Pomník Otakara Jaroše v Tykalových sadech v Mělníku

V Tykalových sadech před budovou Mělnického kulturního centra – Masarykova kulturního domu stojí pomník Otakara Jaroše.

 Mělnický Deník v článku o Tykalových sadech uvádí:

Po Vítězném únoru v roce 1948 byly sady přejmenovány na Masarykovy a do parku byla umístěna socha našeho prvního prezidenta. V 50. letech minulého století potom dostaly nový název sady Pionýrů a socha Tomáše Garrigue Masaryka zmizela. Na jeho místo byl vztyčen kapitán Otakar Jaroš.

Turistické informační centrum Mělník:

Sochařská práce od Oskara Kozáka z roku 1958 je umístěna v parku u Masarykova kulturního domu. Socha z bronzu stojí na vysokém mramorovém čtyřbokém podstavci kónického tvaru. Figura v nadživotní velikosti, oblečená v zimní uniformě, je zachycena s dalekohledem v levé ruce a se sevřenou pěstí pravé ruky. Na podstavci jsou na všech čtyřech stranách osazené bronzové reliéfy zachycující výjevy z 2. světové války, těsně pod sochou je nápis: Kapitán Otakar Jaroš / hrdina Sovětského svazu.

Pomník je kulturní památkou:

Bronzová socha stojící na vysokém čtyřbokém podstavci konického tvaru s bronzovými reliéfy a nápisem. Figura v nadživotní velikosti. Sochařská práce od Oskara Kozáka z roku 1958 umístěná v parku při kulturním domě TGM.

Socha kpt. Jaroše stojí v parčíku, který obklopuje Masarykův kulturní dům. Socha z bronzu stojí na vysokém mramorovém čtyřbokém podstavci kónického tvaru. Figura v nadživotní velikosti, oblečená v zimní uniformě, je zachycena s dalekohledem v levé ruce a se sevřenou pěstí pravé ruky. Na podstavci, těsně pod sochou, je nápis – Kapitán Otakar Jaroš/hrdina Sovětského svazu. Na podstavci jsou na všech čtyřech stranách osazené bronzové reliéfy zachycující výjevy z 2. světové války. Předmětem ochrany je socha kpt. Jaroše na předmětném pozemku.

Původní evidenční list památky:

Socha kapitána Jaroše, hrdiny SSSR na novém sídlišti u kulturního domu. Na mramorovém terakotovém podstavci s reliéfy postaven kpt. Jaroš v nadživotní velikosti (bronz). Postava v sovětské vojenské zimní uniformě, rozkročen. V levé ruce drží ve výši prsou dalekohled, pravá před hrudí sevřena v pěst. Na soklu nápis – Kapitán Otakar Jaroš, hrdina Sovětského svazu. Na podstavci ze všech čtyřech stranách obdélné bronzové reliéfy, znázorňující výjevy z 2. světové války.

Spolek pro vojenská pietní místa

V Centrální evidenci válečných hrobů je deska evidována pod číslem CZE2114-27546

O Otakaru Jarošovi podrobně zde ->. V rozsáhlém textu krom jiného:

V Mělníku, kde Jaroš strávil dětství, byla v květnu 1958 v ulici U Sadu v parku obklopujícím původně Masarykův dům odhalena bronzová socha kpt. Jaroše od významného sochaře Oskara Kozáka. Dílo stojí na vysokém čtyřbokém podstavci kónického tvaru s reliéfy a nápisem. Jarošova figura v nadživotní velikosti je zachycena s dalekohledem v levé ruce a se sevřenou pěstí pravé ruky. Na podstavci je pak pod sochou muže oblečeného do zimní uniformy s ušankou nápis „Kapitán Otakar Jaroš – hrdina Sovětského svazu“, na všech čtyřech stranách jsou osazeny bronzové reliéfy zobrazující výjevy z 2. světové války. Socha je také od 3. května 1958 na seznamu kulturních památek.

O jejím umístění se začalo uvažovat na nejvyšších politických místech již krátce po osvobození v roce 1945. Padlý hrdina již v tu dobu dosáhl – i díky propagandistické publikaci Sokolovo Bedřicha Reicina a Jana Mareše17 – celorepublikového věhlasu a stal se tak vhodným objektem pro ztvárnění v podobě pomníku.

Postavení trvalé Jarošovy památky si nárokovalo jeho rodiště Louny a právě Mělník (místo dětství a bydliště rodičů). Československá vláda při jednání začátkem září 1945 rozhodla ve svém usnesení umístit pomník v Lounech, kde současně místní národní výbor rozhodl o umístění pamětní desky na Jarošův rodný dům.

