masaryk – Palacký – Žižka, do odbojové činnosti výrobou a rozšiřováním protikomunistických letáků. Poprava J. Hořejšího se datuje na 7. ledna 1950, tehdy mu ještě nebylo ani pětačtyřicet let.

Na mítinku byli přítomni i zástupci z Kralupska. Proto byli vzpomenuti další popravení, oběti totalitní zvůle, i z tohoto regionu. Jednalo se o štábního kapitána Vratislava Jandu, narozeného v Úžicích, dále Bedřicha Juditku z Postřižína, který byl odsouzený v jednom z 35 následných procesů po justiční vraždě doktorky Milady Horákové, kdy jediným verdiktem soudu byl trest smrti.

„My, kteří jsme pamětníky a oběťmi v době totality, chceme i budoucím generacím zanechat určitý vzkaz. Jednou z možností je setkávat se u památníku obětí. Není to ale jen tato jednorázová vzpomínková akce. Byl jsem vloni jako někdejší politický vězeň osloven společností Post Bellum. Uvedená nezisková organizace archivuje vzpomínky válečných veteránů z 2. světové války, přeživších holocaust, odbojářů, vyprávění politických vězňů, představitelů disentu atd. Natočili jsme v září 2018 desetihodinový rozhovor, jehož část již byla Českým rozhlasem odvysílána v hodinovém pořadu. Byl jsem internován ve vězení koncem roku 1953. Ti, kdo byli jako političtí vězni žalářováni do té doby, tak na ně byly, podle rozhodnutí ústředního výboru KSČ, používány gestapácké metody, zejména bití. V létě roku 1953 bylo pak rozhodnuto o aplikaci psychických metod. Ty jsem už zažil, a věřte, že byly stejně kruté, jako ty, které byly prováděny s použitím fyzického násilí,“ uzavřel Vladimír Hradec.

Se svým zamyšlením vystoupil i starosta Mělníka Ctirad Mikeš, který analyzoval současný politicko – společenský vývoj. Připomenul kořeny demokracie prvorepublikového československého státu, na které navázal vývoj po tzv. sametové revoluce. Uvedl mimo jiné, že určité symptomy současného politického vývoje a společenského dění jsou mementem pro blízkou budoucnost.

Další mediální zpráva z roku 2020:

28. 1. 2020 – Konfederace politických vězňů, pobočka Mělník – Kralupy, si jako každoročně připomenula oběti násilí z doby vlády jedné strany, která skončila rokem 1989. I letos pronesl hlavní referát u pamětní desky ve dvoraně mělnického Masarykova kulturního domu inženýr Vladimír Hradec, předseda pobočky. Mj. uvedl: „My, členové konfederace, jsme byli přímo postiženi touto realitou. Přežili jsme. Máme však před sebou úkol varovat spoluobčany, aby se nikdy neopakovalo někdejších čtyřicet roků komunistické diktatury.“

Pietní akt byl zakončen položením květin k památníku obětí komunismu při příležitosti 70. výročí popravy mělnického občana Josefa Hořejšího v r. 1950, úspěšného výrobce kočárků, majitele později znárodněné firmy Liberta.

Vloni 25. listopadu převzal Vladimír Hradec ve sněmovní síni Ministerstva obrany ČR v Praze spolu s dalšími 34 oceněnými čestnou medaili za svůj osobní podíl v takzvaném třetím odboji. Medaile byla udělena i jeho rodičům – oba dva byli odsouzeni každý na 18 roků. Propuštěni byli v roce 1960 na amnestii. On byl odsouzen na 22 roků odnětí svobody za členství v tzv. Mašínově skupině, ozbrojeném odbojovém antikomunistickém uskupení, operujícím v letech 1951 až 1953 na území Československa. Uvězněn zůstal až do roku 1964.

Rok 2021:

Ve čtvrtek 7. ledna 2021 představitelé města spolu s vedením Gymnázia Jana Palacha v Masarykově kulturním domě u pamětní desky věnované Josefu Hořejšímu a dalším obětem komunistického režimu uctili jejich památku tichou vzpomínkou a položením květin.

Josef Hořejší (1910–1950) byl bývalým majitelem mělnické továrny na dětské kočárky HAJA, kterého komunisté obvinili z velezrady, mučili ho a následně popravili na začátku roku 1950, kdy mu bylo 40 let. Jemu i dalším obětem komunistického režimu je věnována pamětní deska, která byla odhalena ve vstupní hale Masarykova kulturního domu z iniciativy Konfederace politických vězňů 6. ledna 1996.

Vedení města Mělníka si v lednu připomnělo výročí 52 let od tragického činu Jana Palacha pouze tichou vzpomínkou a položením květin u památníku v Jungmannových sadech. Vzhledem k aktuální epidemiologické situaci byl veřejný pietní akt zrušen.