Město Mělník nicméně s tímto závěrem nesouhlasilo. Zástupci MNV žádali o umístění pomníku Otakara Jaroše v jejich městě a dopisem se obrátili na ministerstvo národní obrany s žádostí o přehodnocení rozhodnutí. Následně se rozhořel spor mezi oběma městy. Jarošovy rodné Louny nehodlaly ustoupit. MNV Mělník proto v srpnu 1946 dalším dopisem žádal ministerstvo obrany, aby se zasadilo o změnu rozhodnutí vlády ze září 1945. Argument zněl, že se kpt. Jaroš jako 8měsíční děcko s rodiči přestěhoval do Mělníka, tam byl vychován, chodil do školy a tam prožil celý život až do r. 1939. Také jeho rodiče tam dosud žijí a též si přejí, aby pomník jejich synovi byl postaven v tomto městě.19 Za Mělník se skutečně přimluvil i Jarošův otec František, který prohlásil, že jeho syn se se svými rodiči přestěhoval na Mělník v 8. měsíci svého věku, na Mělníce vyrostl a nabyl tam školního vzdělání a sokolské výchovy, která mu umožnila tak skvělý výkon
vojenské služby.

Zástupci města Louny se ve sporu obrátili přímo na předsednictvo vlády. Ve svém dopise z podzimu 1946 argumentovali tím, že již byly zahájeny přípravné práce na pomníku, a apelovali tak na dodržení dřívějšího usnesení. Ministr národní obrany a bývalý Jarošův velitel generál Svoboda nakonec podpořil žádost Mělníka a doporučil vládě21 usnesení změnit. Ta tak skutečně učinila na svém zasedání v roce 1947 a udělila pravomoc postavit pomník kapitána Jaroše právě Mělníku.

Vítězný návrh na pomník podal začátkem 50. let sochař Oskar Kozák, kterému s dalšími pracemi pomáhali architekti Karel Lodr a Jaroslav Kumprecht. Socha kpt. Jaroše byla odlita na podzim 1955 ve slévárně Závodů umělecké kovovýroby (Zukov) v Praze-Holešovicích, svého odhalení se ale dočkala až o dva a půl roku později. Na Mělníku byl v pátek odhalen pomník bojovníku 1. čs. armádního sboru v SSSR, hrdinovi Sovětského svazu kapitánu Otakaru Jarošovi. V Sadech pionýrů před Kulturním domem kapitána Jaroše, kde je pomník umístěn, se k slavnostnímu aktu shromáždilo několik tisíc občanů.

Ministr J. Tesla vykonal v doprovodu generála armády L. Svobody přehlídku vojenské jednotky, která nastoupila se zástavou. Generál armády L. Svoboda potom promluvil o krásných lidských vlastnostech kapitána Jaroše, o jeho nadšení, s nímž se bil po boku sovětských vojsk proti nenáviděnému nepříteli – fašismu. Ministr J. Tesla uvedl, že pomník kapitána Jaroše bude Mělníku a všem, kteří město navštíví, především mládeži, symbolem statečnosti čs. lidu v boji za svobodu. Zástupce sovětského velvyslanectví připomněl, že O. Jaroš byl vyznamenán titulem hrdina Sovětského svazu jako první občan jiného státu, a vyzdvihl skutečnost, že pomoc pro svou zemi hledal na Východě, u svých přátel v prvním socialistickém státě na světě. Tak informoval  československou veřejnost list Lidová demokracie.

O slavnostním odhalení sochy pak psala i jiná regionální a celostátní média.

Mělnická kronika popisuje i další podrobnosti tohoto aktu. Nezapomíná se ani na to, aby včas dokončen a k slavnostnímu odhalení u příležitosti květnových oslav byl připraven pomník hrdiny SSSR kpt. Jaroše. Po mnoha jednáních, změnách, zkoušení a zkoumání rozhodnuto, aby byl umístěn v parku vpravo od Kulturního domu. V den 9. května již ve 14 hodin nastoupila na Stalinově náměstí (dnes nám. Míru – pozn. autora) vojenská hudba, přehlídková jednotka vojska z Mladé Boleslavi a rota lidové milice. Na MNV se shromáždili čestní hosté včetně ministra Tesly a generála armády Svobody […], aby se zúčastnili na Mělníce slavnosti odhalení pomníku kpt. Jaroše, postaveného před Kulturním domem péčí vlády Československé republiky, sochou vytvořenou sochařem Kozákem. Slavnost vyzněla mohutně, občané byli nadšeni přehlídkou vojenské jednotky, spokojeni následujícím kulturním programem v parku oddechu i večerním ohňostrojem, připraveným vojáky z Mladé Boleslavi. Je možno říci, že pomník je dílem skutečně uměleckým a je velmi dobře zakomponován do prostřední před Kulturním domem.

Slavnosti se zúčastnili i zástupcové MNV v Lounech, kde se O. Jaroš narodil. Nezúčastnil se ale Jarošův otec František, který zemřel krátce předtím, v roce 1957.

Od 50. let minulého století působí v Mělníku i Soubor tanců a písní kapitána Jaroše, který se svým repertoárem vystupuje po celé Evropě.